Občanské sdružení za práva motoristů

Jestli si také připadáte jako štvaná zvěř, nejste sami. Bloggeři zakládají občanské sdružení, které by mělo vytvořit protiváhu k různým odpůrcům individuální osobní přepravy.

Nespokojenost části veřejnosti s přístupem českých státních a samosprávních institucí k problematice silničního provozu roste. Nejnověji se nezávislí publicisté, sdružení okolo weblogu www.dfens-cz.com, pokoušejí o zformování občanského sdružení „Občané za svobodnou a bezpečnou individuální dopravu (OSBID)“.

Níže přinášíme úplné znění návrhu programu sdružení. Zájemci o spolupráci se mohou přihlásit na e-mailové adrese osbid@volny.cz.

Úvod
Individuální, především automobilová doprava tvoří významnou složku společenského transportního konceptu. Z velké části se podílí na svobodném oběhu zboží, služeb a informací. V některých ohledech, především rychlosti a flexibilitě, nenachází mezi jinými druhy dopravy rovnocennou náhradu. Považujeme za důležité, aby tyto její vlastnosti a tím i její atraktivita byly nadále zachovány.

Uživatelé individuální automobilové dopravy ničeho nepožadují ze státního ani veřejných rozpočtů, zejména ne miliardových dotací. Své přepravní náklady hradí sami a jejich spotřeba se tak stává jedním z hnacích motorů ekonomiky. Daně a poplatky, které jim stát vyměřuje, slouží úspěšně dlouhá léta k zalepování děr ve státním rozpočtu, které vznikly právě kvůli rozsáhlé dotační politice. Aniž si to uvědomujeme, individuální automobilová doprava plní každý kapsu jednoho každého z nás.

Jsme si vědomi negativních jevů, které s sebou individuální automobilové doprava přináší, především v ohledu pevných a plynných emisí nebo bezpečnosti provozu. Jedná se o problémy zčásti technického rázu a zčásti rázu společenského. První z nich jsou řešitelné již dostupnými prostředky, jejichž řešení je zjevné z tendencí, kterými se individuální automobilová doprava ubírá v posledních deseti letech. Individuální doprava sama o sobě však problémem není a takové její vnímání představuje hrubé a mnohdy účelové zkreslení skutečnosti. Druhá skupina problémů představuje pole i pro naší činnost.

Formulovali jsme následující hlavní zásady pro činnost sdružení Občané za svobodnou a bezpečnou individuální dopravu.

1. Rovnost

Veřejné komunikace jsou, jak plyne z jejich názvu, veřejné. Všichni se podílíme na jejich výstavbě a údržbě z našich daní a poplatků, a tudíž by všichni jejich uživatelé měli disponovat stejným rozsahem práv a povinností.

Sdílíme názor, že všichni máme k veřejným komunikacím rovný přístup. Se zpoplatňováním vjezdu do městských center a městských dálničních obchvatů nesouhlasíme. Odmítáme princip kupování spotřeby pozitivních externalit za finanční odpustky, zejména tehdy, nelze-li tuto spotřebu externalit přesně finančně kvantifikovat a jejich ohodnocení se stává předmětem politických zájmů.

2. Bezpečí

Odpovědnost za bezpečí druhých i naše je pouze na nás, účastnících silničního provozu, na naší odpovědnosti a schopnostech.

Za zásadní nebezpečí považujeme především řidiče nezkušené a stupidní, nebo obojí dohromady, bez ohledu na to, čím a jak rychle jedou. Žádná třetí osoba, úřad nebo instituce nemůže zajistit komukoli bezpečí, ale může pro bezpečí vytvářet podmínky, například v podobě konstrukčních zlepšení komunikací a dopravního značení. Jsme si vědomi toho, že zcela bezpečná doprava neexistuje. Je proto třeba hledat společensky přijatelnou míru kompromisu mezi rizikovostí a efektivitou dopravy.

V případě, že se jedinec rozhodne právo ostatních na bezpečnou dopravu nerespektovat a ohrožovat ostatní, pak dopravní policie má jako represívní orgán za povinnost včas a spolehlivě prokázat, že porušil zákon a postarat se o jeho potrestání. Toto je její hlavní úkol, který má plnit denně, tím ji společnost pověřila a za to ji platí. Bude proto předmětem našeho zájmu sledovat, zda tak skutečně činí. Rozhodně není úkolem represívních orgánů po záminkou prevence zasahovat do práv slušných lidí. Současnou policejní taktiku, představovanou špehováním pomocí kamer a šikanováním při „dopravně bezpečnostních“ akcích, považujeme za nepřijatelnou.

Se zapojováním městských strážníků do záležitostí dopravy nesouhlasíme. Úkolem obecních policií je pořádková služba, nehledě na jejich chybějící předpoklady a kvalifikaci.

Na silnicích a křižovatkách je řada kritických míst, na kterých by se dal učinit provoz bezpečnějším nebo plynulejším  s vynaložením minimálních nákladů a úsilí, ale nikdo tak nečiní, protože kde není žalobce, tam není soudce. Je na nás, abychom nasměrovali správní orgány požadovaným směrem.

3. Svoboda
Za své jednání je plně odpovědný jen svobodný člověk.

Ačkoli se někdy přísná regulace zdá jako všelék na bezpečnostní problémy, přináší pouze krátkodobý efekt, po kterém následuje dlouhodobý úpadek. Ten má většinová společnost tendenci opět řešit dalším prohloubením regulace. Díky opatřením zaváděným v posledním době se tato bezvýchodná situace stala i v naší zemi realitou.

4. Transparentnost
Jsme pro jasná, stručná a všestranně srozumitelná pravidla.

Úředník je náš zaměstnanec a politik je náš zástupce. Jsou volenými zástupci a jsou povinni skládat účty svým voličům. Ne vždy tak činí a místo toho uplatňují různé vlastní koncepce, ke kterým nedostali od svých voličů mandát. Odvykli si sloužit veřejnosti, především v uplynulých osmi letech. Budeme se snažit úřednickému psu ukázat, kde je jeho bouda.

Kamerové systémy a zařízení k měření rychlosti žádný politik svým voličům před volbami nenabízel, takže jsme si je neobjednali. Přesto se instalují. Když jsou úředníci tázáni, proč jsou silnice a dopravní značení v bídném stavu, odpovídají zpravidla, že na opravy, údržbu a úpravy nemají ve svých rozpočtech peníze. Na instalaci různých sledovacích zařízení se však prostředky vždy najdou, protože tím úředníci a policisté upevňují svůj aparát. Pokusíme se je tedy přimět k tomu, aby svoje síly směrovali správným směrem, například k bezpečnostnímu auditu komunikací nebo technickým opatřením v kritických místech.

Hodláme se kriticky zaměřit především na ta přijímaná opatření, která mohou mít dopad na plynulost provozu jako základní předpoklad jeho bezpečnosti.

5. Změna zákona 361/2000 Sb. Ve znění zákona 411/2005 Sb.
S bodovým systémem v jeho tuzemské mutaci nesouhlasíme.

Bodový systém nepovažujeme principiálně za špatný, ale jeho tuzemskou implementaci pokládáme za paskvil. Tím, že naši zákonodárci vyvíjeli vlastní verzi bodového systému a nebrali ohled na systémy fungující v zemích okolních, vytvořili podmínky pro vznik mimořádného zmetku. Budeme se snažit přimět politiky, aby převedli do české praxe model osvědčený v Německu.
Účelem zákona je stanovovat pravidla. Účelem zákona není vychovávat, o to se v normální společnosti starají rodiče. Nesouhlasíme s finančními nebo bodovými postihy za přestupky, kterými pachatel ohrozil jen sám sebe – toto je právě jedna ze specialit „české cesty“. Výše pokut, kterou zákon stanovuje i za banální přestupky, je v relaci na průměrný příjem občana nehorázná. Kromě toho, zákon přináší značný korupční potenciál.

6. Pravdivé informace v médiích
Pro slušného člověka je otázkou principu zamezit šíření polopravd a pololží.

Některé redakce, televize a internetové servery záměrně zkreslují informace o dění a zákonitostech platných v silniční dopravě. Druhá množina polopravd a manipulací se vztahuje k vlivu člověka na globální klima a podílu automobilové dopravy na něm, v této oblasti se nepodařilo zatím exaktně doložit ani jediné číslo. Vzniká situace, kdy je spekulace brána jako argument a důsledek je zaměňován za příčinu.

autoweb.cz

29.1.2007 11:13

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist