Diskuze

no a co kdyz do me nekdo naboura? jak se to pak takove pripady resi kdyz tam neplati pravidla sil. provozu?

Normálně jak na účelové komunikaci. Domnívám se, že pan Dr. přehlédl, že do rozdělení komunikací taky patří účelové komunikace a jejich definici. Ze součástí a ani příslušenství účelových komunikací není čerpací stanice PH vyňata. Zajímavá pasáž zákona je v § 12, kde je definováno parkoviště jako součást dálnice, silnice a místní komunikace jako účelová komunikace a tak čerpací stanice může být vztahována jako součást k této účelové komunikaci. Nic tomu nebrání. Čert, aby se v tom vyznal, že?

Druhořadý právník JUDr. Tomáš Beran se asi musel zbláznit, když tu veřejně tvrdí takové bludy, že na čerpacích stanicích pohonných hmot neplatí pravidla silničního provozu. Čerpací stanice je samozřejmě součástí pozemní komunikace, konkrétně se jedná o účelovou komunikaci. Pozemní komunikace se totiž dle § 2 zák. č. 13/1997 Sb. rozděluje na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. V § 14 odst. 2 písm. d) zák. č. 13/1997 Sb. se píše pouze o tom, že čerpací stanice není součástí dálnice, silnice ani místní komunikace. To ovšem neznamená, že čerpací stanice není účelovou komunikací a že na ní neplatí pravidla silničního provozu.

zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

§ 2 Pozemní komunikace a jejich rozdělení

Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly

1) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:

a) dálnice,

b) silnice,

c) místní komunikace,

d) účelová komunikace.

§ 14 odst. 2

Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou

a) sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti, hráze vodních nádrží a rybníků, břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku, vodohospodářské objekty pod mosty, zařízení melioračních úprav (propusti, podchody),

b) nástupní ostrůvky, označníky zastávek a čekárny linkové osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy, provozní a technická policejní zařízení,

c) úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejový svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah,

d) autobusová nádraží, motely, motoresty, čerpací stanice pohonných hmot a celniště na hraničních přechodech.

Není to tam třeba proto, aby bylo jasné, že se o prostory ČS nemusí starat správce/vlastník komunikace? Na benzíkách se velmi často stávají nehody a vždy je řeší normálně policie a pojišťovny z povinného ručení. Kdyby pumpa nebyla pozemní komunikací, nebyl by takový postup možný.

u policie se znalost zákona ani nepředpokládá, ale pojišťovny by si to určitě pohlídaly…

Hmm, domnívám se, že ze souvislostí zákona co není součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace měl zákonodárce na mysli nějaké "třírozměrné" stavby (např. budova autobusového nádraží, budova motelu, budova čerpací stanice a stojany, budova celnice) a ne množinu objektu s příslušenstvím, či součástmi.

Mj. definice parkoviště je v zákoně přesně uvedena a dle mého názoru se nedá tento prostor vztáhnout na to, že je to čerpací stanice.

Ale já myslím, že jo. 🙂 Sledujte tok mých myšlenek:

Vyhláška 99/1989 Sb. (dnes již zrušená) znala pojem místo ležící mimo silnici (§2 bod 10). Za takové místo byla definována i čerpací stanice. Za silnici tato vyhláška definovala všechny pozemní komunikace. Ze spojení těchto dvou skutečností jasně plyne, že čerpací stanice až do účinnosti zákona č. 361/2000 Sb. nebyla pozemní komunikací a obecně na ní neplatila pravidla silničního provozu. Nic na tom nemění ani fakt, že i tato vyhláška znala povinnosti řidiče na čerpací stanici. Kromě této výjimky však ale na ní jiná pravidla stanovena nebyla. Jistě se tedy shodneme na tom, že jiné povinnosti na ní řidič ani neměl.

A dnes tomu není jinak. Jen s tím rozdílem, že zákon o silničním provozu (361/2000 Sb.) pojem "místo ležící mimo pozemní komunikaci" dříve "místo ležící mimo silnici" nedefinuje, ačkoli s ním na několika místech operuje (§5, §21, §23, §27). Historickým výkladem lze snadno k definici takového pojmu dospět odkazem na dříve zrušenou vyhlášku, ve které, jak bylo shora uvedeno, je i čerpací stanice zahrnuta. A opět na tom nic nemění ani fakt, že §44 zákona o silničním provozu upravuje některé povinnosti při čerpání pohonných hmot. Jedná se tudíž o jednu jedinou výjimku.

Jestliže jsem ochoten ze svého stanoviska slevit, pak jen v tom ohledu, že není pravda, jak jsem nicméně uvedl, že řidič nemá na čerpací stanici žádné povinnosti, nýbrž že má toliko povinnosti uvedené v §44 zákona č. 361/2000 Sb.

Nic z toho však nemění nic na faktu, že čerpací stanice není pozemní komunikací a že není pravidla silničního provozu obecně neplatí. QED!

Tak teď se musím tedy smát. Argumentovat proti ustanovení zákona několik let neplatnou vyhláškou, která nikdy nemůže mít právní sílu zákona, je přinejmenším úsměvné.

Jak už je jasné z § 1 zák. č. 361/2000 Sb.

Zákon upravuje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu 1) (dále jen „pozemní komunikace“), pravidla provozu na pozemních komunikacích, úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích, …

Pokud je tedy v tomto zákoně zmíněn prostor čerpací stanice, jedná se o pozemní komunikaci. Na tom nemůže nic změnit ani několik let neplatná vyhláška.

Argumentaci neplatnou vyhláškou, která navíc stanovila pouze to, že čerpací stanice naní součástí silnice (ne pozemní komunikace), nepřijímám. Je to pouze hledání argumentů pro nesmyslné tvrzení, že prostor čerpací stanice nemůže být účelovou komunikací a tedy i pozemní komunikací. Příjezdová a odjezdová cesta ke stojanům čerpací stanice nebo k budově čerpací stanice je ze zákona účelovou komunikací, účelová komunikace je také pozemní komunikací, platí zde tedy dopravní předpisy.

Co je účelovou komunikací je dáno platným a účinným zákonem, konkrétně § 7 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. O zařazení pozemku či jeho části do kategorie účelové komunikace se nevydává správní rozhodnutí. Pozemek se stává účelovou komunikací přímo ze zákona, pokud je splněna tato zákonná definice:

„Je využíván jako dopravní cesta pro silniční či jiné vozidla a chodce a slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.“

Z uvedené definice je zřejmé, že pro posouzení, zda je pozemek účelovou komunikací, je rozhodující faktický stav, tj. jeho využívání neuzavřeným okruhem osob po delší dobu.

V prostoru čerpací stanice platí tedy dopravní předpisy i když je v soukromém vlastnictví a na soukromém pozemku, protože dopravní předpisy platí na všech pozemních komunikací, tedy i na účelových komunikací.

Pokud by někoho zajímal právní rozbor pojmu "účelová komunikace", tak např. zde:

http://www.mvcr.cz/casopisy/s/2006/35/konz.html

Doporučil bych vám konečně uznat chybu a ne hledat definici pojmu "místo ležící mimo pozemní komunikaci". Definice "účelové komunikace" je zákonem dána a přesně se hodí mimojiné na příjezdovou nebo odjezdovou cestu k budově čerpací stanice nebo k čerpacímu stojanu. Dokonce je i nerozhodné, jak je účelová komunikace, respektive pozemek, na němž se komunikace nachází, či pozemek, který je účelovou komunikací, evidován v katastru nemovitostí, zákon v tomto smyslu nestanoví jedinou podmínku. I kdyby předmětný pozemek nebyl druhově evidován jako ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace (jak se pozemky – účelové a místní komunikace v katastru většinou evidují) a přesto komunikace bude splňovat znaky uvedené v zákoně, půjde vždy bez dalšího o účelovou komunikaci. A účelová komunikasce je také pozemní komunikací a platí tedy na ní dopravní předpisy.

Ale ale, jste to přece vy, kdo vytrhl jedno ustanovení, kde se píše o dálnicích, silnicích a místních komunikacích a usoudil jste z toho chybně, že prostor čerpací stanice PHM není ani účelovou komunikací. Být vámi, tak bych se nad sebou trochu zamyslel.

Tak především čerpací stanice pohonných hmot (tedy stojany, podzemní nádrže a pokladna s obchodem) nejsou skutečně součástí ani příslušenstvím dálnice, silnice ani místní komunikace.

Komunikace, která vede přes areál ČSPHM, je v každém případě pozemní komunikací a platí na ní pravidla provozu na pozemních komunikacích. V praxi je tato komunikace snad už ve všech případech stavbou a je tedy úplně jedno, na jakém pozemku se nachází (komu ten pozemek patří a jak je evidován v katastru).

Jestli ta komunikace přes areál ČSPHM je součástí dálnice, silnice, místní komunikace nebo jiné účelové komunikace, nebo zda je samostatnou účelovou komunikací, to popravdě řečeno nevím a řekl bych, že to ani není pro její uživatele důležité. V podstatě si umím představit obě možnosti – v prvním by nejspíš byla problematika údržby řešena smlouvou mezi provozovatelem benzínky a správcem komunikace. ČSPHM může být také součástí odpočívky, takže je otázkou, jestli by bylo praktické, aby komunikace přes benzínku byla samostatnou účelovou komunikací. Odhaduji, že v takových případech je smluvně ošetřeno, že se provozovatel benzínky stará o celou odpočívku (např. vysypávání košů apod.). Pokud by někdo potřeboval vědět, jak je to v konkrétním případě, nejspíš by mu to bez problémů měl říct někdo od správce příslušné komunikace.