Opel Adam S 1.4 Turbo (2015): první kontakt

Rüsselsheimská malorážka o výkonu 150 koní míří na konkurenční Mini Cooper a pětistovku od Abarthu, má nabito ostrými anebo je to jen nazdobené šidítko?

Předem říkám, že vám vyčerpávající odpověď na úvodní otázku po zhruba osmdesáti kilometrech strávených za volantem asi nedám, popsat úvodní dojmy však tolik náročné zase není. Seznamovací jízda Adamem s přeplňovanou čtrnáctistovkou mezi předními koly sice byla krátká a rychlá, ale o to intenzivnější.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Německý diblík dokáže docela udělat dojem už na parkovišti svým zjevem, přestože šedý odstín laku k vyzývavým zrovna nepatří. Může za to jednak kontrastní červená střecha prodloužená spoilerem a stejně zbarvené detaily karoserie, předně ale praští do očí ohromná osmnáctipalcová kola dodávaná za příplatek, díky kterým „eSko“ působí, jakoby vyjelo rovnou ze skicáře designéra či garáží Irmscheru.

Podobnými zbraněmi se malý Opel snaží upoutat rovněž posádku. Trochu rudé barvy na ovládacích prvcích, palubních přístrojích či v čalounění se pravděpodobně nestrefí do vkusu všech, původní myriádu odstínů šedi však osvěžit umí a díky tomu to tady nevypadá jako v ponurém výkladu s pánskými obleky.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Pokud jde o funkční stránku interiéru, vážné výtky nemám, osobně mi ale dva detaily nevyhovují. Předně jsem nikdy nepřišel na chuť tomuto konkrétnímu tvaru koncovky páky manuálu, protože mi prostě překáží pojistka zpátečky.

Nechápejte mě špatně. V případě, že by bylo možné v rüsselsheimských vozech řadit dvěma prsty anebo lehkým pohybem zápěstí, nestěžoval bych si. Pravdou ale je – a platí to také pro Adama S -, že je někdy nutné při práci s převodovkami Opelu vynakládat více síly než je obvyklé a do konkrétního kvaltu se strefovat přesným posuňkem. Ani to by mi v zásadě nevadilo, právě tento způsob řazení však chce pevnější úchop páky, ten ale kvůli překážející pojistce není dost dobře možný. Anebo tedy je, ten správný grif jsem ale zatím neobjevil.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Druhá výhrada se týká sedadel. Ta základní možná vypadají robustně, boky však v zatáčkách podepřít pořádně neumí a krátký sedák je v tomto směru skoro nepoužitelný. Naštěstí v automobilce někoho napadlo nabízet za poměrně rozumný příplatek skvělá Recara, která celý problém řeší a navíc i dobře vypadají.

Němci sympaticky nepodlehli pokušení a svůj nejrychlejší mini hatchback pod označením OPC neprodávají. Zůstali u skromnějšího písmena S, přitom kdyby šlo jen o motor samotný, za troufalost bych to nepovažoval. Čtrnáctistovka má docela dobré reakce na plyn, které se s přibývajícími otáčkami ještě zkracují a na tak malou hračku jako je Adam, 150 koní stačí vrchovatou měrou.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Napomáhá tomu také vhodně zpřevodovaná převodovka, tedy za předpokladu, že máte stejně jako já raději kratší kvalty a neustálé kvedlání řadičkou považujete za příjemnou součást zážitku z řízení. Abych ale nepřeháněl, samozřejmě že to není nutnost. Turbomotor přibroušeného Adama má dost síly, aby na trojce s přehledem zvládl celý rozsah povolených rychlostí a do cirka 6300 otáček je radost s ním pracovat.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Opel tvrdí, že auto jede 210 kilometrů v hodině, po dosažení dvoustovky se mu však už moc akcelerovat nechce. Na druhou stranu zjištění, že i při relativně vysokých rychlostech zůstává vůz s tak krátkým rozvorem stabilní, nevlní se na brzdách a na boční vítr reaguje pouze minimálně, je opravdu sympatické.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Co rychlého šotka naopak rozladit poněkud umí, je plné zrychlení z místa či nízkých rychlostí. Adam předním zavěšením potlačujícím přenos změny výkonového zatížení nedisponuje, navíc má hodně důrazný posilovač, takže se ve výsledku musíte s řízením po ostřejším sešlápnutí plynu trochu prát.

V rychleji projížděných zatáčkách se volant významně zklidní, takže se můžete plně soustředit na vedení vozu ve stopě a musím uznat, že osmnáctky o šířce 225 mm mají v tomto směru hodně co nabídnout. Disponují masivní přilnavostí v příčném směru, takže pokud při popisu chování Adama S narazíte na klišé typu „motokára“ či „jízda po kolejích“, nedivte se. Malý Opel umí docela mile překvapit.

Jak se velká kola slučují s komfortem jízdy? Popravdě, je to asi jako láska mezi hadem a krysou. Smekám pomyslný klobouk, jak slušně se konstruktérům podařilo naladit odpružení, aby kola v rozích auta nepůsobila jako čtyři buchary z ingotu, osmnáctky jsou však prostě už příliš. Gumy zůstávají i na rozbitém povrchu povětšinou v kontaktu se silnicí díky statečné práci tlumičů, občasné bolestivé rány ale podvozek odfiltrovat zkrátka neumí, a mám za to, že sériové sedmnáctky budou v tomto směru lepší.

Celkem vzato mi Opel Adam S jako špatná volba obecně i vedle Abarthu 500 nepřipadá a ostudu si neuřízne ani při srovnání se základním Cooperem. Navíc je oproti nim levnější. Potíž je akorát ve dvou věcech. I když mu nechybí šarm a něco jako mechanický esprit, jeho jméno zatím postrádá to vše, co se točí kolem historie a imaginární hodnoty značky na minulosti postavené a právě toho mají zmiňované italské i britské stroje na rozdávání. 

Druhý háček pak vězí v těsné blízkosti rivala z vlastních řad. Opel Adam S stojí bez příplatků skoro 440 tisíc, za dalších šedesát však už můžete mít větší, výkonnější, dospělejší a lépe vybavenou Corsu OPC. Netvrdím, že jde o automobilový ekvivalent Sofiiny volby, už proto ne, že bychom neměli zapomínat ani na nesmírně talentovanou Fiestu ST za 447 tisíc. Uvedená fakta však v případě volby malého ostrého hatchbacku mnoho nadějí pro úspěch Adama S neskýtají, byť mu za snahu i skutečné schopnosti držím palce.


29.6.2015 12:15| autor: Miro Mihálik

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist