Legendy minulosti: Renault Clio
O úspěchu automobilu Renault Clio asi pochybovat nelze. Vždyť žádné jiné auto nebylo dvakrát zvolené Evropským autem roku. Clio tento titul získalo v letech 1991 a 2006. Jedná se o model, který dokázal napravit trochu pošramocenou reputaci značky z druhé poloviny 80. let.
Masový hatchback Renault Clio byl nástupcem úspěšného modelu Renault 5 a držel se stejné koncepce – motor vpředu napříč a pohon předních kol. Představil se v roce 1990 na autosalonu v Paříži a poté se začal prodávat. Jednalo se o velmi moderní auto s novou generací motorů. Benzínové jednotky měly objem 1,2 a 1,4 litru, diesely pak 1,7 a 1,9 litru. V roce 1992 karburátory nahradilo elektronické vstřikování.
Vynechme teď ale masové konzumní modely, pojďme se raději podívat na historii sportovních modelů Clio, která vede až do dnešních dnů. Všechno to začalo, dá se říci, v roce 1991, kdy byl do modelové řady nasazen šestnáctiventilový čtyřválec 1,8 litru o výkonu 137 koní. Model se jmenoval Clio 16S, na některých trzích 16V. Vycházel z modelu RSi, jehož osmnáctistovka měla osm ventilů a výkon 110 koní. Model 16S (nebo chcete-li 16V) ale dostal rozšířené blatníky, charakteristický průduch na kapotě (který si tam pak všichni nadržení majitelé jednadvojek lepili), snížený podvozek, účinnější brzdy, sportovní sedačky a přístrojový panel s ukazatelem stavu, tlaku a teploty oleje. Tohle Clio dokázalo uhánět rychlostí 208 km/h.Dalším významným vozem historie Clia je model Renault Clio Williams, který oslavuje působení partnerského týmu Williams-Renault ve Formuli 1. Nicméně inženýři Williamsu neměli s vývojem vozu nic společného, o všechno se starala divize Renault Sport, kterou automobilka založila na základech společnosti Alpine.
Renault Clio fotogalerie – vše co potřebujete vidět
Model Renault Clio Williams nejprve vznikl v omezené sérii 1300 kusů, ale obrovská poptávka donutila automobilku vyrobit dalších 1600 aut – a naštvat majitele, kteří si původně kupovali exkluzivitu. A podobné to bylo i po faceliftu, takže celkem bylo vyrobeno přes 12 000 „Williamsů“. Jenže auta byla často rovnou přestavována na závodní vozy pro rally, okruhy a podobně. Spousta jich tak byla zničena a najít dnes funkční exemplář v sériovém stavu je hodně těžké. A drahé.
Renault Clio Williams poháněl atmosférický dvoulitr F7R, který nebyl jen převrtaná osmnáctistovka. Motor dostal jiné vnitřnosti, sání i vlastní výfuk a Clio Williams jezdilo i na zesíleném podvozku, plno podvozkových dílů pocházelo z těžšího Renaultu 19. Změna nastavení geometrie a ostré brzdy daly vzniknout skutečně dravému autu, které s výkonem 147 koní, a nakrátko poskládanou převodovkou zvládlo stovku za 8 sekund a jezdilo až 215 km/h. Na Cliu Williams vznikaly i továrnou stavěné zakázkové vozy pro závodníky, které měly výkon od 165 koní až po 265 koní v těch nejsilnějších verzích.Druhá generace Renaultu Clio se ukázala v roce 1998. Vynechme zase obyčejné verze, které dostaly nový motor 1,6 litru, a pojďme se zase podívat na ty řidičsky atraktivnější. Model Renault Clio Sport vznikl v divizi RenaultSport, dostal dvoulitr o výkonu 169 koní a na některých trzích je označován jako Clio 172 (podle výkonu měřeného normou DIN). Malý hatchback neměl problém s dosažením maximální rychlosti 220 km/h a stal se opět velmi oblíbeným ne jen u nevybouřených teenagerů, ale také u nadšenců do okruhového dovádění. Clio Sport je poměrně spolehlivé a odolné auto, hlavně ale velmi zábavné.
