Proč šrotovné nepomůže?

Šrotovné – nejskloňovanější téma snad všech médií a politických subjektů za poslední dobu. Všichni souhlasně volají po jeho zavedení, s odůvodněním, že oživí skomírající ekonomiku a zvýší poptávku. Ale ono vůbec nemusí ekonomice pomoci. Čtěte dále a dozvíte se víc.

Šrotovné funguje již v mnoha zemích Evropy a počítá se s ním i v USA. Jenže odborníci a ekonomové varují před unáhlenými kroky, které mohou mít negativní dopad nejen na jednotlivá odvětví, ale i na ekonomiku celkově, čímž se může její situace ještě zhoršit.

Co vlastně je to vlastně šrotovné

Za termínem „šrotovné“ se skrývá jakási forma státní dotace na nákup nového auta, pokud necháte ekologicky zlikvidovat své staré auto. V každé zemi to funguje trochu jinak a i u nás se zvažuje několik možných scénářů, jak by mohlo šrotovné fungovat.

Kde a jak šrotovné funguje

Německo

Od ledna 2009 poskytuje německá vláda 2500 eur (65 000 korun) z kapes daňových poplatníků jako dotaci na nákup nového auta, pokud své aspoň devět let staré auto necháte sešrotovat. Zájem byl tak obrovský, že 1,5 miliardy eur určené pro podporu zvýšila vláda na rovných 5 miliard.

Vydělaly na tom ale německé automobilky, výrobci a obchodníci? V druhém měsíci byla nejprodávanějším novým vozem překvapivě „naše“ Škoda Fabia s 10 000 prodanými vozy a i v březnu si vedla dobře, když skončila druhá za domácím VW Polo, kterého se prodalo 17 500 kusů.

Jenže ekonomové kritizují, že nárazová poptávka po nových vozech (převážně zahraniční produkce) radikálně omezila poptávku po jiném zboží a ještě prohloubila problémy se zadlužením německých domácností.

Francie

Vláda nabídla 1000 eur pro každého, kdo nechá sešrotovat aspoň deset let staré auto a to v březnu zvýšilo počet registrovaných nových vozů o více než 8 % (v porovnání s březnem 2008). Z celkového počtu bylo kolem 35 % vozů nakoupených s touto vládní dotací.

Velká Británie

Ta se chystá šrotovné ve výši 2000 liber (60 000 korun) teprve zavést, ale nesetkává se s kladným přijetím veřejnosti, protože britské automobilky jsou v držení zahraničních vlastníků.

Slovensko

Slovensko je další zemí, která zažila, že šrotovné může mít i negativní dopad. Během první vlny vláda zadotovala nové auto 1500 eur a prodejce 500 eur. Byl o to tak velký zájem, že mnoho lidí nechalo vůz sešrotovat, aniž by měli jistotu, zda se na ně ještě dostane. A tak se několik tisíc lidí ocitlo bez peněz a bez auta.

Vláda proto připravila druhou vlnu šrotovného, kdy dotuje 1000 eury a prodejce stejnou částkou (co z toho pak ten prodejce má?). Prodalo se tak již 40 000 nových aut.

A důsledek? Obrovský propad poptávky po jiném zboží a velký pokles cen ojetých aut.

Kdo šrotovné chce a kdo nechce

Pro většinu politiků je téma šrotovného velmi silným marketingovým nástrojem, takže se nedá očekávat, že by polevili v intenzitě jeho používání a vyslechli rady ekonomů. U nás šrotovné prosazuje zejména levice, která jím evidentně „nakupuje“ hlasy voličů. Při tom to jsou právě občané, kdo by šrotovné zaplatil ze své kapsy.

V současnosti se hovoří o návrhu, který podpoří až 30 000 korunami každého, kdo sešrotuje staré auto, ale podrobnosti zatím nejsou jasné, neboť se politici ještě nedohodli.

Co je na šrotovném pozitivního

Podle zastánců se tím urychlí obnova a omlazení vozového parku, což bude mít pozitivní dopad na zvýšení bezpečnosti a snížení emisí. Také to prý podpoří výrobu automobilek a firem dodávajících automobilkám díly, zvýší se znovu zaměstnanost a vzroste poptávka po dalších službách spojených s provozem auta.

A co je na šrotovném negativního

Ekonomové a odborníci však vidí zavedení šrotovného poněkud skepticky. Musíme si uvědomit, že například všechny české automobilky jsou vlastněny zahraničními subjekty (stejně tak většina subdodavatelů), takže zisky plynou do cizích zemí.

Šrotovné také pravděpodobně ještě více zadluží tisíce domácností, protože velmi málo lidí má na nové auto našetřeno – většinou si na něj berou půjčku. Z tohoto hlediska se tak odborníci obávají velmi výrazného poklesu poptávky po ostatních produktech a službách, což může ještě větší měrou prohloubit současnou krizi, zejména s odstupem času. Lidé se totiž zadluží na nějakých pět až šest let, čímž se výrazně omezí jejich schopnost utrácet za jiné služby.

Jelikož na šrotovné přispívá stát, přispívají na něj právě sami občané, takže stát vlastně bere lidem peníze z kapes, které by jinak mohli utratit jiným způsobem. Stát tak může na šrotovném celkem slušně vydělat – utrží peníze na DPH a na dani z příjmu všech zúčastněných, čímž se mu podpora ve formě šrotovného vrátí.

Šrotovné nevyřeší zásadní problém automobilového průmyslu – nadvýrobu. Nabídka nových aut neustále převyšuje poptávku po nich a i když šrotovné skokově poptávku prudce zvýší, o pár měsíců později, kdy poklesne vlna nadšení, se vše opět vrátí k normálu a poptávka znovu výrazně klesne.

Šrotovné rovněž znevýhodňuje majitele novějších automobilů, kteří si každých několik let kupují nové auto. Cena jejich ojetiny totiž výrazně poklesne, tak za ní utrží méně peněz a ve výsledku nebudou moci za nové auto utratit tolik, jako obvykle.

V konečné bilanci by tak negativa šrotovného mohla převážit nad krátkodobým přínosem, čímž by se současná krize mohla ještě více prohloubit a prodloužit.

Jenže volební hlasy jsou pro populistické politiky velmi důležité a téma šrotovného tak bude neustále omíláno a předhazováno jako řešení současné krize.

autoweb.cz