Diskuze

Bohužel, ale tento článek je dost zbytečný i na obyčejný blog.

Víte v čem je metrika právě lepší? Protože vychází z numeriky a plně koreluje s desítkovou soustavou… Délka je tedy velmi snadno definovatelná a logicky návazná.

Za to palce, stopy, uzly a jiné, nemají odstup v desítkové soustavě a člověk musí víc zavařit levou kůru mozkovou!!!

proč si dělat věci příliš snadné že??? jeden z důvodů proč už v druhé světové měli němci kurevsky navrch po technické stránce než amíci…

je prostě nespočet PRO, používat metriku… A opravdu to není relativní ve ymslu, že žít s tím od mala tak si zvykneš… Je to prostě, jako škrábat si levou stranu ksichtu pravou rukou

Prosim spocitejte mi jaka bude brzdna draha vozidla o hmotnosti 2720 liber, které brzdí se zablokovanými koly z rychlosti 73 mil/h, při součiniteli tření mezi pneumatikami a vozovkou 0,7. Díky. 🙂

článek je poněkud hubený, takové téma by si zasloužilo víc. Trošku rozvést například to jak se chtě nechtě s nemetrickými mírami potýkáme. Typickou ukázkou jsou ráfky a pneumatiky. Průměr ráfku je v palcích, šířka taky, ale rozteč děr a ET je v milimetrech. Pneumatika má průměr na ráfek v palcích, šířku v milimetrech a profil v procentech. V počítačích je úplně všecko nemetrické, ikdyž to tak na první pohled nevypadá. Stačí si otevřít obrázek v nějakém editoru a podívat se na rozměr. Vždycky tam bude nějaké podivné číslo které po chvíli bádání snadno odhalíme jako výsledek přepočtu z palcové míry. Uvnitř je to všecko v palcích, jen pro nás se to zobrazuje přepočítané. Ještě větší sranda je strojařina. Trubkový závit se udává v palcích. Ale dejme tomu závit G 1″, aby to bylo veselejší, nemá průměr 1 palec neboli 25.4mm, jak bychom zvyklí na metriku čekali ale je to závit zvenku udělaný na trubce která má UVNITŘ díru 1″. A do toho se ještě malé míry udávají někdy v desetinách a setinách palce a někdy ve zlomcích, osminách, šestnáctinách, dvaatřicetinách. No prostě srandy kopec. A ještě taková zajímavost. Kdysi mi jeden člověk vyprávěl že zažil opravdu rozvášněného angličana. Nechal si popsat systém staré anglické měny. Vztahy mezi těmi guinejemi, šilinky a půlkorunami na které můžete narazit občas ve filmech a literatuře, jsou neuvěřitelné.

Pekne zamysleni. Chvili jsem si myslel, ze se neco naucim, treba jak je to s tema librfítama.