​Koubek: Nejlepší zaměstnání na světě

Ačkoliv moje práce sestává především z vysedávání u počítače, čas od času se samozřejmě vyskytne den, který mě naplní vděčností, že mi náhoda tuhle práci přihrála.

Vzhledem k tomu, že se jako čtenáři autowebu pravděpodobně řadíte do skupinky petrolheadů, motoristických nadšenců a fanoušků, nebude mi zřejmě dělat velké potíže přesvědčit vás, že práce motoristického novináře je ta nejlepší na světě. Upřímně, myslí si to většina mužů, se kterými se o tom bavím, i když se třeba o auta zas až tolik nezajímají.

Potíž je v tom, že jako každá jiná práce, má i tahle svá četná úskalí – a o tom už vás tak jednoduše nepřesvědčím.

Totiž, jak v Porsche 911 se staženou střechou uháním po dokonalé pobřežní silnici na francouzské riviéře, nad tím se často zasním i já – jenže je to fakt jenom sen, zatím se mi to ještě nepovedlo. Porsche jsem sice už řídil, ale jen v zimě kolem Prahy, protože jsem směl ujet jen stovku kilometrů. Na francouzské riviéře jsem byl také, ale testoval jsem tam Suzuki Swift.

Ačkoliv moje práce sestává především z vysedávání u počítače (pravda, momentálně také v každotýdenním lopocení se s kamerou na stativu skrz rozmoklým sněhem nasáklou oranici, zatímco Dalibor čeká ve vyhřátem autě, až mu dám vysílačkou pokyn k akci), čas od času se samozřejmě vyskytne den, který mě naplní vděčností, že mi náhoda tuhle práci přihrála. Jednou za pár měsíců se člověk ocitne v opravdu dobrém autě a i ty zahraniční cesty čas od času stojí za to.Ovšem pozor, zdaleka ne vždycky. Představa, že se v lednu jedeme ohřát na jih Portugalska, pořádně se tam povozíme nějakým novým modelem auta, dostaneme pořádnou večeři, vyspíme se v luxusním hotelu a pak v letadle napíšeme pár řádků a máme hotovo, se s realitou v několika podstatných bodech rozchází. Večeře a hotel jsou fajn, ovšem před tím musíme do dvouhodinové testovací jízdy nacpat natáčení, které nám jindy zabere celý den. Statické záběry je většinou potřeba dotočit někde v okolí hotelu, ale musíme také stihnout večerní tiskovku. To všechno po několikahodinovém letu s mezipřistáním, kde ztratíte půl dne bloumáním po letišti. Když se pak večer dostanu na hotelový pokoj, jsem většinou tak ztahaný, že na nějakou skleničku na baru nemám už ani pomyšlení.

Někdy se akce povede, například je naplánovaná na tři dny a zahrnuje jízdy po okruhu a pak si vážně není na co stěžovat. Uznávám také, že kolegové, kteří se nemusí obtěžovat s videoprodukcí a v některých případech ani nedělají vlastní fotky, protože jim stačí ty profesionální od automobilky, to mají podstatně lehčí a mohou si dotyčné auto zažít skutečně v klidu a dosyta. Někdy ale není jednoduché ani to.

Skupina amerických kolegů byla nedávno ve španělském Katalánsku testovat nový Mercedes-Benz E63 AMG a místo aby podle naplánovaného itineráře dojeli až k hotelu, místní policie jim málem zajistila poněkud méně luxusní ubytování.Pokud jste si teď představili, že se jim to testování asi trochu „vymklo z ruky“ a že určitě s kouřícími pneumatikami driftovali někde před místní mateřskou školou, jste na omylu (a také máte o profesionálních motoristických novinářích dost mylné představy). Oni prostě jeli po své trase, neporušili žádný dopravní předpis, ale katalánským strážníkům se zřejmě kolona luxusních silných aut zdála nějaká divná. Možná se řidiči příliš šťastně usmívali a tomu bylo potřeba učinit přítrž. Každopádně policie zastavila a vzala do vazby 18 novinářů… protože neměli mezinárodní řidičský průkaz.

Mezinárodní řidičák přitom není oficiální dokument, je to jen jakýsi překlad, potvrzující, že dotyčný je držitelem skutečného řidičského průkazu ve své zemi. Auta byla zastavena na krajnici a nakonec musela odjet na parkoviště, kde novináři další dvě hodiny čekali, než přijel zástupce automobilky Mercedes-Benz a pomohl novináře dostat na „svobodu“. Nakonec nepadla žádná obvinění, žádné pokuty a žádné úplatky. Šest testovacích vozů ovšem zůstalo na policejním parkovišti. Asi se na ně z kanclíku dívá lépe, než na zaprášené Seaty Marabela.Španělská policie se s tím vůbec moc nepáře. Ačkoli jsem sám zatím neměl tu smůlu (na to, kolik jsem toho ve Španělsku už najezdil), vím o několika případech, kdy nějakému kolegovi jaksi ujela noha na plynu a za překročení povolené rychlosti dostal pokuty v řádu desítek tisíc korun. Nemluvě o jednom nešťastníkovi, který se po přestupku a následném nedorozumění s policistou dokonce dostal na několik dnů do vězení (!).

Berte to jako bezplatný servis – ve Španělsku jsou místy opravdu krásné silnice, ale na ty přestupky si skutečně dávejte pozor.

Mě teď čeká týden s městkou hromadnou dopravou, protože testovací auto, které jsem měl domluvené, utrželo bojové šrámy a vypadá to, že ze servisu jen tak nevyjede. I to jsou radosti motoristického novináře – ono se řekne „pěkně to vyzkoušíme“, ale některé automobilky nemají testovací auta dokonce ani havarijně pojištěná.

Honza Koubek

12.2.2013 8:05

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist