Mercedes-Benz S 350 Bluetec 2013

Jaká je základní (a to slovo si prosím dejte do velkých uvozovek) verze nové generace německé luxusní limuzíny? Ehm, jako vždy, bez chybičky. Téměř...
  • Dynamika 8

  • Chování na silnici 9

  • Provozní náklady 9

  • Praktičnost 9

  • X-Factor 9

  • Celkové hodnocení 8.8

RADOSTI
Ve své podstatě dokonalé auto

STAROSTI
Plynulost řazení, pružné zrychlení, vyšší posez, hluk od pneumatik

Vždy, když Mercedes představí novou generaci třídy S, předefinuje pravidla dané kategorie a nejinak tomu je i teď. Mercedes třídy S je skvělý, jedinečný, vlastně nejlepší. A to i ve své základní verzi. Tím „základem“ je S350 Bluetec, tedy třílitrový naftový šestiválec s výkonem 258 koní v 3600 otáčkách a točivým momentem 620 Nm v 1600 až 2400 otáčkách.


Jiná, rozumějte menší, pohonná jednotka v nabídce zatím není a uvidíme, jestli dorazí čtyřválec. Zachytil jsem informaci, tedy abych byl upřímný, poučil mne kolega Ondra, který byl na tiskové konferenci k uvedení vozu na trh, že většina vyrobených exemplářů třídy S zamíří do USA nebo do do Asie. A s touto narážkou bych začal mluvit o vzhledu, který mi přijde oproti minulé generaci trochu „čínský.“ Tím nemyslím horší než dřív, méně atraktivní, ale „jiný.“ Pokud byla předchozí třída S jako Diane Kruger, tak teď je to spíše Lucy Liu.

Někdejší ostré, přímé a nekomplikované linie nahradily oblejší tvary, a to nejen zvenku, ale i uvnitř. Jakkoli si obvykle sednu do Mercedesu a cítím se povědomě, jako doma, tak tady jsem si chvíli zvykal. Zejména na vyvedení přístrojové desky, „prohnuté“ ve stylu Jaguaru XJ nebo Saabu 9-5. Po stránce vizuální jsem si zvykal, ohledně ergonomie jsem se s vozem sžil, vlastně během několika minut. Rozvržení tlačítek a páček, vše bylo tam, kde bych to čekal a chtěl mít.

Zmíním detail typu zápustných ovladačů výdechů klimatizace – zajímavé a půjdu na důležitější věci. Mercedes S je skvělý v tom, jak přirozeně a samozřejmě funguje. Navigace má stále stejnou grafiku jako dřív a třeba BMW je určitě modernější, a Audi A8 se svým napojením na googlovské mapy propracovanější, ale systém v S-Klasse pracuje rychle a logicky. „Myslí“ přesně tak, jako člověk, když zadává cíl. Adresa, potvrdit, zvětšit mapu, ukončit navigaci a tak dále. To, co chcete udělat, je vždy ten první krok v nabídce, který je vám nabídnut, žádné prohledávání složitého menu.

Interiér kabiny třídy S je nyní možná „méně německý,“ tedy méně přímočarý, vše je ale na svém místě a zaoblené prvky neubírají na perfektní ergonomii.

Středová konzola trochu změnila svůj vzhled, ale navazuje na výbavu a koncept předchozí modelové řady, je zde centrální otočný ovladač, a pak také tlačítka telefonu, který připojíte přes Bluetooth rychle, bez problémů. Máte pod rukou přístup k nastavování sedačky (topení, masáže, nastavení opěrky…), ovládání jízdních režimů. Tady se dotknu možnosti měnit mezi „pohodlným“ a „sportovním“ módem podvozku a převodovky. Ve sportovním set-upu auto přituhne a zrychlí při práci s plynem, ale jen do té míry, aby to posádku na palubě luxusní limuzíny neurazilo a neobtěžovalo.

Komfortní nastavení je ve všech směrech vyvážené, příjemné. Jízda s Mercedesem S 350 Bluetec je sametová, lepší výraz mne nenapadá. Sednete, zařadíte D a jedete. V tichu, odhlučnění je fenomenální, diesel pod kapotou neslyšíte, a to nikdy. Pokud něco působí rušivě, tak spíše hluk od pneumatik než cokoli jiného. Ve sportovním nastavení jsem nicméně občas registroval nepříjemné trhnutí při změně rychlostního stupně, nevím, jestli je to záměr pro „sportovnější pocit“ anebo vlastnost jako taková, ale mne se tento projev jevil jako neadekvátní. Když už jsem u těch negativ (která prosím chápejte jako velmi zanedbatelná, nebýt S-Klasse tak blízko absolutní dokonalosti, nejevily by se tyto chybičky tak zásadní, a popravdě, u jiného auta bych je ani nevnímal), promluvím o umění semknout se kolem řidiče.

Minulá třída S, pokud jsem vyjel na okresky, nějakým kouzlem zamaskovala svou hmotnost a rozměry, a s hbitostí téměř až hatchbackovitou se uměla prosmýknout kolem apexu a vůbec krásně držet stopu. Nový Mercedes S-Klasse jakoby o část tohoto umění přišel. Stále je při své délce 5,1 metru a hmotnosti dvou tun neuvěřitelně hbitý a agilní, ale jiným, méně nadšeneckým způsobem, než tomu bylo dřív. Pořád je to ale absolutní špička a nejezdit předchůdcem, nenapadlo by mne to.

Odbočil jsme trochu od výbavy, ale to asi jen proto, že popisovat ji velmi podrobně by zabralo (zbytečně) moc času, je tady vše, co by vás napadlo (odkážu vás raději na starší články). O navigaci jsem mluvil, zobrazuje se na displeji, který je velký jak průměrná televize v osmdesátých letech. Noční vidění mě potěšilo tím, že zobrazovalo chodce červeně podbarvené a zvýrazněné (tlačítko zapínání je ale ne příliš po ruce pod volantem), a pokud už hrozil střet s člověkem, tak se ozvalo decentní pípnutí. Jakoby kdesi na pozadí jsem cítil a tušil řadu elektronických bezpečnostních systémů, ESP zasahovalo nenuceně, bezpečnostní asistenty pípaly tak, aby upozornily na nebezpečí, ale nešlo o žádné šílené alarmy ve stylu švédské produkce, kde mne rudý poplach vždy spíše vyleká než aby mne varoval.

Menší displej je na přístrojové desce, jako součást ukazatelů a budíků, které jsou digitální a ne analogové, klasický tachometr a otáčkoměr může být dočasně částečně překrytý zmiňovaným nočním viděním, nebo třeba upozorněním na nepoužité pásy. Pokud se zdá, že tak nějak těkám a přeskakuji při testu z tématu na téma, je to tím, že auto je tak našlapané technologií, tak moc toho umí a nabízí, že lze jen stěží udržet souvislou myšlenku. Za volantem ale takový pocit nemám, tam panuje klid a uvolněná nálada. Opravdu. Sednu, nastartuji a jedu. A to, že mám kolem sebe vybavení vesmírné lodi Voyager mi nepřijde, cítím se jak v „analogové“ gondole na benátském kanálu.

Nutně nesmím zapomenout na sedačky. Pohodlné, se sebejistým bočním vedením. To je tak jako dříve – zapnete-li si aktivní, v zatáčkách se bočnice podle náklonu opírají více či méně do zad, ale řekl bych, že v porovnání s minulostí je mechanický tlak z boku méně úporný. Teď s možností porovnat se mi zdá, že podpora probíhá méně násilně. Palec nahoru! Co mi ale vyloženě nepasovalo, byl vyšší posez. Já osobně bych si nastavil sedák níž k podlaze, tu a tam jsem to zkoušel, snad jen v naději, jestli se třeba něco nezměnilo, a vždy jsem pak uzavřel tento neúspěšný pokus myšlenkou právě na asijské trhy s průměrně menšími řidiči, kteří problém jako já mít nebudou. Spekulace? Možná, ale nižší poloha by byla opravdu, pro mne určitě, žádoucí.

Noční vidění funguje výtečně. Periferně sledujete černobílou obrazovku, pokud se před autem, a to na dost velkou vzdálenost, objeví chodec, zčervená!

Mluvit o citu v řízení je holý nesmysl, necítil jsem nic a proč by také řidiče třídy S mělo něco ve volantu obtěžovat a rušit?! I tak jsem se necítil za volantem odtažitě, nezapojeně. Sedl jsem si samozřejmě dozadu a v tu chvíli dostala jízda jiný rozměr. Neřidičský… Svezení parádní, na to, že bych chtěl sedět za volantem, jsem ani nepomyslel. A to ne kvůli obrazovkám, které jsem měl na zadních stranách předních sedaček před sebou. Při sezení v obýváku v pohodlném koženém křesle také nemyslím na práci, tak proč bych to měnil… i když jedu v autě. Hravě jsem si dokázal představit, jak trávím cestu napříč Evropou a trochu jsem zalitoval, že nám odpadla cesta na Nordschleife, kam jsme s S-Klasse chtěli jet jako s doprovodným vozidlem. Zezadu lze ovládat téměř všechny funkce vozu, rozhodně všechny, které patří „do kompetence“ pana ředitele na zadním sedadle. Třeba poloha sedačky spolujezdce vpředu, i když na ní někdo sedí.

