Peugeot 406 (výroba 1995 – 2004)
RADOSTI
Odolné naftové motory, velký zavazadelník, komfortně naladěný podvozek, dostatek ojetin na trhu za příznivou cenu.
STAROSTI
Hlučnost starších vznětových motorů, slábnutí brzdného účinku vlivem přehřátí, vůle v řazení.
Model 406 přišel na trh jako nástupce velice oblíbeného Peugeotu 405. Jeho pozice tedy nebyla zrovna lehká. Přesto se na trhu dokázal výrazně prosadit a na úspěšného předchůdce velice dobře navázat. „Čtyřistašestka“ se totiž zařadila mezi nejzdařilejší vozy své doby.
Nejprve byla uvedena karosářská varianta sedan, následující rok přišlo praktické kombi s přídomkem Break. Rok 1997 se nesl ve znamení sportovně střiženého prostorného kupé, jehož karoserie nese rukopis světoznámého designérského studia Pininfarina. Toto provedení se dodávalo jen s výkonnějšími motory, vrcholem nabídky se přitom stal třílitrový šestiválec produkující výkon 154 kW (210 koní).
Studio Pininfarina dovedlo elegantní design provedení Coupé k dokonalosti, ale motoristům se velice líbil i sedan a kombík. Vysoko byl vždy hodnocený také interiér, díky opravdu dobré prostornosti. U ojetin zde oceníte odolnost použitých plastů i čalounění sedadel. Značně ohmataný volant a hlavice řazení jsou ale běžným jevem, protože drtivá většina vozidel na trhu má za sebou už nemalé porce kilometrů.
Ty se u některých vozidel projevují i na prosezenosti sedadla řidiče. Sedačky byly už z výroby typicky francouzsky měkké a léta provozu jim v tomto ohledu rozhodně nepřidávají. Model 406 se ale i tak stále těší velkému zájmu motoristů. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je poměr cena-užitná hodnota. „Čtyřistašestka“ je levnou ojetinou, která si umí poradit s nemalým nákladem a pětičlennou posádkou.
Zejména v provedení Break, jehož nákladový prostor nabízí objem 526 litrů. Zavazadelník sedanu má objem 430 litrů a zle si nestojí ani Coupé se zavazadlovým prostorem o objemu 390 litrů. Zde je na místě se ještě na skok vrátit k cenám ojetin. Zatímco verze sedan a Break pořídíte za nízké částky, u Coupé je situace zcela jiná a hodnota vozů v dobrém stavu se šestiválcem pod kapotou navíc jistě časem poroste.
Kromě zmiňovaného motoru 3.0 V6/154 kW se do Coupé dostaly ještě zážehové motory 2.0 16V, 2.2 16V, slabší šestiválec 3.0 V6/143 kW a také turbodiesel se systémem vstřikování Common rail 2.2 HDi/98 kW.
Zpočátku byl ale na trhu pouze sedan, a to s benzinovými motory 1.8 16V/81 kW, 2.0 16V/97 kW, které jsou i rozšířené, a turbodieselem 1.9 DT/66 kW. Zážehová šestnáctiventilová osmnáctistovka je velice živá a pro „čtyřistašestku“ zcela dostačující, avšak její spotřeba se bez obtíží dokáže šplhat k desetilitrové hranici. Totéž platí i pro dvoulitr. Stařičký turbodiesel není žádný rychlík, navíc se vyznačuje velkou hlučností. Na druhou stranu pracuje mimořádně spolehlivě a příznivou spotřebou.
Později uvedený dvoulitr HDi se vstřikováním common rail byl zpočátku kus od kusu jiný. Některé motory fungovaly výborně s nízkou spotřebou, jiné trápila řada poruch. Časem se ale spolehlivost citelně zlepšila. Z hlediska výkonu je i slabší z motorů dostačující.
Vysokou spolehlivost vykazují starší odolné turbodiesely 1.9 DT, jednotky HDi se častěji potýkají zejména s vadnými vstřikovači. „U benzinových motorizací 1.8 16V a 2.0 16V se někdy vyskytne problém se zapalovacím modulem,“ upozorňuje Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Jedná se o lištu s cívkami, a pokud nejsou v dobré kondici, může motor škubat, kolísají volnoběžné otáčky nebo pohonná jednotka zhasíná při volnoběhu.
Pozor si dejte také na zvětšené vůle v řazení, za něž mohou opotřebovaná táhla. Při větším opotřebení může docházet k nepřesnému a neúplnému řazení rychlostních stupňů, což vede k vypadávání rychlostí, nepříjemným zvukům a časem mnohdy i k poškození převodovky.
„Nezřídka se setkáte s úniky motorového a převodového oleje či s vůlemi na táhlech předního příčného stabilizátoru,“ pokračuje ve výčtu častějších potíží „čtyřistašestky“ zástupce AAA AUTO. Některé vozy mají zvlněné brzdové kotouče, vyskytují se závady alternátoru a výjimku nepředstavuje ani koroze výfuku.
Podle Jindřicha Topola z AAA AUTO je třeba věnovat zvýšenou pozornost také klimatizaci: „Při přezkoušení veškeré výbavy vozu neopomeňte klimatizaci, která mnohdy nefunguje. Často vinou úniku média přes stará těsnění.“ Obehranou písničkou je u starších peugeotů nefunkční imobilizér, proto si jej řada motoristů nechává preventivně odpojit.
Ve zpětném zrcátku
1995 – uveden Peugeot 406 jako nástupce populární „čtyřistapětky“, zatím jen ve verzi sedan se zážehovými motory 1.8 16V/81 kW, 2.0 16V/97 kW a turbodieselem 1.9 DT/66 kW, v závěru roku se objevil ještě benzinový motor 1.6 16V/65 kW.
1996 – uvedeno kombi 406 Break, nové motory 1.8/66 kW, šestiválec 3.0 V6/140 kW, v nabídce nově také verze s přeplňovaným motorem 2.0 T/108 kW a turbodiesel 2.1 DT/80 kW.
1997 – uvedeno kupé.
1998 – na podzim představen faceliftovaný a modernizovaný vůz, poprvé s turbodieselem se vstřikováním common rail 2.0 HDI/80 kW.
1999 – uveden nejvýkonnější šestiválec 3.0 V6/154 kW, nový turbodiesel 2.0 HDI/66 kW.
2000 – nový čtyřválec 2.2 16V/116 kW a šestiválec nyní ve také verzi 3.0 V6/152 kW, nový turbodiesel 2.2 HDI/98 kW.
2001 – nově benzinový motor s přímým vstřikem paliva 2.0 HPI/100 kW.
Bezpečnost dle EuroNCAP
Bariérovou zkouškou EuroNCAP prošel Peugeot 406 poprvé v roce 1997, kdy získal za ochranu posádky při nárazu dvě hvězdičky z pěti možných. Druhý nárazový test absolvovala modernizovaná verze v roce 2001, a to si o jednu hvězdičku polepšila. Bezpečnost dětí v autosedačkách se ani v jednom z těchto testů ještě samostatně nehodnotila. Ohleduplnost při střetu s chodcem byla vyhodnocena v obou případech na dvě hvězdy ze čtyř možných.
