Povinnost jet jen tak rychle, aby řidič stihnul zastavit? Platí bez výjimky

Ošemetné téma v tom ohledu, že vina, pokud dojde k nehodě či střetu s překážkou, je vždy a vždy na tom řidiči, který nedobrzdil a do překážky, až už jde o auto, zvíře či strom, narazil. Howgh.
povinnost-jet-jen-tak-rychle-aby-ridic-stihnul-zastavit.jpg

V souvislosti s mým posledním článkem o dopravní nehodě na dálnici D10, při které došlo ke zranění a usmrcení osob, padla v diskusi pod článkem řada názorů, které se týkaly zejména povinnosti stanovené v §18, odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích, který stanoví: „Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

Nejvíc diskusí pak vyvolala část věty za středníkem, která dle mého názoru vyžaduje podrobnější výklad. Jakkoli jsem nenalezl žádné konkrétní soudní rozhodnutí vyšších instancí, které by se k tomuto tématu výslovně vyjadřovaly, mám za to, že je ryze z právního hlediska nutné vykládat tuto povinnost velmi striktně, a to následujícím způsobem:

Jak z jazykového výkladu dané podmínky plyne, řidič smí jet jen tak rychle, aby dokázal zastavit (úplně zastavit) na vzdálenost, na kterou vidí, co se před ním děje, a to bez ohledu na to, co je příčinou takového zastavení. V případě popisovaném v předchozím článku se jednalo o nehodu na dálnici, kde je dovolená vyšší rychlost, což samozřejmě klade větší nároky na řidiče, aby výše uvedené povinnosti dostáli.

Na jednu stranu sice bylo logicky namítáno, že v takovém případě bychom museli držet rozestupy, které měly hodně negativní dopad na plynulost provozu, ale tím se nelze hájit. Argumentovat tím, že bychom se na tu dálnici pak pomalu nevešli, prostě nejde. Fakticky možná relevantní námitka, ale při obhajobě nepoužitelná.

Jako řidiči bychom si měli být vědomi toho, že cokoliv nedobrzdíme, tak bude naše vina. V popisovaném případě to byla stojící auta, ale ta auta tam přece mohou stát kvůli poruše nebo nehodě nebo nevolnosti řidiče apod. Z hlediska toho, kdo jede „zezadu“ je proto jedno, proč tam ta překážka (např. auta) stojí. Jet smíme jen tak rychle, abychom to dobrzdili. Příčina je prakticky bezpředmětná. A nemusí to být jen stojící auto, mohou to být odpadlé nebo poškozené části auta, přepravované věci, ležící lidé, zvířata apod. Ať už je to cokoliv, tak se řidič nezprostí své odpovědnosti tím, že to tam „nečekal“, protože právě proto smí jet jen tak rychle, aby – ať už je tam cokoliv – před tím dokázal zastavit.

Budu klidně souhlasit s tím, že praktické dopady důsledného dodržování takové povinnosti by sám nelíbily, to ale nic nemění na tom, že tím se hájit nedá. Prostě z praktického hlediska permanentně určité povinnosti porušujeme a spoléháme na to, že to riziko máme pod kontrolou, resp. spoléháme na to, že určitá okolnost nenastane, ale když nastane, tak se nemůžeme hájit tím, že „to tam nemělo co dělat“. To je stejné jako s překračováním rychlosti. Asi hodně řidičů alespoň trochu nejvyšší dovolenou rychlost překračuje. V drtivé většině případů se nic nestane, ale když se stane, nevyviníme se. Je to prostě, jak se říká, do prvního průšvihu.

Určitě bych tedy v souvislosti s minulým článkem zdůraznil, že za ten vzniklý následek může dle mého názoru řidič jedoucí vzadu, protože ten musel povinnost §18, odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. porušit. Z právního hlediska nepochopitelné se pak jeví údajné závěry znalce, že řidič Audi střetu nemohl zabránit. Pokud by dodržel tuto povinnost, tak střetu zabránit mohl. Nedovedu si tedy představit, že by za vzniklý následek nebyl odpovědný. Pokud by tohle soudy judikovaly, tak by celou tu povinnost úplně postavily na hlavu. Protože pokud by v popisovaném případě neplatila, tak kde ještě neplatí? I v případě, kdy by tam to auto stálo kvůli nehodě? Nebo kvůli poruše? Nebo kvůli zdravotní indispozici řidiče? A je rozhodující rychlost? Protože v daném případě podle znalce, ale jak moc rychle by musel jet, aby to už začalo „vadit“?

Skutečně, nedovedu si představit takovou argumentaci, protože je to šikmá plocha, po které bychom se mohli doklouzat k důsledkům, které jsou dle mého názoru, naprosto neobhajitelné. Z hlediska výše popsané povinnosti je příčina toho, proč auta na dálnici stojí, pro ty „zezadu“ nepodstatná. Jet smí jen tak rychle, aby stihli zastavit, a to bez ohledu na to, proč ta auta vepředu stojí.

23.10.2017 7:18| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.
TOPlist