Opel Corsa OPC

Corsa si nasadila mílové boty. Jak dopadne vítěz české ankety auto roku na steroidech?
  • Dynamika 8

  • Chování na silnici 8

  • Provozní náklady 8

  • Praktičnost 8

  • X-Factor 8

  • Celkové hodnocení 8

V posledních letech jsme svědky toho, jak auta rostou. Zakladatel třídy hatchbacků, Volkswagen Golf první generace, byl menší a lehčí, než nové Polo, které by mělo být o celou třídu níž. Ale i rozdíl mezi minulou a současnou generací je hodně znát. Stačí se podívat na Corsu.

Tenhle malý Opel je totiž zářnou ukázkou, jak daleko lze při vývoji nové generace dojít. Minulá generace Corsy nepatřila v naší redakci k nejoblíbenějším autům. Popravdě řečeno tomu bylo spíš naopak. Nebylo na ní nic výjimečného, byla tak šedivá, průměrná a nudně nezajímavá, jako její exteriér.

První projížďka s novou Corsou proto byla stejně překvapivá, jako když vám někdo chrstne sklenici sodovky do obličeje. Čím déle jsem s Corsou jel, tím víc jsem byl u vytržení. Dopadlo to tak, že když jsem dojel domů, jenom jsem vyložil (tehdy ještě) přítelkyni a šel se projet po okolních okreskách. A to jsem měl obyčejný model se slabým motorem. Největším překvapením nebyla dílenská kvalita, která na Opel dosahovala nevídaných kvalit, ani příjemně osvěžující a moderní design, dokonce ani interiér tak prostorný, že se šlapal na paty o třídu větším hatchbackům, ale podvozek. I ten se totiž choval jak byste čekali od daleko většího auta – byl vyvážený, komfortní, nedal se rozhodit každým větším hrbolem a navíc, svatá prostoto, dokázal řidiče i pobavit. Když jsme to auto vraceli, shodli jsme se na jednom – jestli se to Opelu povede u verze OPC ještě vylepšit, máme se na co těšit.

Sloučení rozpolcených pocitů

Čekání je tedy u konce, ostře modré OPCčko stojí před redakcí. Očekávání jsou vysoká, ale zároveň si zakazuji těšit se příliš. Znáte ten pocit, kdy byste moc chtěli, aby vás něco (nebo někdo) potěšilo, ale zároveň vám mozek říká, že jste se v tomhle případě už dočkali příliš mnoha zklamání? Opely s označením OPC byly totiž většínou spíš pan Hyde, než doktor Jekyll. Spousta výkonu, ale naprosto neadekvátní podvozek. Zafira OPC byla neskutečně rychlá na rovinkách, ale do zatáčky se muselo hodně brzdit, protože to zkrátka pořád bylo docela vysoké MPV. O podobně vysokém, ale ještě k tomu až groteskně úzkém mini-MPV Meriva OPC snad ani nemá smysl mluvit, protože než ho u Opelu někdo schválil, musel si šňupnout něco skutečně hodně ostrého. Ještě za celkem snesitelnou by se dala označit Astra OPC, která si dokázala najít dostatek příznivců i přesto, že získala pomyslný titul mistra světa v přenosu točivého momentu do řízení. O její rychlosti v přímce nemohlo být sporu – pokud jste jí v té přímce dokázali udržet. Na složitější silnici to ovšem přilnavost předních kol pod přívaly točivého momentu rychle vzdávala.

Opel Corsa fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Opel Corsa fotogalerie

Napadá mě, že to o majitelích mnohé vypovídá. Takové jízdní vlastnosti mohou vyhovovat spíš příznivcům závodů ve zrychlení (ano, myslím těch nelegálních pouličních), než fajnšmekrům, kteří se jezdí v sobotu brzo ráno vyblbnout na zapadlé podhorské silničky. I když se řadím spíš k těm druhým, dokážu pochopit i tu první skupinu a nelze přehlédnout fakt, že je dnes výrazně početnější. Proč o tom mluvím? Protože nová Corsa OPC je svým vzhledem jasně zacílena na přesně stejnou skupinu. Na mladé tunery.

Nehledejte prosím za tímto označením nic uštěpačného, rozhodně nemám v úmyslu se někomu posmívat. Je ale pravda, že názor na design Corsy OPC se v redakci ostře rozdělil na dva tábory a mezi nimi se jako šestiproudová dálnice táhla jasná hranice. Věková hranice. Richard z ní byl až nekriticky nadšený, zatímco já s Jirkou jsme trochu nevěřícně kroutili proplešatělými hlavami. Vážně, asi už stárnu, protože tohle je na mě trochu moc.

Tužší pérování podvozek nezničilo

Vzhled ale stranou, s tím se každý musí popasovat sám. Jak se Opel vypořádal s přitvrzením podvozku? To je totiž potenciálně nebezpečná disciplína. Z dobrého podvozku lze prostým přitvrzením pružin a tlumičů udělat nepohodlné, nepoužitelné prkno, které na jakémkoli jiném, než dokonalém asfaltu odskakuje a ztrácí přilnavost. U Corsy je naštěstí všechno v pořádku. Podvozek je přirozeně o dost tvrdší a na rozbitých městských ulicích vás vyklepe, ale rozhodně není tak nekompromisní jako třeba u Clia Sport, což je zřejmě první soupeř, který vás napadne. Na otevřené silnici podvozek drží jak přibitý a navíc až překvapivě schopně polyká menší nerovnosti. Úplně s klidem by se s ním daly podnikat delší cesty, což si u Clia lze představit pouze pokud máte dobrodružnou povahu a žádné problémy s páteří.

Další věc, která vám ke zmíněnému pohodlí pomůže, jsou sedačky. Jejich skořepiny jsou prakticky shodné s Cliem – už v něm jsme na nich nešetřili chválou – ovšem jejich čalounění je ještě o něco lepší a tlačí je až na hranici dokonalosti. K tomu přidejte nevídaně povedenou pozici za volantem a máte vítěznou kombinaci, která si všechny tyhle superlativy opravdu zaslouží. Protože když si pohodlně sednu já, se svými skoro dvěma metry, nebude mít problém téměř nikdo.

Království za hydrauliku…

Dokonalost je ovšem někdy na škodu. Možná právě proto, že za volantem sedíte naprosto dokonale, lépe cítíte nedostatky řízení. Ne, není rozhodně špatné – především se do něj nepřenáší tolik točivého momentu, jak jsem se obával – ale nezaslouží si ani nikterak silnou pochvalu. Kéž by se automobilka rozhodla (byť i jen do tohoto jediného modelu) namontovat starý dobrý hydraulický posilovač… Místo toho se ale řidič musí smířit s elektrickým posilovačem, který má navíc trochu podivnou proměnnou účinost. Kolem středové polohy je volant až příliš lehký. To sice zlepšuje nájezdy do zatáček a dá vám to pocit mrštnosti, ale na rovinkách díky tomu auto působí neklidně. Jakmile vjedete do zatáčky, řízení ztuhne a ve chvíli, kdy si začínáte říkat, že to nebude tak špatné a ještě přidáte, posilovač najednou z ničeho nic zase přidá a volant zlehkne a ztratí jakoukoli zpětnou vazbu.

Neříkám, že je to absolutně špatné, nebo snad nebezpečné, to rozhodně ne. Jenom se s tím musíte sžít a nějakou dobu to trvá. Sžívat se musíte i se samotným věncem volantu, který má design z komiksu a při rychlejším otáčení nepadne do ruky zrovna přirozeně. Lidé s menšíma rukama, nebo kratšími prsty si možná budou muset zvykat i na hlavici řadicí páky, která je větší, než je obvyklé.

Silné srdce je základ

Sžívat se ale musíte i s pedálem plynu, který je namapovaný trochu zvláštně. Když na něj šlápnete, chvíli se nic neděje – jakobyste jeli v dieselu s filtrem pevných částic. Musíte se naučit s tím počítat a pokud možno šlapat na plyn o zlomek dřív, než potřebujete. Také se připravte na to, že motor v nízkých otáčkách není kdovíjak rozhazovačný.

Jenže potom přijdou střední otáčky, turbo se nadechne a šestnáctistovka vám ukáže, co je to točivý moment. Už standardních 230 Nm je na takhle drobné auto docela dost, přeplňování ovšem dovolí až patnáctisekundový overboost, díky kterému máte pod palcem ještě o 30 Nm víc. Ve vyšších otáčkách zátah pokračuje a přestože celkový výkon 141 kW (192 koní) je o pár koníků nižší, než v případě Clia Sport, dám ruku do ohně, že na některých okreskách bude mít Corsa navrch. Nakonec i zrychlení na stovku za 7,2 sekundy je v téhle kategorii špičkové. Zátah turbodmychadla je znát, ale rozhodně to není ta nezvladatelná přílivová vlna, se kterou jste museli bojovat v Astře OPC.

