Odpovědnost za vady při prodeji aut dle nového občanského zákoníku – I. – Úvod
koupě auta
Patrně všichni zaregistrovali, že od 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (NOZ), kterým došlo k rozsáhlé rekodifikaci soukromého práva.
Pokud by mělo mít ustanovení o záruce stejný význam jako předchozí OZ, tak by se v NOZ použila stejná formulace. Slovo „projeví“ bylo použito místo „vyskytne“ úmyslně a ne proto aby si tvůrce přidělal práci. Stačí selský rozum (základní princip při výkladu zákona)….
A můžete mi citovat ustanovení „starého“ občanského zákoníku, se kterého záruka (tj. odpovědnost za vady, které vznikly kdykoliv v průběhu záruční doby) dříve plynula?
Článek jistě hezky napsaný, ale pro „obyčejného“ člověka trochu málo srozumitelný. Bylo by asi vhodnější popsat jednoduchým způsobem co z uvedených skutečností reálně plyne pro kupujícího (záměrně nepoužívám termín spotřebitel) v jednotlivých konkrétních případech, na co má kupující právo když kupuje ojeté auto v bazaru, od jiné soukromé osoby (na inzerát), od podnikatele, který není prodejcem aut, ale třeba OSVČ, a prodává svůj ojetý firemní vůz, co má kupující/prodávající
požadovat při předání, co má/nemá napsat do smlouvy, co nelze ve smlouvě uvést (a nebo to neplatí i kdyby to tam bylo), co je vymahatelné, co ne, atd. Sám jsem se nedávno stal „obětí“ fatální skryté vady, a ukázalo se, že je prakticky nevymahatelná jakákoliv náprava. Zkuste se vyhnout slovíčkaření a právním termínům, a napsat pro úplně obyčejné lidi jednoduchý a především jednoznačný výklad reálného stavu, práv a povinností, vymahatelnosti atd. Většinu lidí přitom asi nejvíc bude zajímat situace kdy koupí ojetý vůz od jiné soukromé osoby nebo z bazaru, kde bude asi největší riziko vad, a současně největší šance že se prodávající bude bránit jejich nápravě. Díky.