Nové osmipístkové brzdy od AC Schnitzer
5 fotografiíAC Schnitzer
Do ruda rozpálené brzdy? Proč ne, ty z nové nabídky ACS vše zvládnou.
Nejlepší české silnice: Vybrali jsme, kde se nejlépe svezete
Pořádný doping pro Corvette. Nový tuning od Hennessey slibuje kompresor a až 700 koní
Škodu Fabii sedan kdysi postavilo i Porsche. Našli jsme auto, na které už všichni zapomněli
Stavba dálnice D3 se zasekla: Úsek u Kaplice zpozdí bizarní situace s antimonopolním úřadem
5 fotografiíAC Schnitzer
Do ruda rozpálené brzdy? Proč ne, ty z nové nabídky ACS vše zvládnou.
Komerční prezentace
Komerční prezentace
Komerční prezentace
Komerční prezentace
Nevi z vas nekdo, jestli se pri pouziti lepsich brzd nemuze narusit funkce elektronickych systemu jako ABS nebo ESP? Jestli tedy uz predem nepocitaji s nejakym brzdnym ucinkem, ktery je najednou vyrazne vyssi?
Ne, činnost ABS ani ESP to narušit nemůže. ABS funguje tak, že sníží tlak v brzdové kapaliny v obvodu, pokud snížení otáček kola odpovídá většímu zpomalení než cca 9,8 m/s2, poté tlak opět zvedne a zase dokola. Je tedy jedno, že brzdy jsou účinnější. ABS reaguje až na samotné skoro-zablokování kola, nezáleží na tom, jestli ho způsobilo intenzivní brzdění slabých brzd nebo lehký dotek účinných brzd. Už z logiky věci vyplývá, že elektronika musí reagovat až na samotnou blokaci kola, nemůže se řídit velikostí brzdné síly. Síla potřebná k zablokování kol bude totiž výrazně odlišná podle povrchu cesty (sucho, mokro, sníh…) a přilnavosti gum. U ESP to platí analogicky, i tam se elektronika řídí zpětnou vazbou.
V čem je tak zásadní rozdíl mezi jednopístkovým a vícepístkovým třmenem? Ve fyzice jsme se učili, že tlak v hydraulickém systému je ve všech místech stejný. Tudíž předpokládám, že při využití stejného vyvolávače tlaku v brzdovém systému bude stejný tlak v jednopístkovém i vícepístkovém třmenu a proto i stejná účinnost, nebo ne? Není to jen marketingový trik?
Ano, tlak v kapalině je všude stejný. Ale tady se jedná o poměr plochy (řekněme průměrů) pístku "vyvolávače" a součtu ploch pístků ve třmenu. Čím větší je tento poměr, tím větší silou působí pístky na obložení. Proto se používají vícepístkové třmeny, protože aby jsi dosáhl stejné plochy s jediným pístkem, tak by musel mít průměr třeba 100mm, a takový obrovský třmen by do ráfku nikdo nenacpal, nehledě na to, že by svým tvarem jen těžko ideálně přitlačoval obložení. Více pístků se rozloží po celé ploše rovnoměrně.