Mini Cooper D 50 Camden

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Jak jistě víte, Mini je naše oblíbené malé auto. Ať už se jedná o Mini Cooper se standardní atmosférickou šestnáctistovkou, Mini Cooper S se silnějším motorem nebo ostrý a „velmi zlobivý“ Mini John Cooper Works. Pokaždé se za volant těšíme a pokaždé si jízdu užijeme.

Tentokrát nám v redakci přistálo Mini Cooper D v limitované edici 50 Camden s dieselovým motorem 1,6 l o výkonu 110 koní a automatickou převodovkou. S touto kombinací motoru a převodovky jsme ještě nejezdili, ale nemůžeme říct, že by nám za ty roky nějak chyběla…

50 Cam… co?
Edice Mini 50 Camden a také Mini 50 Mayfair vznikly za oslavu půl století existence automobilu Mini. Vyrábět se začaly v září 2009 a přesně po roce také skončí. Mini 50 Camden a Mayfair se od obyčejných modelů technicky nijak neliší, dostaly jen nové laky karoserie, pár optických detailů, nová kola a nové barevné možnosti do interiéru.

Mini Cooper velká fotogalerie

Na první pohled limitovanou edici 50 Camden poznáte podle loga umístěného na masce chladiče a podle nápisů na blatnících a prazích. Otázkou zůstává, zda za tyhle cedulky nutně musíte připlácet 128 466 korun. Ale chtěli jste exkluzivní Mini? Máte ho mít. Navíc, v edici 50 Camden dostanete v této ceně výbavu, za kterou jinak musíte připlácet, takže ve výsledku není navýšení ceny zas tak horzné. I tak ale testované auto s vyhřívanými sedačkami, klimatizací, xenonovými světly, parkovacím asistentem a kvalitním audio systémem Harman Kardon přišlo na bezmála 750 000 korun.

Je to dost peněz, ale moc dobře víte, že u Mini se prostě platí. A zákazníkům to nevadí. Jen mě překvapilo, jak po těch letech interiér Mini zestárl. Nejde ani tak o design, který je stále velmi veselý, ale jde o celkovou kvalitu materiálů a dojem. Před lety tohle byl ten nejlepší interiér mezi malými auty, ale dnes už i vedle obyčejného Volkswagenu Polo nepůsobí co do kvality až tak výjimečně. A proč u auta za tři čtvrtě milionu fungují stírače stejně mizerně jako na starém Porsche z osmdesátých let? Ale dost remcání, pojďme jezdit…

Na silnici
Kombinace slov Mini, diesel a automat mi vždycky smrděla. Přitom právě automat je mnohdy jediný způsob, jak z dieselového auta udělat auto snesitelné. Pravda, i tentokrát si automatická převodovka poradí s motorem dobře a když nepospícháte, začne se vám docela zamlouvat. Problém je ale v tom, že diesel je příliš hlučný, příliš vibruje a nemá moc síly. Zatímco v modelu John Cooper Works je kravál velmi žádoucí, tentokrát by více kultivovanosti neuškodilo. Hlavně pak na dálnici nebo ve městě.

Jenže sjeďte z hlavních silnic a dálnic na zatočenou okresku a znovu objevíte, proč máme v redakci Mini tak rádi. Volant má spoustu zpětné vazby, auto reaguje na vaše povely bez gumové prodlevy a nedotáčivosti odolává velmi statečně. Navíc můžete standardně dodávaný stabilizační systém, který je mimochodem velmi dobře nakalibrován a nekecá vám do řízení tak často, úplně vypnout.

I s dieselovým Mini a s automatem si tak jízdu stále můžete užívat a pochybuji, že jiné auto s dieselovou šestnáctistovkou by vám vyčarovalo takový ten druh přiblblého úsměvu na tváři. Jenže jak si tak jedu po okresce místo toho, abych si cestu zkrátil po dálnici (to už samo o sobě o něčem svědčí), začínám si klást otázku, zda není tohle Mini vlastně zbytečně dobré. Neustále se ptám, proč má tolik zpětné vazby a proč tak intenzivně komunikuje s řidičem. Proč nabízí to nejlepší řízení z malých aut? Proč je jeho podvozek tak dobře nastavený? Proč musí řidiče provokovat ke stále rychlejším průjezdům zatáčkami?

Velké části zákazníků Mini je přeci úplně šumák, jak dobré jízdní vlastnosti tohle auto má. Jde jim hlavně o to, jak vypadá a jak v něm vypadají oni. Obvykle se totiž takoví rekrutují z řad lidí, kteří považují termín meziplyn za poruchu trávícího systému a s popisem zpětné vazby se setkali maximálně v dvanácté kapitole učebnice marketingu.

Verdikt?
A právě pro tyhle lidi by mohlo být Mini Cooper D 50 Camden s automatem vlastně docela vhodné auto, možná nejvhodnější z celé modelové řady Mini. Je velmi stylové a svým způsobem unikátní, díky automatu se s ním dá velmi pohodlně žít ve městě a od řidiče nic nevyžaduje.

Pro nás ostatní tu pořád naštěstí bude Mini Cooper (pro ty méně náročné), Mini Cooper S (pro ty náročnější) a Mini John Cooper Works (pro ty nejnáročnější). A zmínil jsem se už o tom, jak je Works úchylně zábavné auto? Jenže to už se zase bavíme o něčem jiném…

Dalibor Žák

Měření a technické údaje