Komentář Petra Řiháka k Okříškám

Slíbil jsem, že ke každé soutěži se pokusím psát své komentáře. Jak zjišťuji, tak v případě kompaktních sprintů, které začínají v pátek ráno tréninkem, přes přejímky a noční prolog a vlastní sobotní soutěž, to není až tak časově jednoduché. Proto se to pokusím dohnat alespoň nyní : Karel přijel do Třebíče, kde jsme byli ubytováni ve čtvrtek večer, zajistil vyzvednutí itineráře a já přijel z Brna až v pátek ráno (ve čtvrtek večer jsem se vracel z rakouských Alp). Počasí bylo nádherné slunečné, po ránu až příliš mrazivé – teploměr v mém autě po cestě z Brna se dotáhl na -15 stupňů. Seznamovací jízdy proběhly bez problémů, všechny tři rz jsme projeli jen třikrát (tak, jak jsme zvyklí z velkých soutěží), místo povolených čtyř průjezdů. Snad jedinou vyjímkou bylo chvilkové zneprůjezdnění začátku rz Opatov, kde Komárkův tréninkový Lancer se přetlačoval s protijedoucím traktorem. Ale tato část rz byla nakonec (k naší lítosti – protože to byly 2 km, které byly zcela pod sněhem a ledem) pořadatelem vynechána a start Opatova byl asi o 2 km posunutý. V době seznamovacích jízd byly všechny rz kombinací úseků se zcela suchým asfaltem (částečně čistým, částečně s velkým množstvím zimního posypu)a úseků, které byly naopak zcela pokryty čistým ledem či ledovými kolejemi. Odpoledne proběhly v naprostém poklidu formální i technické přejímky. Po přejímkách jsme se skoro marně snažili najít nějaké místečko pro sebe v již zcela zaplněné servisní zóně v sídlišti v Třebíči. Pořadatel mohl být z tohoto pohledu rád, že se nedostavilo víc posádek, protože ty by se tam prostě už nevešly. V podvečer jsme absolovali dva seznamovací průjezdy prologu za zaváděcím vozidlem. Byl jsem překvapen, kolik diváků sledovalo již seznamovací jízdy prologu. V té době již v Třebíči začínalo místy i hustě sněžit. Prolog se nám a ani pořadatelům moc nevyvedl. Pořadatelům proto, že neodhadli, že pakliže chtějí další auto odstartovat až po dojetí předchozího, pak nemohou auta z ČK ze servisní zóny odjíždět na start prologu po jedné minutě (pramenilo z toho výrazné zdržení a značná nervozita posádek čakajících ještě v servisu a sledujících husté chumelení v Třebíči). A nám proto, že jsme chybně zvolili pneumatiky, odstartovali do prologu na zcela studených intermediích a hned po startu jsme místo pravoúhlého odbočení jeli asi 2 metry rovně, prorazili naštěstí umělohmotné zátarasy, zhasl nám motor a my tam ztratili asi 15 vteřin. To jsme ještě netušili, jak moc nás bude těchto 15 vteřin mrzet v celkovém výsledku. Do postele jsem se dostal před půlnocí a to jsem už opravdu neměl sílu na psaní komentáře.Ráno jsme se rozhodli po pohledu z okna a po telefonu pár kamarádům, kteří se pohybovali na nebo poblíž rz (vlastní ledové špiony jsme zde tenotkrát z důvodů jejich pracovního vytížení neměli), pro úzké hřebíkové pneu. Rozhodnutí se ukázalo jako velmi dobré, ti co vsadili na široké pneu s hřebíky hodně na tomto rozhodnutí prodělali. My jsme použili v podstatě již vyřazené pneu ze Šumavy a na nich jsme absolvovali celou soutěž. V prvním kole bylo na rztách relativně dost rozbředlého sněhu, který ovšem v dalších průjezdech velmi rapidně mizel a byl nahrazen vytahaným blátem a šterkem. Všech devět rz jsme sváděli krásný souboj s Mirou Jandíkem, který tentokrát on vyhrál (doufám, že mu to brzy vrátíme). Můj obdiv patří Pepovi Semerádovi, který musel jet s obrovským nasazením a nenechal nikoho, aby ohrozil jeho první místo (šel do toho i materiálově – v každém servisu dával nové pneu). Velikým překvapením byl pro mě výkon Jirky Volfa, který ukázal, že i s eNkem umí být velice rychlý.Celkově Okříšský sprint splnil to co jsme od něho očekávali. Pěkně jsme se svezli, bez jakékoliv krizovky, auto jsme dovezli do cíle v pořádku. Tedy jsme spokojeni, i když jsme si odvezli „bramborovou“ medaili za čtvrté místo absolutně. Škoda chybičky na prologu, ale i to patří k soutěžím.
Petr Řihák

Michael Daněk