Právo nevypovídat – část II.

Čtěte také: Právo nevypovídat – část I.

Po obecnějším úvodu, kterým jsem chtěl předem reagovat na některé repliky, které často slýchám proti právu nevypovídat, se dnes podíváme na současný stav a možnosti a rozsah práva nevypovídat. Protože do účinnosti novely zákona č. 361/2000 Sb., kterým se právo nevypovídat nepřímo prolamuje, ještě trochu zbývá, bude jistě využitelné se ve zbývajících x měsících podívat na to, jak to funguje dnes.

Právo nevypovídat tak, jak je uvedeno v Listině a jak jsem jej citoval v minulém článku, je následně „rozpracováno“ do jednotlivých dotčených předpisů. Pro účely projednávání dopravních přestupků, jsou pak relevantní tři:

– zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
– zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii a
– zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR.

Toto jsou tři základní právní předpisy, na které osoba vyzvána k podání vysvětlení bude moci odkazovat při uplatnění svého práva nevypovídat.​1) Jednání s Městskou policií

Největší nápad zjištěných „přestupků“ mají v první linii typicky obecní nebo městské policie, které obvykle provozují automatické kamerové systémy, takže předvolání ohledně rychlosti chodí zpravidla od nich. Samozřejmě právo nevypovídat se vztahuje k jakémukoliv podávání vysvětlení, nicméně soustředím se primárně na dopravní přestupky.

Ust. §11, odst. 4 a 6 zákona č. 553/1991 Sb. pak stanoví:

„(4) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(6) Strážník je povinen osobu předem poučit o  možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5.“

Jak patrno, a možná se to málo zdůrazňuje, principem práva nevypovídat je v prvé řadě právo nevypovídat proti SOBĚ. Předvolanou osobou v prvním kole je totiž standardně provozovatel (vlastník) vozidla, což nezřídka bývá i jeho řidič. Vlastník vozidla je tedy zpravidla předvoláván kvůli svým vlastním „přestupkům“.

Jakkoli je to samozřejmě na rozhodnutí každého, patří dle mého názoru v demokratické společnosti a právním státě ke standardu, že nikdo se není nucen k ničemu přiznávat a tedy ani vypovídat proti sobě. Hlavní smysl práva nevypovídat, a znovu to opakuji a zdůrazňuji, je totiž právo nevypovídat proti sobě.Když se pořádal hon na toto právo, neustále se opakovalo, že je to hon „na osobu blízkou“, ale já jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina předvolaných využitím tohoto práva chránila hlavně sama sebe a nikoli někoho dalšího, tj. osobu sobě blízkou. Novináři a politici to samozřejmě pojali po svém a zcela v tom zápalu zapadlo, že jde hlavně a v prvé řadě o právo nevypovídat proti sobě.

Svůj díl tady ale nesou i sami řidiči. Kdykoliv jsem se totiž o tom s někým bavil, vždycky řekl: “Tak já řeknu, že řídila osoba blízká.“, ačkoliv řídil sám. Tím se „osoba blízká“ zcela zbytečně zprofanovala a „opoužívala“, protože ti řidiči vůbec neměli říkat, že řídila osoba blízká, ale měli říct jen toto: “Využívám svého práva nevypovídat!“. Navíc to jen zbytečně nahrávalo munici politikům, aby ospravedlnili svůj boj za „osobou blízkou“.

Jestli tedy mohu o něco požádat, i když už je stejně pozdě, neříkejte, že řídila osoba blízká. Řekněte, že nebudete vypovídat, případně, že využíváte vašeho práva nevypovídat a nepoužívejte ono zprofanované „osoba blízká“.Co se tedy obvyklého postupu týče, přijde-li Vám jako provozovateli vozidla předvolání k podání vysvětlení od obecní nebo městské policie a  nejedná-li se o vozidlo ve vlastnictví právnické osoby (o těch v dalším z  dílů), pak vám nic nebrání využít svého práva nevypovídat a nesdělovat MP další informace. Můžete tak učinit vždy a i s odkazem na shora uvedené ustanovení zákona o obecní policii, případně rovnou využít vzor odpovědi MP v písemné podobě. (klikněte na odkaz pro stažení vzoru)

K detailům doručování se dostanu v dalším díle, nicméně jak ze vzoru podání plyne, jsou tam odkazy na dva judikáty Nejvyššího správního soudu, podle kterých je možné nechodit na podání vysvětlení osobně, ale je možné to poslat poštou. Odpověď tedy můžete poslat poštou nebo datovou schránkou, aniž byste byli nuceni tam tu větičku chodit MP odrecitovat. Jak ale uvádím shora, k detailům způsobu odpovědi se dostanu v některém z dalších dílů, nicméně ten vzor dopisu je ve vztahu k  MP obecně použitelný.

Příště se také podíváme na to, kdo je vlastně ta ďábelská „osoba blízká“.

JUDr. Tomáš Beran