Druhá generace Renaultu Clio ale přinesla i jednu šílenost – model Clio V6 s motorem uloženým uprostřed a pohonem zadních kol. Pomáhal ho vyvíjet závodník a konstruktér Tom Walkinshaw a cílem bylo postavit auto pro vlastní závodní sérii, stejně tak připomenout legendární Renault 5 Turbo. Třílitrový šestiválec z Renaultu Laguna dával výkon 230 koní, což stačilo na maximální rychlost 235 km/h.
Auto ale nebylo na silnici výrazně rychlejší než Clio Sport Cup (i díky hmotnosti skoro 1500 kg) a i velmi zkušení řidiči kritizovali obtížné řízení, hlavně na mokru. Modernizovaná verze, která přišla s faceliftem v roce 2003, se dočkala zvýšení výkonu na 255 koní, maximálka vzrostla na 246 km/h a stovku auto umělo za 5,9 sekundy. Přepracovaný podvozek auto stabilizoval, ale zvýšila se nedotáčivost. Přesto se jedná o velmi specifické auto a britský magazín Evo ho označil za „moderní klasiku“.
Facelift druhé generace Clia přinesl i posílení dvoulitrového čtyřválce v modelu Clio Sport na 179 koní. Změnilo se i označení, na britském trhu se auto přejmenovalo z Clio 172 na Clio 182. Nárůst výkonu mírně zlepšil dynamiku, ale i po stránce jízdních vlastností šlo jen o velmi kosmetické změny. Právě faceliftované Clio Sport patří mezi nejvyhledávanější hothatche na trhu ojetin.Nové Clio R.S. s přeplňovanou šestnáctistovkou se ještě neprodává, takže se podívejme na poslední třetí generaci Renaultu Clio, která dostala rovněž atmosférický dvoulitr. Přišla v roce 2006 a nabízela hezkých 197 koní. Jenže auto také přibralo na váze zhruba 150 kg, takže byla dynamika trošku otupena a v přímce není novinka o nic rychlejší než Clio Sport minulé generace. Kritiku si získalo i trochu těžkopádné řízení, ale pořád se jedná o mimořádně zábavné auto, které vybočuje z řady konzumních renaultů, které jsou pro řidiče stejně záživné jako obnošené ponožky…
Nicméně stovka za 6,9 sekundy a maximální rychlost 215 km/h naznačují, že vysoká hmotnost je skutečně nepřítelem dynamiky. Třetí generace ostrého Clia už také byla pod dohledem ohledně emisí a spotřeby, takže se prodloužily převody a i když má R.S. proti běžným vozům krátce poskládanou převodovku, už nepůsobí tak živě jako minulé Clio.Tradičně se nabízí verze Clio R.S. Cup, která má ostřejší podvozek a jedná se o mimořádně schopné okruhové náčiní, které je ale určené pro ty, kteří dokáží takové auto využít. Na silnici je to s ním peklo, ale pro „slečinky“ Renault nabízí i „obyčejnou“ verzi R.S.
Pokud máte zájem, měli byste vědět, že k ostrým Renaultům Clio se žádný majitel nechoval příliš citlivě. Přeci jen se jedná o „sporťák pro šetřílky“, takže je důležité pátrat po autech, která aspoň pravidelně jezdila do servisu na prohlídky a výměny oleje. Třetí generace Clia platí za poměrně spolehlivé auto a spíše než motor odejde převodovka, která trpí na hrubé zacházení. Počítejte s tím, že budete brzy měnit synchrony. Odchází i ložiska zadních kol a kuriózní je opotřebení volantu a sedaček – v autech bez klimatizace se řidič potí a agresivní pot rozežírá nepříliš kvalitní čalounění.
Druhá generace Clia Sport je na tom podobně, ale tam si vedle opotřebovaného podvozku a převodovky dejte pozor na jednu věc – zámek a uložení kapoty. Korodující materiál způsoboval problémy a ve vysoké rychlosti se některým autům otevřela kapota. Zpravidla následovala vážná nehoda, při které i někteří přišli o život. Renault kvůli tomu byl i u soudu. Rozhodně si na tohle dávejte pozor.
A ještě jedna rada na závěr – pokud nechcete jezdit hlavně po okruhu, bez Cupového podvozku se obejdete. Život na silnici je s ním nesnesitelný a jinde než na kvalitním povrchu jeho přednosti nevyužijete. I se standardním podvozkem si na okruhu užijete plno zábavy.
