Legendy minulosti: Opel GT

Ne, nemáme teď na mysli nepříliš úspěšný roadster z posledních let. Podíváme se teď na auto, které nemělo na evropském trhu obdoby.

Autosalon ve Frankfurtu, který se konal v roce 1965, byl pro Evropu zvláštní hned ze dvou důvodů. Vůbec poprvé se na autosalonu ve Frankfurtu představily japonské automobily a také se tu ukázal Opel GT – sportovní dynamicky střižené kupé, které nemělo v tehdejší Evropě obdoby. Normálně totiž taková auta stavěly exkluzivní značky a ne velkosériový masový výrobce.

Opel nakonec auto dotáhl do sériové výroby a v roce 1968 byla spuštěna. Pod kapotou jste našli dva motory – základní čtyřválec 1,1 litru o výkonu 60 koní, ale více zákazníků volilo čtyřválec 1,9 litru, který posílal na zadní kola přes čtyřstupňovou převodovku (nebo třístupňový automat) výkon kolem 100 koní. Auto vážilo jen okolo 900 kg, takže stovku umělo za 10 sekund a rozjelo se na 185 km/h. Bylo o kousíček rychlejší než třeba Porsche 912 se čtyřválcem.

Opel (už tehdy pod vedením GM) se nijak nestyděl za to, že se design produkčního vozu inspiroval v Chevroletu Corvette, který byl uveden na trh v USA o rok dříve. Pod hezkou karosérií, která se včetně lakování a elektroinstalace kompletovala u specialistů ve Francii a teprve poté putovala do Německa, kde ji namontovali na podvozek s motorem, se ukrývaly základy z velkosériového Opelu Kadett B, takže to pomohlo srazit výrobní náklady.Opel ale bojoval s jedním problémem. Nový silnější motor používal vačku v hlavě válce, takže byl poměrně vysoký. I přes to, že automobilka podélně uložený motor posunula co nejdál za nápravu (pomohlo to rozložení hmotnosti a ovladatelnosti), vyžádal si agregát dodatečnou úpravu kapoty, aby se vůbec dopředu vešel. Přední náprava pak byla lichoběžníková, vzadu jste našli jednoduchou tuhou nápravu. Zpomalení zajišťovaly kotouče vpředu, vzadu stačily bubny.

Opel GT bylo docela velké a prostorné auto, takže bylo oblíbené i mezi dlouhány, kteří se sem vešli. Možná i díky své prostornosti byl Opel GT velmi oblíbený v USA (i když spíš vyhrával jeho design blízký Chevroletu Corvette, proto se o něm v USA žertovalo jako o „vette pro chudé“), kam se vyvezly skoro tři čtvrtiny produkce (přesně 70 222 kusů podle oficiálních tabulek).

Zajímavostí jsou vyklápěcí světla, která nebyla ovládaná elektricky, ale mechanicky. V centrálním tunelu byla páka, za kterou jste museli zabrat, aby obě světla otáčející se po podélné ose proti směru hodinových ručiček vyjela. Postupem času to šlo dost ztuha, takže se prý žertem říkalo, že majitele Opelu GT poznáte podle toho, že má mnohem větší svaly na pravé ruce.Mezi zákazníky byl nejoblíbenější vrcholný model s nejsilnějším motorem. Plně vybavené auto totiž mělo i luxusní prvky výbavy a především samosvor a podvozek se zkrutnými stabilizátory. Ty jste třeba nenašli na základních modelech a na ovladatelnosti to prý bylo velmi znát.

Opel GT se dobře prodával, i když mnohem víc aut šlo na export. Celkem se vyvezlo asi 85 % produkce, 70 % do Spojených států, kde je Opel prodával prostřednictvím dealerské sítě značky Buick. Od roku 1968 do roku 1973 se vyrobilo 103 464 vozů Opel GT. A možná by výroba zdárně pokračovala dál, kdyby nedošlo k několika nemilým událostem. Ty nakonec vedly k tomu, že Opel už neuvažoval o nástupci a výrobu ukončil.

Francouzská karosárna Brisonneau & Lotz (jinak známá především výrobou lokomotiv) ukončila s Opelem kontrakt, neboť jí koupil konkurenční Renault a ten neměl zájem na tom, aby vyráběla pro Němce. Opel by ještě zvládnul přestěhovat výrobu a stavět si karosérie sám (nebo jinde), ale než to stačil vymyslet, v USA začaly platit nové zákony. Ty omezovaly nejen emise, ale především nutily výrobce montovat na auta nevzhledné oteklé nárazníky.Opel zjistil, že by kvůli tomu musel totálně předělat celou karoserii a stejně by auto vypadalo neelegantně a divně. Místo přepracování Opelu GT se tak rozhodl výrobu ukončit, částečně i proto, že Spojené státy byly významným exportním trhem a prý by se podle průzkumu mezi zákazníky nové auto s novými nárazníky nelíbilo.

Za zmínku snad ještě stojí to, že se v roce 1969 představil koncept Targa (také na autosalonu ve Frankfurtu) a s Opelem GT bylo vytvořeno několik rychlostních rekordů. Experimentálně do něj byl namontován elektromotor (188 km/h) a vzniklo několik dieselových prototypů, které měly za úkol především zkoušet naftové motory a jejich vhodnost pro použití v osobním autě.

Značně upravený exemplář dostal turbodiesel 2,1 litru o výkonu 95 koní. Tým inženýrů a novinářů s ním v roce 1972 vytvořil několik rekordů v testovacím centru automobilky v Dudenhofenu – například nejvyšší rychlost 197,5 km/h. Na základě těchto testů byl vyvinut první sériový osobní Opel s dieselovým motorem – Opel Rekord 2.1 D.

Opel GT není úplně časté auto, přesto se dá sehnat. Kompletní kus vyžadující renovaci pořídíte za asi 100 000 korun v přepočtu, ale hezké plně funkční exempláře si majitelé cení na částky hodně přes půl milionu korun. Díky příbuznosti s masovým Opelem Kadett B se dá sehnat spousta dílů, ale některé, především části karoserie, náprav a elektroinstalace, už vyžadují trochu trpělivosti.

24.8.2012 10:15| autor: Dalibor Žák

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist