Holky mezi kuželkami

Brněnský veletrh Autosalon se letos poprvé zaměří na ženy – řidičky, přečetl jsem si dnes na serveru novinky.cz. Nabídne třeba speciální dráhu výhradně pro řidičky.

Myslím, že je to výborný nápad, který si zaslouží trochu rozpracovat. Mohlo by se ho například chopit ministerstvo dopravy a nasadit ho v celoplošném měřítku. Hezky jedny silnice pro ženy, druhé pro normální lidi. Už mi totiž lezou krkem všechny ty politicky korektní články, podle kterých ženy způsobí mnohem méně nehod než chlapi. Jo, asi je to pravda. Jedním dechem by se ale mělo dodat, že zaprvé najezdí daleko méně kilometrů a hlavně – vždycky, když provádějí některý z těch svých sebevražedných manévrů v domnění, že základním a jediným předpokladem bezpečné jízdy je nepřekročit rychlost 60 km/h, je nablízku nějaký agresivní, sexistický, patriarchálním režimem odkojený šovinista, který se jim vyhne.

Jen proto jim ty jejich blbosti pořád procházejí. (Pokud je tedy zrovna nepřistihnete, jak vám při parkování odírají auto.) Postavte proti sobě dvě ženy – řidičky a dopadne to takhle. Nebo dokonce takhle. A dokonce ani Olga Sommerová nemůže popřít pravdivost tohoto článku.

Jakékoliv arogantní, tupé, nadměrným posilováním a akčními filmy zblblé šovinistické hovado je mi na silnici milejší než žena-řidička. Hovado je totiž předvídatelné, zatímco zranitelná, ohleduplná, bezpečnou pětatřicítkou jedoucí křehotinka může udělat kdykoliv cokoliv. Od bránění v předjetí, přes sražení cyklisty jedoucího ve stejném směru či nenadálé odbočení doleva, po vjetí do křižovatky z vedlejší silnice bezprostředně po zastavení a očním kontaktu s řidičem na hlavní. Hlavně o tom posledním vědí třeba motorkáři svoje, ale někteří vám to už nepovyprávějí. Ostatně, jak mohou mít právo ovládat motorová vozidla bytosti, které mají stejnou anatomii jako Vlasta Parkanová?

Aby nedošlo k mýlce, ženy považuji za fajn stvoření. Myslím, že jsou skvělým prostředkem k realizaci mých šovinistických choutek. Ale každá entita má ve vesmíru svoje předurčení: spíš naučíte svoji pračku (pardon, pračku svojí ženy) citovat zpaměti Kanta než dámu řídit.

Ať si klidně holky v Brně tu opičí dráhu vyzkoušejí. Prohlédnou si svůj make-up ve zpětném zrcátku, se smíchem porazí pár kuželek stejně bezstarostně, jako každý den demolují lak cizích aut, a pak se ty nejtalentovanější z nich možná napotřetí úspěšně otočí na ploše dvaceti čtverečních kilometrů. Ale pak ať se laskavě odporoučejí do kosmetické poradny, která bude kvůli nim na autosalonu rovněž přítomna, a domů se nechají dovézt svým sexistickým šovinistou, od kterého si tak rády půjčují na hraní kreditní kartu. Pro všechny zúčastněné to bude daleko méně stresující.

Marek Knotek