Kdo je podle pravidel silničního provozu chodcem?

Kdo je a kdo není chodcem? Opět se nám objevily v redakční poště dotazy na toto téma, a tak je znovu oprášíme, prostřednictvím vysvětlení právního experta JUDr. Berana.

V řadě diskusí jsem se čtenáři narazil na problematiku definice chodce – kdo jím tedy je a co to znamená? Ať už to byly články o jízdě pod vlivem alkoholu, pohybování se po chodníku, na přechodech pro chodce, telefonování za jízdy, elektrických vozících (SEGWAY) apod., dříve nebo později přišla otázka, kde je vlastně ta hranice mezi chodcem a řidičem a kde kterému hrozí za co jaký postih.

Definice ze zákona o provozu na pozemních komunikacích, jak se následně ukáže, tolik nepoví, když stanoví §2, písm. j) toto:

„…chodec jeosoba, která:

tlačí nebo táhne sáňky,
dětský kočárek,
vozík pro invalidy nebo
ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600mm,
pohybuje se na lyžích nebo
kolečkových bruslích anebo
pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy,
vede jízdní kolo,
motocykl o objemu válců do 50 cm3,
psa a
podobně.“Jak patrno, tato definice není nijak uzavřená, když hned na začátku uvádí, že chodcem je „i“, tzn. chodcem je nejen osoba, která jde, ale také i všechny ty osoby vyjmenované příkladmo ve shora uvedeném ustanovení, případně osoby podobné.

Pokud budeme chtít dospět k přesnější definici chodce, bude asi lepší si také říct, kdo chodcem není. Chodcem tedy určitě není osoba, která řídí motorové nebo nemotorové vozidlo. Jak ale praxe ukazuje, hranice není zcela ostrá.

Pochybnosti např. vyvolává výše uvedená definice v případě, kdy osoba vede motocykl o objemu válců nad 50 ccm. Pokud tedy osoba vede motocykl o objemu 100 ccm, tak už není chodcem? A co když někdo tlačí osobní automobil? Co když někdo pomůže řidiči tlačit automobil? Je taková tlačící osoba chodcem nebo ne? Doslovný jazykový výklad by sice nahrával, že není, ale logicky takový závěr lze obhájit jen těžko, protože v takovém případě by se na tlačící osobu vztahovaly povinnosti řidiče motorového vozidla (tj. nejen povinnost mít příslušné oprávnění, ale i povinnost nebýt pod vlivem alkoholu apod.).

Že hranice není ostrá, je zřejmé i např. z toho, že jízda na kole a dokonce i na koloběžce je považována za řízení vozidla, ale např. jízda na inlinech nebo na běžkách už je považována za chůzi. Hranice mezi inliny (např. nordic inliny) a malou koloběžkou je ale už tak nezřetelná, že důvody zařadit jeden dopravní prostředek mezi vozidla a jiný mezi chůzi postrádají ospravedlnění.

Zákonodárce zde sice asi vedl nápad oddělit to dle nebezpečí vzniklé škody v důsledku rychlosti, ale např. na inlinech lze dnes jezdit obdobně rychle jako na kole, takže potenciální riziko zranění může být v některých případech zcela srovnatelné.Zde nutno podotknout, že definice chodce se od dob vyhlášky 99/1989 Sb. výrazněji nezměnila a ani se nesnažila reagovat na „pokrok“ a změny v „technologiích“. Díky rozvoji řady sportovních a obdobních náčiní tak stávající definice zaostává a nedokáže poskytnout přesnější odpověď na to, kde končí hranice definice chodce.

Abych tedy odpověděl na několikrát položenou otázku, kdo je a kdo není dle pravidel chodcem, pak pro všechny z nás lze uvést ten závěr, že v konkrétním (hraničním) případě bude muset rozhodovat soud a vypořádat se s otázkou, jestli lze na inlinech nebo na běžkách po pozemních komunikacích jezdit pod vlivem alkoholu, telefonovat za jízdy apod. nebo ne. Stávající právní úprava přesnější interpretaci zatím příliš nenahrává. Pokud máte konkrétní případ, napište ho do diskuse, pobavíme se o něm.

6.6.2017 8:00| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.
TOPlist