Zmiňoval jsem třílitrový naftový šestiválec jako základní pohonnou jednotku a s ní S-Klasse není i přes pomyslný „základ“ pomalý. Na stovku auto zrychlí za 6,8 sekundy a to není zlé, maximálka je elektronicky omezených 250 km/h. Říkal jsem si ale, že při pružném zrychlení by mohlo být auto svižnější. Tedy, ehm, asi není chyba, když kolem dvoustovky začne trochu při plném plynu ztrácet dech. Tabulková spotřeba je někde pod šesti litry, já jsem jezdil lehce pod jedenáct a to je skvělá hodnota. Snadno bych ji snížil, jezdit pomaleji, ale to se mi nechtělo… I tak, vzhledem ke stylu jízdy, je průměrných 10,4 litru vynikajících.

Jízdně není, až na pár detailů, Mercedesu třídy S 350 Bluetec co vytknout. Jízda je kultivovaná, pohodlná, maximálně komortní. Konkurence by se mohla učit.

Pokusím se pomalu posouvat k nějakému závěru. O plynulosti a občasném zatrhnutí sedmistupňové převodovky jsem se zmiňoval. Pár slabších okamžiků, jak jsem řekl, ale celkově – vynikající hodnocení z mé strany. Výbava? U „našeho“ auta doslova opulentní, podtržená prvky Designo a detaily AMG. Nechci mluvit úplně o ceně, ta začíná na dvou milionech, a umím si představit, že se s rozmáchnutím nad seznamem příplatkové výbavy hravě dostaneme na třímilionovou metu. Nerad bych ale působil dojmem, že je Mercedes třídy S drahý, respektive předražený. Za dva miliony máte slušný základ a jak moc utratíte navíc je na vás.

Lexus LS 600h F Sport

První jízda | vydáno 29. 9. 2013

Když bych nezmínil kufr, cítil bych, že jsem vás ochudil, a tak je tady 510 litrů zavazadlového prostoru, který je opravdu nejen velký, ale také dobře přístupný, a skrz středový tunel protáhnete například lyže, nebo lopatu a koště, pokud byste jeli s S-Klasse namísto do Cortini d´Ampezzo na veřejně prospěšné práce.

Verdikt
Mercedes třídy S je skvělý a ve specifikaci 350 Bluetec z této definice nevybočuje. Má svá decentní zaškobrtnutí, které jsou ale výrazná jen na pozadí jinak v podstatě dokonalého auta. Mne osobně se S 350 Bluetec moc líbí a umím si představit spoustu ne právě legálních činností (s nadsázkou samozřejmě), které bych byl ochoten dělat, abych si takové auto mohl pořídit. Pokud bych měl být zcela upřímný, pak namísto naftového šestiválce bych, čistě v teoretické rovině, snil o benzínovém osmiválci S 500. Ne kvůli zaslepené averzi k dieselu, ale pro vyšší komfort, nulovou obavu z nekvalitní nafty na některých českých pumpách a vizi sametovějšího chodu a spolupráce motoru a převodovky. Na druhou stranu sedm set tisíc korun rozdílu mezi S 350 a S 500 dělá z naftového šestiválce doslova racionální volbu.

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukcevidlicový šestiválec
Palivonafta
Plněnípřeplňování turbodmychadlem
Zdvihový objem (cm3)2987
Převodovkasedmistupňová automatická
Poháněná kolazadní
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)190/258 v 3600
Točivý moment (Nm)620 v 1600 - 2400
0-100 km/h (s)6,8
Nejvyšší rychlost (km/h)250
Spotřeba paliva (l/100 km)5,7
Objem nádrže (l)78
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)5116
Šířka (mm)1899
Výška (mm)1496
Rozvor náprav (mm)3035
Provozní hmotnost (kg)1955
Zavazadlový prostor (l)510
Ceny
Základní cena modelu2 093 300 Kč
Základní cena test. verze2 093 300 Kč
7.10.2013 11:50| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist