Peugeot 406 (1995 – 2004)

Mladé si získal svým účinkováním ve filmu Taxi, dospělejší přísahají na jeho střídmou eleganci a spolehlivost.

Ano, čtete správně. Tento Peugeot je důkazem, že ne každé ojeté auto francouzského původu je potenciálně smrtící past na kupujícího. Servisních potíží se u něj projevuje výrazně méně, než by člověk, zvyklý třeba na předchozí, chronicky poruchovou 405, čekal.

U předchozího modelu se projevovala celá řada závad, způsobených především velkou porcí najetých kilometrů v kombinaci s neodpovídající údržbou. Odcházela například ramena zadní torzní nápravy, což byla hodně drahá záležitost.

Model 406 už ale přešel na víceprvkové zavěšení, takže se podobným problémům vyhne. Možná ještě důležitější je ale citelné vylepšení jízdních vlastností. Kromě přidaného komfortu dokáže dokonce i celkem pobavit v zatáčkách. Přidejte k tomu skvělý vnitřní prostor, pohodlí a velmi chválené dieselové motory a máte recept na výborné rodinné auto. Jenže ideál ve skutečnosti neexistuje, takže se pojďme podívat na stinné stránky.

Pokud jsme psali o tom, že podvozek dokáže pobavit, musíme dodat, že zábavu razantně kazí brzdy. Působí poddimenzovaně a při sportovnější jízdě brzo vadnou. Sportovně založení řidiči také určitě budou chtít sáhnout po některém z benzínových motorů, jenže to je další kámen úrazu. Do roku 2000 byly k dispozici jednotky o objemu 1,6 (8V) 1,8 (16V) a 2,0 litru (16V), potom přišly nové motory EW – zmizela šestnáctistovka a objevil se 2,2 litr. Všechny motory ovšem trpěly nekultivovaným chodem a neochotou pracovat ve vyšších otáčkách. Vrcholným (a jistě lákavým) motorem byl třílitrový šestiválec o výkonu 140 kW (190 koní), v roce 2000 posílený na 152 kW (207 koní). Nebýt těch nevyhovujících brzd, dala by se taková 406 označit za skutečně sportovní sedan. Je třeba se ovšem připravit na to, že velký šestiválec nemá zrovna nejnižší provozní náklady – a nejde ani tak o spotřebu, jako o servisní úkony. Výměna rozvodového řemene včetně kladek a dalšího příslušenství třeba vyjde na 30 tisíc Kč.

Pozor byste si měli dát také na modely těsně po faceliftu z roku 1999. Ty měly totiž nejen osvěžený design, ale také novou elektrickou síť typu multiplex, která zpočátku trpěla dětskými nemocemi. A kdo měl problémy s elektrikou tohoto typu, potvrdí vám, že je to pravé peklo. Dohledat závadu mnohdy nejsou schopní ani v autorizovaném servisu. Známé potíže jsou také s klimatizacemi, zvlášť pokud je majitel nechával delší dobu vypnuté (např. přes zimu).

Na druhou stranu, 406 má pořád spoustu silných stránek a když se vyhnete známým rizikovým modelům, patří k nejspolehlivějším ojetým Peugeotům vůbec. Turbodieselové motory si vydobyly velmi slušnou reputaci, což je velmi dobrá zpráva, protože pochopitelně tvořily větší část prodaných vozů a tudíž se v bazarech dají slušně sehnat. Doporučit se nedá snad jen nejslabší devatenáctistovka s výkonem 55 kW (75 koní), který na rozměrné auto nestačí. Ani jeho verze s 66 kW (90 koňmi) není žádný zázrak. Skvělou volbou jsou naopak moderní jednotky HDi, které přišly v roce 1998 (starší 2,1 TD měl občas potíže s prosakováním oleje). Dvoulitr je téměř bezvadnou volbou, zejména ve variantě 80 kW (109 koní), pokud chcete pořádný odpich, hledejte 2,2 litr (98 kW/133 koní).

Bohužel ale musíte počítat s tím, že větší a modernější dieselové motory nebudou levné. Spolehlivá auta si vždycky drží cenu lépe a tak jsou 406 v bazarech výrazně dražší, než jiné Peugeoty. Pozinkovaná karoserie, tuhý skelet a chvalitebná dílenská kvalita se ovšem vyplatí – auto ani po mnoha tisících kilometrů neskřípe, nevrže a především nekoroduje.

Model kombi je jedním z největších ve své třídě, takže má skvělý vnitřní prostor, ale také jeden z nejtěžších. Volba motoru je u něj tedy ještě důležitější, slabé jednotky na něj prostě nestačí. Také se v zatáčkách trochu víc naklání, ale když nechcete zrovna sportovat, jeho podvozek je skvělý – i na dnešní dobu působí velmi komfortním dojmem.

Zejména mladé řidiče bude jistě velmi přitahovat model 406 Coupé. Ani se nedivíme, karoserie střižená v dílnách Pininfarina patří k tomu nejhezčímu, co se v posledních letech na silnicích objevilo. Mezi jeho křivkami snad nenajdete ani jedinou, která by se nedala označit jako elegantní. Však také pochází z pera Lorenza Ramciottiho, který má na svědomí Ferrari 456 a 550 Maranello… Škoda, že plastový interiér s nepříliš povedenou pozicí za volantem za zevnějškem trochu zaostávají… K pozitivům se ovšem dá řadit slušný vnitřní prostor (a to i na zadních sedadlech a v kufru) a dobře vyladěný podvozek. U kupátek si ovšem dejte zvláštní pozor na stav – majitelé se mohli často nechat unést „rychlým“ designem a šlapat autu pořádně na krk.

SHRNUTÍ

Nabízel se jako sedan, od roku 1996 i jako kombi a kupé.

Motorizace:

benzínové motory

1,6i (65 kW/88 koní)

1,8i (81 kW/110 koní a 85 kW/115 koní)

2,0i (97 kW/132 koní a 99 kW/135 koní)

2,2i (116 kW/158 koní)

3,0i V6 (140 kW/190 koní a 152 kW/207 koní)

naftové motory

1,9 TD (66 kW/90 koní)

2,1 TD (80 kW/109 koní)

2,0 HDi (66 kW/90 koní a 80 kW/109 koní)

2,2 HDi 16V (98 kW/133 koní)

Pro
jízdní vlastnosti, prostorný interiér, líbivý design, relativně nízká poruchovost, dobré naftové motory, dobré stupně výbavy

Proti
Vysoká hmotnost (slabší motory nestačí), vadnoucí brzdy, hlučné převodovky, nekultivované benzínové motory, nedostatečné světlomety

autoweb.cz

26.9.2007 9:54

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist