Nissan Leaf (2013)

Když jsem se vezl do hotelu, napočítal jsem cestou z nádraží třiadvacet elektromobilů. A to jsem jel jen deset minut. Stačila chvíle a hned jsem pochopil, že tohle je země s úplně jinou mentalitou. Stejně jako v ostatních severských státech je tu všeobecně dobrý vztah k životnímu prostředí a elektromobily do konceptu skvěle zapadají.

Vůbec největší koncentrace Leafů první generace je právě v Norsku, což je i hlavní důvod, proč Nissan v Oslu uspořádal představení nové generace. Tady vidíte, jak by to mělo v ideálním případě fungovat, zatímco třeba v Praze vidíte, jak by to fungovat rozhodně nemělo. Dobíjecí stanice jsou tu doslova na každém rohu, nabíjení je zdarma a podstatnou výhodou je i možnost jezdit v pruhu pro autobusy.

Nissan LEAF velká fotogalerie

Teď do Evropy přichází druhá generace Nissanu Leaf, která konečně zamíří i do Česka. Jak už jsem předeslal v předchozím článku, od první generace ho rozeznáte jen stěží. Jsou tady nové disky, čtveřice kamer, která dokáže složit pohled shora a nové možnosti v příplatkové výbavě.

Dobíjecí stanice jsou v Oslu doslova na každém rohu a jsou zdarma.To podstatné se odehrálo pod povrchem, kde je změn více než stovka. Vůbec nejjednodušeji poznáte nový Leaf když otevřete kufr. Za zadními sedadly zmizel nepraktický schod skrývající nabíjecí systém a invertor. Všechno je teď na jednom místě, přímo nad elektromotorem v přední části auta. Díky tomu zavazadelník narostl o 40 litrů na celkových 370.

Výkon motoru zůstává na 80 kW (109 koní) a točivém momentu 254 Nm, s přepracovanou řídící jednotkou by měl motor lépe rekuperovat a být celkově úspornější. Dojezd, alespoň ten papírový, mezigeneračně narostl ze 175 km na 199 km. Zároveň je tu nový systém dobíjení, který s příplatkovou 32 A nabíječkou proběhne za 4 hodiny. A abychom měli všechny údaje kompletní, zmíním i zrychlení, stovkou Leaf uhání za 11,5 sekundy po startu, zatímco maximální rychlost činí 144 km/h.

Tolik teorie. Jaká je praxe? Jestli už jste někdy řídili hybrid, zkušenost s Leafem pro vás nebude nová. Tlačítkem auto probudíte k životu a pak se se vší tichostí dáte do pohybu. Samozřejmě tu jsou některá specifika, ale Nissan si dal hodně záležet na tom, aby Leaf působil jako normální auto.

Zapomeňte na staromódní otáčkoměr, Nissan Leaf má tečkoměr.

Středobodem vašeho zájmu se stane „tečkoměr“, který znázorňuje jak moc využíváte elektromotor, nebo naopak jak moc zrovna rekuperujete. Ve vyvýšené kapličce s tachometrem můžete úspěšnost sledovat i z dlouhodobého hlediska pomocí stromečků, které rostou s vaší jízdou.

Pro rychlejší výsadbu můžete na volantu sáhnout po eko režimu, který vám sebere odhadem třetinu až polovinu výkonu, přemapuje pedál plynu a udělá pár vrásek řidičům jedoucím za vámi. Pokud ale projevíte trochu trpělivosti ve fázi prvotního zrychlování, dá se s eko režimem bez problémů jezdit, udržet nabranou rychlost už je totiž mnohem jednodušší.

DOPORUČUJEME: Opel Ampera na oblíbené okresce

Dojezd potom klesá o poznání pomaleji, než v normálním režimu a více odpovídá proklamovaným hodnotám. Padesátikilometrová testovací trasa vedla do příkrého kopce ke skokanskému můstku Holmenkollen přes okresky a dálnici zpátky do města. Po návratu na displeji svítilo nějakých 120 kilometrů, což je vzhledem k ne úplně ideálnímu profilu trasy, zapnutému topení a vyhřívání sedadel slušný počin.

Jakékoli ostřejší tempo znamená výraznější úbytek šťávy z baterií, je ale dobré vědět, že Leaf umí být i docela svižný. Díky absenci převodovky je zrychlení prosté jakékoli prodlevy a podle mě plně srovnatelné s běžným auty, pokud se bavíme o rychlostech do 100 km/h. Bez zvukové kulisy to ale celé působí tak nějak nepatřičně, nezábavně. V zatáčkách cítíte velkou hmotnost auta, řízení s elektrickým posilovačem je moc lehké a do toho jsou tady brzdy, které kombinují rekuperaci a ocelové kotouče, takže se špatně odhaduje jejich účinek.

Klíč k úspěchu leží v maximální plynulosti, až potom zjistíte, že to jako celek dobře funguje a přitom vás auto ničím neomezuje. To je oproti stávajícím elektromobilům, se kterými jsem se svezl, podstatný rozdíl. Ano, s autem si těžko dáte cestu do Chorvatska, ale ve všem ostatním se dokáže vyrovnat normálním autům, především v otázce topení, klimatizace nebo vnitřního prostoru. Nissan Leaf se bude v Česku prodávat od 1. července výhradně v základní výbavě Visia. Na zbývající dvě si musíme, alespoň prozatím, nechat zajít chuť, protože obsahují komunikační systém Carwings, který v Česku zatím nefunguje. Kvůli tomu ceník značně prořídl, takže vás bude zajímat jen základní cena 715 000 Kč s DPH. Ve standardní výbavě počítejte s vyhřívanými sedadly vpředu i vzadu, mlhovkami nebo stabilizací. Příplatková výbava obsahuje jen dvě položky, za 21 000 Kč pořídíte systém NissanConnect 2.0, za 24 800 Kč můžete mít vysokorychlostní nabíječku.

Verdikt
Nissan Leaf působí dotaženým dojmem a zvlášť tady v Oslu dává až nebývalý smysl. Jde o jeden z mála elektromobilů, který se chová jako normální auto a do toho má rozumný dojezd, který už by měl vystačit na kratší dojezdy do práce beze strachu, že v autě umrznete nebo nedojedete. S podporou státu a výraznějším počtem dobíjecích stanic by byla cesta za elektrickou budoucností o poznání snadnější. Na tom druhém už se ale podle všeho pracuje.

Měření a technické údaje