Materiální aspekt přestupku – Soumrak přestupků v Čechách? (Část V.)

Čtěte také:

Tzv. materiální aspekt přestupku – soumrak přestupků v Čechách? (část I.)

Tzv. materiální aspekt přestupku – soumrak přestupků v Čechách? (část II.)

Tzv. materiální aspekt přestupku – soumrak přestupků v Čechách? (část III.)

Tzv. materiální aspekt přestupku – soumrak přestupků v Čechách? (část IV.)

V tomto pokračování budu dále rozvíjet již v předcházejících částech uvedené principy a budu je aplikovat i na problematiku nejvyšší povolené rychlosti, tedy toho, zda konkrétní skutek v konkrétních podmínkách je nebo není přestupkem a tedy zda za něj hrozí nebo nehrozí sankce. Jako v předešlých článcích, nejedná se o návod k nebezpečnému nebo ohrožujícímu jednání, ale o rozbor konkrétní situace a pohledu na to, zda se jedná o přestupek nebo ne.

Jak bylo již obšírně řečeno v předcházejících částech, je při posuzování toho, zda se jedná o přestupek nebo ne podstatné posuzování, zda konkrétním jednáním byl porušen nebo ohrožen některý právem chráněný zájem. Jakkoli se zdála tato problematika na první pohled přehlednější u přecházení na červenou, je jasné, že u překračování rychlosti to bude mnohem složitější, protože těch proměnných a aspektů, které do toho vstupují, bude o to víc. Nicméně, pusťme se do toho.

Začnu úvahou, podle které právními zájmy dotčenými ve vztahu k rychlosti vozidel jsou primárně bezpečnost silničního provozu, v závěsu pak jeho plynulost, ale určitě i ochrana před hlukem a ochrana životního prostředí (emise) a teď odhlížím od toho, do jaké míry jsou závěry o vlivu automobilové dopravy na životní prostředí významné. Uvádím to tedy spíš pro pořádek.

Pravidla silničního provozu týkající se povolené rychlosti obecně ve vztahu k bezpečnosti silničního provozu (a u tohoto zájmu bude argumentace asi nejkontroverznější) stanovují jasnou poučku, podle které rychle=nebezpečně, resp. rychleji=nebezpečněji. Z toho vyplývá zájem na omezování rychlosti, protože čím jedeme rychleji, tím jsou následky kolizí horší, tedy více trpí bezpečnost silničního provozu. Fyzika platí a je nepochybné, že náraz v jednom a témž autě za stejných podmínek v rychlosti 100 km/h je nebezpečnější než náraz v rychlosti 50 km/h.

Podstatou dalšího výkladu bude za a) srovnání dopadů různých rychlostí a různých aut, b) vliv určitých rychlostí na bezpečnost silničního provozu a c) různé úpravy rychlostí v obdobných místech.

To, na co se dále soustředím, bude tedy bezpečnost silničního provozu a to, jak je dotčena rychlostí. Jakkoli nechci tento problém redukovat pouze na jeden aspekt, je skutečností, že i v rámci omezování rychlosti se zásadně operuje jednou veličinou, a to brzdnou dráhou vozidel. Každý dobře zná srovnání toho, jak různou má vozidlo brzdnou dráhu z 60, 50, 40 km/h, že je různá na různých površích atd. To jsou jistě triviální věci, nicméně bohužel u nich výklad zastánců omezování rychlosti zpravidla končí. Dále si ukážeme, jak je takový přístup velmi pokrytecký a nesmyslný, když na jedné straně přehlíží zjevně nebezpečné jednání (formálně ovšem byvší v souladu se zákonem), ale na druhé straně trestá jednání zjevně v rozporu se zákonem, ale méně nebezpečné než to, které netrestá.

Začnu tedy od tolik omílaného argumentu o brzdné dráze a pokusím se jej otočit. Vždy si připomenu argumenty, podle kterých se snížením rychlosti ve městě z 60 km/h na 50 km/h snížilo riziko zranění nebo smrti chodců o tolik a tolik procent, protože vozidlo, které jelo 60 km/h, ještě jede takovou a takovou rychlostí, zatímco to, které jelo 50 km/h, už stojí. Smyslem 50ky tedy bylo zkrátit brzdnou dráhu vozidel tak, aby dokázali řidiči dříve a lépe zastavit a bezpečnost učastníků byla o to lepší. Není pochyb o tom, že jedno a totéž vozidlo ve stejných podmínkách s výjimkou rychlosti bude mít různou brzdnou dráhu. Jak bylo řečeno shora, fyzika platí pro každého, ergo kdo jede 50, jede bezpečněji než ten, kdo jede 60. Tedy, kdo jede 50, bezpečnost silničního provozu neohrožuje, kdo jede víc, ten ano.

Tento závěr je ovšem zcela zavádějící, protože by platil jen tam, kde mají všichni stejná auta a všichni reagují stejně. Ve skutečnosti rychlost vozidla v určitém rozptylu nemusí nijak vypovídat o bezpečnosti silničního provozu. A abych to demonstroval, vezmu následující příklad:

Když jsem byl na škole smyku, instruktor vyprávěl o brzdných drahách. Při dotazu, jaké auto to v tom testu bylo a kdo jej řídil, nedokázal odpovědět a odbyl tu otázku jako zbytečnou. Ve skutečnosti ale má na brzdnou dráhu řada faktorů velký vliv. Patří mezi ně nejen technická úroveň vozidla (schopnost zabrzdit), ale také schopnost řidiče na situaci zareagovat. Není překvapením, že některá auta mají jinou brzdnou dráhu za shodných podmínek než jiná. Jeden test ukázal, že rozdíl v brzdné dráze mezi nejlepším (tuším Porsche GT) a nejhorším (tuším Hummer) byl ze 100 km/h asi 14 m (!). A to byla ještě stále „normální“ a moderní auta. Dovedete si představit, jakou brzdnou dráhu mají staré škodovky nebo jiná 20 až 30 let stará auta? Nebo jakou brzdnou dráhu má nákladní auto nebo autobus? Ale o tom se nic nedozvíte, hlavně, že jedou 50, zbytek je jedno.

A co druhý aspekt – reakční doba řidiče? Obecně se uvádí 0,8 vteřiny, což je naprosto absurdní údaj. Z testů vyplývá, že kvalitní reakce řidiče (noha připravená na brzdě) je kolem 0,15 – 0,20 s. Pokud máte 0,8, musíte být v nějakém nezpůsobilém stavu. Navíc je nesporné, že reakce řidičů v různém věku jsou různě rychlé. Starší člověk má reakci pomalejší, ale dokud jede 50, nic se přece podle zákona neděje, co na tom, že reaguje za vteřinu nebo dvě, tj. jako kdyby jel ve skutečnosti rychleji?

Co tím vším chci říct? Chci tím říct, že můžeme snadno dospět k závěru, že konkrétní řidič v konkrétním autě může mít při rychlosti 60 km/h kratší brzdnou dráhu než jiný v jiném autě při rychlosti 50 km/h. A kdo že se dopouští prý přestupku? No prý ten, co jel rychleji. Proč? Protože jel rychleji! Ale bezpečnost je dotčená primárně brzdnou dráhou, tak jak může být pachatelem přestupku ten, kdo dotčený právní zájem ohrožuje méně než ten, kdo jej ohrožuje více? A zde vidíme v plné nahotě aktuální absurdní přístup k překračování rychlosti, kdy jednání méně nebezpečné (s kratší brzdnou dráhou) je trestané a to více nebezpečné (delší brzdná dráha) trestané není.

Pokud ale vycházíme z toho, že limity rychlosti jsou stanoveny pro účely ochrany bezpečnosti silničního provozu a pokud vycházíme z toho (jak nás zastánci bezpečnosti nezapomínají na každém kroku upozorňovat), že je nejdůležitější mít co nejkratší brzdnou dráhu, pak pokud dospějeme k závěru, že formálně vadným jednáním (jízda 60 km/h) ale bezpečnost ohrožujeme méně (kratší brzdná dráha) než formalně perfektním jednáním (jízda 50 km/h, ale delší brzdná dráha), pak není naplněn materiální znak u formálně vadného jednání a o přestupek se jednat nemůže.

To samozřejmě rozpoutá urputnou diskusi o tom, kde je jaká hranice a kdy už o přestupek jde a kdy ne. Pokusím se to nastínit následovně:

Pokud by někomu o bezpečnost provozu opravdu šlo a nezajímalo by jej jen to, aby vykázal nějakou činnost při aplikaci schématického „rychle=nebezpečně“ a „pomalu=bezpečně“, pak by se zamyslel a řekl by si, čeho vlastně chce přesně dosáhnout. Pokud by jej např. v obci zajímala bezpečnost chodců, stanovil by určitou „referenční“ hranici, tedy hranici, ve vztahu ke které by se věc posuzovala. Řekl by si, že chce dosáhnout např. brzdného účinku nebo brzdné dráhy nejméně takové a takové a od toho by vše ostatní odvíjel. Nezačal by demagogicky rychlostí, ale začal by tím podstatným, tj. brzdnou dráhou. Řekl by např., že ve skutečnosti je rozhodný fakt, aby auto dokázalo zastavit z takové a takové rychlosti na takové a takové dráze. A pak by šel dál – vozidla a řidiči, kteří by nebyli schopni toho dosáhnout, by z provozu musel vyloučit. A ne že to nejde, protože se bavíme stále o bezpečnosti provozu a ne o politice. Pokud by pro něj příliš přísná hranice byla politicky neschůdná (a rychle bychom zjistili, že najednou nejde o bezpečnost, ale o něco jiného), nastavil by jí zákonodárce tak, jak by to prošlo. To by si zákonodárce na základě testů stanovil. Takže bychom skončili (uvádím jako příklad) např. na tom, že brzdná dráha z 50 km/h musí být maximálně 10m, včetně reakce řidiče. Kdo projde, projde, kdo ne, neprojde. Jde přeci o bezpečnost, ne?

To by bylo něco, co by skutečně mělo něco společného s bezpečností provozu, protože by se vyhodnocovaly skutečné a relevantní údaje mající na bezpečnost vliv a nikoli sama o sobě nic neříkající rychlost a její paušalizované trestání. Současný stav je důsledkem pohodlnosti policie, úřadů a ministerstev, které se soustřeďují na to snadné, nikoli na to podstatné.

Samozřejmě u rychlosti nejde jen o brzdnou dráhu, jde i např. o následky způsobené přímým nárazem bez brzdění (žádný čas na reakci) nebo nárazem v rychlosti při technické závadě bez možnosti technicky brzdit. Tyto problémy mi ale přijdou jako okrajové, protože případů čistých nárazů bez možnosti reagovat a brzdit nebo upadlých kol, je relativně málo proti těm, kdy řidič má možnost brzdit.

Celkově shrnuto, ve smyslu naší 50ky v obcích by to tedy znamenalo, že v některých případech ani 60 km/h nebude přestupkem. Vždy záleží na okolnostech daného případu. I další právní zájmy mohou být dotčeny (plynulost) nebo hluk. To vše je nicméně nutno v daném případě posoudit. Je nutné posoudit, zda formálně vadné jednání ve skutečnosti právem chráněný zájem neohrožuje méně než to formálně perfektní. Pokud méně, o přestupek se jednat nemůže.

Pokud zůstaneme ještě čistě u brzdné dráhy a vlivu reakce a technických schopností auta na brzdnou dráhu, úplně nejlepší by bylo, když by se auta a řidiči porovnali v jednom velkém srovnávacím testu, kde by bylo vidět, jak je kdo doopravdy nebezpečný (tj. jak dlouho mu trvá zabrzdit). Možná bychom zjistili šokující závěry, že perfektně reagující řidič v Porsche, BMW, Audi nebo jiném autě s nadprůměrnými brzdami má kratší dráhu ve 100 km/h, než ten děda ve staré škodovce v 50 km/h. A možná bychom zjistili, že je to jen 84 km/h nebo 74 km/h anebo víc. A možná bychom zjistili, že na dálnici bude takové auto brzdit ze 180 na kratší dráze než 20 let staré auto při 130, a to včetně reakce řidiče. A možná bychom tím zjistili ošklivý fakt, a to že kolem nás jezdí spousta „vrahů“ sice podle předpisů, ale s brzdnou dráhou tak nebezpečnou, že když bychom to věděli, tak bychom je na silnici nepustili. A taky možná, že z toho řadu lidí bude bolet hlava a budou rádi, když policie dává pokuty za 51 km/h, hlavně když o tom nemusí přemýšlet.

Další část o vztahu materiálního aspektu přestupku a rychlosti bude následovat… 

JUDr. Tomáš Beran