Síla ovšem není všechno

Teď ovšem přichází ta nelehká část: vysvětlit, proč se mi motor Corsy zdaleka nelíbí tolik, jako motor Clia. Ano, čtete dobře. I když jsem před chvíli tvrdil, že Corsa bude většinou rychlejší – a za tím si stojím, pokud se nebudeme bavit o okruhu – přesto mě víc bavil motor v Renaultu. Ten totiž nabízí odměnu, když ho ženete až k červené hranici. Těsně před ní ještě zabere a navíc to doprovází nádherně jadrným a jásavým soundtrackem. Nic takového v Opelu nenajdete a vlastně se ani tak moc nestane, když odřadíte pár stovek otáček před omezovačem. Je to trochu škoda, nenutí to řidiče snažit se. A právě snaha, pokud je patřičně odměněna, ústí v to největší řidičské potěšení.

Na druhou stranu, podvozek, u kterého jsem chválil pohodlí, dokáže zároveň poskytnout i patřičně zábavné svezení. Přední kola rozhodně nemají nedostatek přilnavosti, zatímco kinetika zadní nápravy v zatáčkách pomáhá autu otáčet se kolem svislé osy. Zejména při ubrání plynu je ten pohyb tak znatelný, až byste skoro řekli, že je Corsa mírně přetáčivá. Ale není, je to jen zdání a nemusíte se bát, že vám zadek náhle ustřelí a rozvěsí vás na nejbližší hrušeň, jak to svého času uměl třeba Peugeot 205 GTI.

Rozsoudit, jestli je lepší podvozek Corsy nebo Clia, je hodně těžké. Renault nabízí o něco málo lepší kontrolu, dovoluje vám být v zatáčkách preciznější. Chtě nechtě ale musím uznat, že Corsa může být pro spoustu lidí zábavnější, protože je prostě tak nějak rozevlátější. Přesto si netroufnu v tomhle případě vydat jakýkoli verdikt – musel bych mít obě auta k dispozici zároveň.

Předcházející věta je pro Opel obrovskou pochvalou. V minulé generaci se rychlá Corsa s ostrým Cliem absolutně nemohla srovnávat. Renault se stal po právu ikonou, zatímco Opel jako by si jen na něco zkoušel hrát. Tentokrát ale Opel šlápl do pedálů a Clio dohnal. Nebo dohnal a předehnal?

Nesnadná volba

Záleží na úhlu pohledu. Pokud budeme hodnotit čistě auta, jako taková – tedy auta, která před vás někdo postaví a čeká na verdikt, vyhrává to u mě Clio. Jeho motor mě bavil o něco víc a podvozek mi také vyhovoval. Velká škoda, že se v něm nesedí tak dobře jako v Corse. Také má o chlup lepší řízení. Jenže v reálném světě to vypadá jinak, protože v reálném světě si auto musíte koupit. A v tu chvíli je všechno jinak. Renault na Clio Sport napálil neuvěřitelnou vysokohorskou přirážku. Corsa stojí v základu 649 900 Kč, takže je o víc než 60 tisíc levnější. A to má ještě ve výbavě věci, za které si u Clia musíte připlatit, například ty skvělé sedačky.

Netroufnu si tvrdit, že je Corsa OPC nejlepší ve své kategorii. To by opravdu chtělo srovnávací test a můžu vám slíbit, že pokud to jen trochu bude v našich silách, zkusíme ho dát dohromady. Zatím se musíte spokojit s prohlášením, že Corsa je zatím nejzábavnější OPC, jaké Opel vyrobil a celkově je to velmi povedené auto. Myslím, že by to mohlo stačit.

Honza Koubek

Měření a technické údaje

Naměřené hodnotyOpel Corsa OPC
0-100 km/h (s)7,2
Motor
Konstrukceřadový čtyřválec, turbodmychadlo, benzín
Zdvihový objem (cm3)1598
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)141 kW/192 koní v 5850 ot./min.
Točivý moment (Nm)230 Nm při 1980 - 5850 ot./min.
Nejvyšší rychlost (km/h)225
Spotřeba paliva (l/100 km)10,5/6,4/7,9
Rozměry a hmotnosti
Provozní hmotnost (kg)1278
Zavazadlový prostor (l)285/1100
Ceny
Základní cena modeluod 649 900 Kč
24.9.2007 7:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist