Kapsch je ochotný jednat o smlouvě na mýtné

Důvodem k jednání je dodatek ke smlouvě, kvůli kterému se posunula lhůta zprovoznění systému na silnicích první třídy o šest měsíců. Podle Kapsche se zahájení výstavby zbrzdilo o tři měsíce kvůli řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. K němu se odvolali dva neúspěšní účastníci tendru, společnost Autostrade a sdružení Mytia. Proto se v dodatku Kapsch dohodl s MD na zprovoznění mýtného k 1. lednu 2007 pouze na 900 kilometrech dálnic a rychlostních silnic.

Podle ministra dopravy Aleše Řebíčka se však stát v dodatku také zavázal, že se bude finančně podílet na provozu mýtných bran. Elektrické přípojky, které mají mýtné brány napájet, totiž na rozdíl od bran samotných stavební povolení potřebují. To výstavbu zpomaluje a některé brány proto budou pohánět naftové agregáty. Právě na jejich pronájmu a provozu se má podle dodatku podílet stát.

Důvodem k jednání je také fakt, že se stát v létě vzdal kolaudačního řízení, takže brány jsou stavěny v tzv. režimu ohlášení drobných staveb. Přitom právě ke kolaudaci se často odvolává původní smlouva. Na datum kolaudace jsou vázány například smluvní sankce za zpoždění. Kvůli tomu ministerstvo prakticky ztratilo nástroj, jak se domáhat včasného spuštění systému, řekl Řebíček ve čtvrtek na mimořádné tiskové konferenci.

Satelit není venku ze hry

Problémy s výstavbou mýtných bran vedly obě strany k úvahám o využití satelitního systému na mýto ve druhé etapě výstavby. Informaci přinesly páteční Hospodářské noviny. „My jsme právě od Kapsche dostali návrh na možnou změnu variantního řešení etapy II., a to pomocí GPS systému,“ řekla dnes Radiožurnálu mluvčí MD Marcela Žižková.

Satelitní systém nepotřebuje tolik mýtných bran jako mikrovlnný. Podle zástupce jedné z dodavatelských firem je možnost přejít na satelitní výběr mýtného reálná. Již postavené brány by se pak mohly využít pro zpoplatnění osobních automobilů nebo zlepšení dopravní situace na dálnicích, především na přetížené D1. Proti zavedení satelitního řešení hovoří především vyšší provozní náklady i fakt, že technologie kromě Německa nikde pořádně nefunguje. Navíc v případě Německa existují cesty, jak se sledování nákladního vozu a následnému výběru mýta vyhnout.

autoweb.cz, ČTK