Legendy minulosti: Toyota Celica

Jméno Celica je nerozlučně spjato se sérií kupé japonské automobilky a je odvozeno z latinského coelica, což v překladu znamená něco jako nebeský nebo božský. Napříč všemi generacemi Toyotu Celica vždy poháněly různé varianty řadových čtyřválců. Asi nejzásadnější změnu Celica prodělala v srpnu 1985, kdy se změnilo uspořádání pohonu a místo zadních kol začala být poháněna kola přední. Verze s pohonem všech kol označované jako GT-Four (v USA All-Trac) se vyráběly v rozmezí let 1986 až 1999.

My se budeme věnovat v pořadí šesté generaci (Série T200), ta se vyráběla v letech 1993 až 1999. Ve standardních verzích ji poháněl buď v té době zbrusu nový motor o objemu 1,8 litru (7A-FE) s výkonem 105 koní nebo pohonná jednotka převzatá s většího modelu Camry, ta měla objem 2,2 litru a výkon 135 koní. Nejzajímavější je ale pochopitelně verze GT-Four, ta nesla v téhle generaci interní označení ST205. Její turbodmychadlem přeplňovaný dvoulitr 3S-GTE dával v provedení pro export výkon 239 koní, pro domácí japonský trh měl dokonce 251 koní. Na vývoji Toyoty GT-Four se výrazně podílelo závodní oddělení Toyota Team Europe, které provozovalo tovární tým Toyoty v mistrovství světa v automobilových soutěžích.Finální provedení Celicy GT-Four neslo celou řadu prvků, které už byly přípravou na její závodní poslání. Měla například celohliníkovou kapotu, čtyřkanálové ABS se senzorem přetížení a vylepšené turbodmychadlo. Dále byste v ní našli kompletní přípravu pro aktivaci anti-lag systému, ostřikování mezichladiče stlačeného vzduchu vodou, vstřikování vody do spalovacího prostoru jako ochranu proti detonačnímu spalování a na zádi se tyčilo velké křídlo. Mezi nadšenci je tohle provedení nesprávně označováno jako CT20B. Toyota postavila 2500 kusů GT-Four kvůli homologaci pro skupinu A ve světových soutěžích a v roce 1995 byla závodní verze Celicy GT-Four vcelku úspěšná.Jenže krátce po uvedení Celicy GT-Four (ST205) bylo továrnímu týmu Toyoty TTE na 12 měsíců zakázáno startovat v mistrovství světa. Důvodem bylo speciální injektor turbodmychadla, v klidovém stavu bylo vše v pořádku a komisaři při technické přejímce nic nepoznali, ale ve chvíli, kdy motor běžel a byl v tahu, otevíral se přívod vzduchu, který obcházel předepsaný restriktor. Toyota samozřejmě vše popírala a tvrdila, že o ničem neví, ale soupěři mluvili o jednom z vůbec nejdůmyslnějších zařízení. Toyota Celica GT-Four tak stihla v mistrovství světa vyhrát jednu jedinou soutěž – Tour de Corse zásluhou Didiera Auriola. V roce 1996 se za volantem Toyoty Celica GT-Four stal rallyovým mistrem Evropy Armin Schwarz.V některý ohledech byla Celica GT-Four ryzím sportovním vozem. Z 2500 vyrobených kusů Celicy GT-Four zůstalo plných 2100 vozů doma v Japonsku, 300 bylo vyvezeno do Evropy, 77 do Austrálie, 5 na Nový Zéland a zbytek na další trhy. Dnes je sériová podoba Toyoty Celica GT-Four velice vyhledávaným a ceněným sběratelským kouskem.

Petr Horák

Měření a technické údaje