Mercedes-Benz S (2013) na českém trhu: první dojmy
Poslední generace Mercedesu třídy S byla v prodeji od roku 2005 a během té doby se jich v Česku prodalo přes tisíc kusů. Pokud se na trhu luxusních limuzín úplně neorientujete, jde o velmi slušné číslo, které podtrhuje fakt, že v nejsilnějších letech nesla více než polovina prodaných limuzín třícípou hvězdu na kapotě.
A na úplně stejnou se teď dívám zpoza volantu nové generace třídy S, zatímco má záda si dopřávají masáž imitující horké kameny a příplatkové stereo Burmester se stará o tu správnou náladu. Už po prvních ujetých metrech je mi nad slunce jasné, že to bude skvělé auto.
Ale nepředbíhejme, nejprve je třeba si ujasnit, jak to s novou vlajkovou lodí od Mercedesu vlastně je. Podle automobilky jich do Evropy podle všeho zamíří jen 11 % z celkové produkce. Zbytek si rozdělí Amerika, Čína, Indie a samozřejmě Blízký východ. Vkus evropského zákazník tedy nebyl, a ani nemohl být hlavním cílem designérů. Je to vidět? To nechám na vašem posouzení, ale všimněte si, jak mezigeneračně narostla maska chladiče. Abych se vyjádřil správně, velikostí se vrátila o dvě generace zpět, k majestátnímu výrazu Mercedesů z minulého století. A to se minimálně mně hodně líbí.Má to i svůj praktický důvod, za gigantickou chromovanou mřížkou se nachází hned tři chladiče, okruhů chlazení je několik, což si pochopitelně žádá náležitý přísun čerstvého vzduchu. Pod zvednutou kapotou toho ale moc k vidění není. Sami si zvládnete dolít olej, vodu do ostřikovačů a to je tak nějak všechno, dokonce i akumulátor má vyvedený konektor skrz masivní oplastování.
Světlomety (i zbytek auta) zcela využívají LED technologie. Ve spodní části svítilen se nachází infračervené lampy pro noční vidění.
Pod krytem motoru se vám nabídne pohled na řídící jednotku motoru, která je poměrně neobvykle umístěna na motoru. Speciálním tunel k ní přivádí vzduch přímo na žebra hliníkového chladiče. To pochopitelně není jediná řídící jednotka v útrobách auta, jen o aktivní bezpečnost se jich stará přesně dvacet sedm.
Mercedes-Benz třídy S velká fotogalerie
Raději se nebudu pouštět do porovnávání s mým autem, kde je největší vychytávkou ABS, a raději vám některé ze systémů přiblížím. Začněme třeba tempomatem Distronic Plus, který funguje od nulové rychlosti až do 200 km/h. Díky dvojici kamer v čelním okně dokáže vybrat lehké zatáčky, zároveň si auto dává pozor na předjíždění zprava.
V nižších rychlostech (okolo 50 km/h) se dokáže obejít i bez čar na silnici, jednoduše se „chytí“ auta jedoucího před vámi a to následuje. V případě, že by byl rychlostní rozdíl mezi předjíženým autem příliš velký, auto si přibrzdí.Pokud byste se o řízení raději postarali sami, samozřejmě se na armádu radarů, kamer a ultrazvukových senzorů spoléhat nemusíte. I tak vám budou při řízení hodně pomáhat, systém hlídání mrtvého úhlu nepřekvapí, v nové generaci třídy S však nechybí ani radar v zadní části auta, který dává pozor na rychle jedoucí auta blížící se v levém pruhu.
Zadní sedadla prodloužené verze jsou dokonalým místem k odpočinku.
Základní vznětový šestiválec pod kapotou znamená dvě věci. Zaprvé že v žádném případě nelze mluvit o dýchavičném agregátu, který by autu nedostačoval, 258 koní a 600 Nm jsou samy o sobě dost přesvědčivé hodnoty. No a zadruhé se budu muset obejít bez systému Road Surface Scan, který za pomoci dvou kamer skenuje silnici před autem a připravuje na to tlumiče. Ten je k dispozici jen pro silnější osmiválcové agregáty S 500 a nový S 63, zatímco u slabších motorizací přijde podvozek o několikasekundový náskok. Není ale poznat, že by mu to nějak vadilo.
V okolí zámku Mcely sice nenajdete vyloženě rozbitou silnici, zrcadlově hladký asfalt však také ne. Řekl bych průměrná česká asfaltka, na které Mercedes odvádí famózní práci. Auto se v zatáčkách jemně pohupuje, kolíbá ze strany na stranu a tiše pluje. Převodovka klidnému projevu jen nahrává, řadí sametově hladce a o zařazeném kvaltu se dozvídáte jen z barevného displeje před vámi. Na pádla pod volantem nemáte ani pomyšlení, převodovka je dost chytrá na to, aby do kopce podržela nižší kvalt a přeřadila až když se přehoupnete přes horizont.Celé chování působí tak nenuceně, jako by vlastně o nic nešlo, za okny se přitom krajina slévá v barevné šmouhy, které jsou kromě tachometru jediným ukazatelem mojí rychlosti. Takové rychlosti, že by mne můj případný chlebodárce ze zadního sedadla obratem poslal na úřad práce.
Interiér je zpracován tak, jak se na limuzínu sluší – není mu prakticky co vytknout.
Automobilka totiž předpokládá, že řada majitelů nové třídy S bude usedat vzadu. I proto je v nabídce pět různých provedení zadních sedadel, od třímístného, přes dvoumístné, až po lehátkovou variantu Executive, u kterého lze opěradlo sklopit až na úhel 43,5 stupně. Samozřejmě nechybí žádná z vymožeností předních sedadel, od masážních funkcí, ventilace až po vyhřívání, a to včetně loketních opěrek.
Vnitřek auta je přehlídkou dokonalého zpracování, luxusu a nejmodernějších technologií. Uvnitř, stejně jako vně vozu, nenajdete jedinou klasickou žárovku, všechno mají na starosti diody. Přístrojové desce vévodí dvojice obřích displejů o úhlopříčce 31 centimetrů, ale do ladných křivek dřevem obložené palubní desky zapadají hranaté displeje asi tolik, jako digitální hodiny na Orloj. Takový Range Rover dokáže sloučit modernu s tradičními tvary mnohem lépe, ale to je z mé strany jen drobná výtka.
Ve Stuttgartu postavili další generaci třídy S, která se stane vzorem nejen levnějším modelům v rámci automobilky, ale i úhlavním konkurentům. Ano, jistě že bude mít nějaké chyby, každé auto je má, ale já jsem je během krátkého seznámení neobjevil.
Ondřej Lilling
