Je právo nevypovídat zbytečný luxus? Část II.

Pojďme se znovu podívat na navrhovanou novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Budeme tedy muset "práskat" naše příbuzné a sebe?

Čtěte také: Je právo nevypodívat zbytečný luxus? Část I.

V další části článku o chystané novele zákona o provozu na pozemních komunikacích budu pokračovat v rozboru paragrafového znění, přičemž naposledy jsem skončil u sankce za nový správní delikt v podobě nezajištění provozovatelem toho, aby řidič dodržoval pravidla silničního provozu.

1) Další podmínky uplatnění nového správního deliktu
§125f odst. 4 má nově stanovit toto:
„Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, a
– nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě nebo
– řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.“

Toto ustanovení omezuje obecní úřad (např. v Praze Magistrát) do té míry, že projednat tento správní delikt a uložit provozovateli pokutu může jen v případě, kdy sám učinil nezbytné kroky k tomu, aby zjistil totožnost řidiče (tzn. že typicky vyzval provozovatele k tomu, aby mu sdělil, kdo auto řídil), ale řízení proti konkrétní osobě nezahájil, protože ji buď nezjistil (typicky provozovatel odmítl vypovídat nebo to provozovatel nevěděl) anebo v případě, kdy sice nějakou osobu zjistil, ale pak se zjistilo, že ten/ta to nebyl (typicky tam, kdy provozovatel uvede jako řidiče ministra dopravy, ale zjistí se, že ministr dopravy to auto řídit nemohl).Pozor, za úmyslné podávání nepravdivých výpovědí ve fázi, kdy ještě není provozovatel obviněným z toho správního deliktu, což ve chvíli, kdy se na to úřad ptá, ještě zpravidla není a nebude, hrozí pokuta až 10 000 Kč, takže opatrně s uváděním ministrů dopravy, šéfů dopravní policie, neoblíbených sousedů apod. jako řidičů vašeho auta. Výše uvedené tak míří na to, kdy by se provozovatel s nějakou osobou navzájem obviňovali z toho, kdo řídil. Pokud provozovatel někoho označí za řidiče a ten se ve správním řízení uhájí, že to nebyl on, tak odpovědnost půjde pořád za provozovatelem (to ale nebude platit v případě, kdy odpovědnost této osoby zanikne jen proto, že to s ní úřad během toho roku nestihnul projednat).

Stručně a jasně – toto ustanovení říká, že bude provozovatel postihnutý v případě, kdy se úřad ptal, kdo řídil, ale nedozvěděl se, kdo řídil, anebo dostal falešné udání, resp. udání, které se nepotvrdilo.

2) Další omezení tohoto postihu
Zákon omezuje uplatňování shora uvedeného na následující situace, kdy“:

Provozovatel prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích:
– bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou nebo
– podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.“

V těchto dvou případech (mimo jiné) se nový správní delikt nepoužije, což je víc než pochopitelné, protože by bylo velmi absurdní, aby provozovatel odpovídal za přestupky toho, kdo mu auto ukradne nebo na koho auto převedl (pozor, musí být podaná žádost o zápis změny).3) Souběh trestání provozovatele a řidiče
Pokud už obecní úřad zahájí řízení proti provozovateli, nelze zahájit řízení proti řidiči, který se přestupku dopustil. Není z toho ale jasné, jestli když dodatečně vyjde najevo identita řidiče, jestli se to proti provozovateli zastaví nebo ne, tzn. když si to v průběhu řízení proti provozovateli provozovatel rozmyslí a na řidiče si „vzpomene“, jestli už má smůlu nebo ne. Mám za to, že by to ale jít mělo. Správní řízení proti provozovateli se zastaví a zahájí se nové proti řidiči.

Zákon dále stanoví pravidlo standardního projednávání více takových deliktů ve společném řízení, tzn. pokud bude takových případů na jednoho provozovatele víc, projednají se společně a sankce se uloží jen jedna za nejpřísněji postižitelný přestupek, kterého se řidič s vozidlem dopustil.

4) A zpátky na začátek
V úvodu předcházejícího článku jsem stručně popsal, jak to celé má fungovat, a teď se dostaneme podrobně k první fázi celého tohoto procesu (v zákoně je to za sebou řazeno opačně). Aby tomu bylo dobře rozumět, to, co jsem napsal v předcházejícím článku a shora dnes, nastane až jako druhá fáze po první fázi, kterou si popíšeme dále.

​Celé to začíná tím, že např. Městská policie zadokumentuje překročení rychlosti. Následně pošle dopis provozovateli (což ale není ta fáze řízení před úřadem popisovaná v minulém a dnešním článku) ve standardní podobě, aby poskytl vysvětlení, kdo řídil.


Pokud provozovatel využije svého práva nevypovídat, což je jeho právo z Listiny, a může jej tedy plně využít, MP to neodloží jako dnes, ale pošle to obecnímu / městskému úřadu s rozšířenou působností / magistrátu, aby učinil krok č. 2, který MP sama udělat nemůže.

Úřad zašle hned a bez dalšího (tj. bez dalšího šetření a ptaní se apod.) výzvu k úhradě částky, jakou by jinak uložil v blokovém řízení řidiči, pokud:“
– porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání,
– porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona
– porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu
– totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupku a
– porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení.“

První tři podmínky platí pro ten správní delikt obecně (a byly již popsány v první části článku) a zbývající dvě se týkají pouze tohoto speciálního postupu, kdy úřad rovnou posílá bez dalšího složenku. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, „složenka“ nepřijde, ale bude se to projednávat ve správním řízení jako ten samotný správní delikt. To znamená, pokud např. za ten přestupek nelze uložit blokovou pokutu, tak tato první fáze zcela odpadá, MP jen pošle výzvu a když provozovatel odmítne vypovídat, pošle to MP úřadu / magistrátu, který nebude / nemůže automaticky posílat „složenku“, ale bude postupovat způsobem popsaným v předcházejícím článku a první části dnešního, tj. bude to s provozovatelem projednávat „standardně“.Pokud podmínky splněny budou, „složenka“ přijde a částka bude splatná do 15ti dnů, přičemž výzva se „složenkou“ musí obsahovat:“
– popis skutku s označením místa a času jeho spáchání,
– označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje,
– výši určené částky,
– datum splatnosti určené částky a další údaje nezbytné pro provedení platby a
– poučení o následcích, když provozovatel nezaplatí (viz dále).“

Pokud to provozovatel ve stanovené lhůtě zaplatí, tak to skončí a řidiče nikdo hledat nebude. Pokud ne, pokračuje se dál do správního řízení proti provozovateli (viz předcházející a úvodní dnešní část textu). Pokud provozovatel udá řidiče, pokračuje se proti tomuto řidiči. Pokud peníze dorazí pozdě, úřad je bude vracet.

Příště se podíváme na to, jak je takový návrh v souladu se základním právem nevypovídat zakotveným v Listině základních práv a svobod.

22.6.2011 6:00| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist