Peugeot 807 (2002 – 2014) je stále atraktivní přepravník

Francouzský Peugeot 807 je jedním ze čtyřčat lišících se především designem. Jeho sourozenci jsou Citroën C8, Fiat Ulysse a Lancia Phedra. Na vývoji vozu totiž spolupracovaly koncerny PSA Peugeot Citroën a Fiat. Na trhu s ojetými automobily je největší zájem o francouzské vozy C8 a 807, vůbec nejmenší zájem mají motoristé o model Phedra, což je dáno i designem.

Ale věnujme se Peugeotu 807, jehož pouť začala v roce 2002 a ve výrobě se udržel až do roku 2014. Nešlo zrovna o levný vůz, takže ani na trhu ojetin nejsou ceny mladších ročníků nijak zvlášť nízké. Naopak exempláře z počátku výroby se nabízejí za velice příznivé částky, řada z nich má ale stočený tachometr a značně vybydlený interiér.

Pravdivosti údaje na počítadle ujeté vzdálenosti je třeba věnovat nemalou pozornost, stejně jako filtru pevných částic FAP, který se u „osmsetsedmičky“ montoval do všech naftových motorizací. Uniknout by zájemci o vůz neměl ani údaj o počtu míst v technickém průkazu. Pokud je zde totiž uvedeno 5 až 8, může být automobil vybaven počtem sedadel v tomto rozmezí. Je-li však v TP uvedeno jen jedno číslo, je třeba, aby ve vozidle odpovídající počet sedadel byl, jinak neprojde STK.

Sedadla jsou vyjímatelná (ve třetí řadě může být buď dvojice samostatných sedaček nebo třímístná lavice), přední mohou být otočná okolo svislé osy (dle výbavy). Variabilitě interiéru nelze nic vytknout. Velkou výhodou jsou zadní posuvné boční dveře (vyjma naprostého základu vždy el. ovládané), umožňující pohodlný nástup i ve stísněných prostorech.

Interiér nadchne nabídkou místa pro posádku i zavazadla. Vzdušný prostor u některých vozidel opticky ještě zvětšuje panoramatické střešní okno, ale i bez něj je prosvětlení prostoru pro posádku vynikající díky bohatému prosklení karoserie. Zavazadelník nabídne při pětimístném uspořádání interiéru obří objem 830 litrů.

Pochvalu si zaslouží pohodlná sedadla, jejichž kvality plně odhalíte až při cestách na delší vzdálenosti. Levá vyvýšená bočnice sedáku řidiče bude ale prakticky u všech ojetin zničená, což je daň za vyšší posaz. Výtku lze mít k architektuře palubní desky, jejíž přístrojovou kapličku nalezneme uprostřed, což řadě motoristů nevyhovuje, protože je takto mimo ideální zorné pole řidiče sledujícího situaci před vozem.

Samotné přístroje se mohou lišit podle výbavy. Chudší verze mají tři samostatné budíky, zatímco lépe vybavené automobily disponují dvojicí budíků mezi nimiž je displej palubních systémů a navigace. Za volantem na sloupku řízení naleznete jenom výstražné kontrolky, včetně kontrolek směrových světel.

Z pohonných jednotek je ideální volbou silný turbodiesel 2.2 HDi pracující s výkonem 94 či 98 kW. Nejsilnější provedení s výkonem 125 kW není tak časté. Při dálniční jízdě s lehčí nohou si tento motor řekne o 6 litrů nafty, v kombinovaném režimu ale počítejte se spotřebou okolo 8,6 l/100 km (uvedené hodnoty platí pro vůz se šestistupňovou manuální převodovkou). Nafťák 2.2 HDi se dodával jak s automatickou převodovkou, tak s manuální pěti či šestistupňovou. Šestikvalt je úspornější, vůz je s ním tišší, ale není tak častý jako pětistupňová převodovka.

Pod kapotou se objevil také naftový motor 2.0 HDi (pětistupňová převodovka) s výkonem 79 a 88 kW, což ale není pro velkou „osmsetsedmičku“ ideální. Později se montoval i o výkonu 100 kW. I přes vyšší výkon je však z hlediska odolnosti lepší volit turbodiesel o objemu 2,2 litru.

Benzinové motory začínají šestnáctiventilovým dvoulitrem s výkonem 100 kW. Jelikož nejde o přeplňovaný agregát, neporadí si s vozem vždy snadno a může být celkově „unavený“ provozem. Na trhu se častěji objevuje i individuálně přestavěný na LPG. Silnějšímu agregátu 2.2 16V/116 kW se už většina motoristů vyhybá z důvodu vyšší spotřeby a totéž platí i pro zřídka se vyskytující šestiválec 3.0 V6/150 kW.

U benzinového dvoulitru nelze vyloučit prasklé těsnění pod hlavou. Tato závada postihuje honěné motory, nucené k atletickým výkonům zastudena nebo navzdory svým výkonovým možnostem. Nadměrné namáhání zastudena přirozeně nesvědčí ani silnějším pohonným jednotkám, včetně turbodieselů.

„U naftových motorů si dejte pozor na stav turbodmychadla a vstřikovačů,“ nabádá Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Častěji se tyto problémy týkají menších dvoulitrů HDi, než odolnějšího agregátu 2.2 HDi. „Při výběru vozu věnujte patřičnou pozornost filtru pevných částic FAP, zda pracuje správně a zda je vůbec ve vozidle. Na trhu se vyskytují i automobily s odstraněným filtrem pevných částic, ty ale nejsou technicky způsobilé pro provoz a stop vám mohou vystavit při měření emisí před STK,“ varuje zástupce AAA AUTO.

Zlobit může také čidlo výfukových plynů vyhodnocující funkčnost filtru pevných částic. Někdy způsobí potíže nefunkční čerpadlo aditiva pro filtr pevných částic. Důvodem bývá poškození kabelu vedoucího od palubní desky, což vyžaduje jeho výměnu. „Na přední nápravě se objevují vůle, setkat se můžete s nadměrně opotřebenými ložisky kol, jejichž stav prozradí typické hučení,“ říká Jindřich Topol z AAA AUTO.

Originální brzdové třecí segmenty mají kratší životnost (Peugeot montuje díly od firmy Bosch), proto je lepší používat kvalitní druhovýrobu. Kratší životnost má ale i spojka. Rozhodně prověřte funkčnost veškeré elektrické výbavy, která může stávkovat a totéž platí pro klimatizaci. Občas se objeví vozidlo mající potíže s řazením (vypadávání rychlostních stupňů) nebo úniky převodového oleje. Antikorozní ochrana karoserie je vynikající, koroze se tak vyskytuje jen na výfuku a menších podvozkových dílech.

Bezpečnost dle Euro NCAP

Nárazovou zkouškou Euro NCAP prošel Peugeot 807 hned dvakrát: v roce 2002 se ziskem čtyř hvězdiček z pěti možných a v roce 2003, kdy získal za ochranu posádky plný počet hvězd. Bezpečnost dětí v autosedačkách se tehdy samostatně nehodnotila. Za ohleduplnost při střetu s chodcem si vůz vysloužil jednu hvězdu ze čtyř udělovaných.