Hyundai i40 1.7 CRDi sedan

V prémiovém segmentu se hraje podle jiných pravidel než v jiných kategoriích. Jak dokáže Hyundai i40 obstát po boku zavedené evropské konkurence?

  • Dynamika 8

  • Chování na silnici 9

  • Provozní náklady 8

  • Praktičnost 7

  • X-Factor 8

  • Celkové hodnocení 8

RADOSTI:
nadprůměrná výbava; ticho na palubě; příjemný interiér

STAROSTI:
nepraktický kufr; krátká převodovka; drobnosti v interiéru

Hyundai se už dávno oprostil od aut, kterým jste všechno odpustili jen protože byla levná. Ano, levná auta vyrábí pořád, ale kvalitou jsou s konkurencí minimálně srovnatelná. Jak to ale dopadne, když se Korejci vypraví se svým fluidním designem do prémiového segmentu?Vzhled je ryze subjektivní záležitostí, takže vám v žádném případě nemám v plánu podsouvat svůj názor. Posuďte z fotek sami, jak moc se vám dramatičtější křivky v konzervativní střední třídě líbí a pojďme co nejrychleji skočit dovnitř. Hyundai nám do testovacího kousku naservíroval nejvyšší výbavu Experience, která z příplatkové výbavy navíc zahrnovala integrovanou navigaci a paket Premium. S tím dostanete za 126 900 Kč namátkou takové věci, jako parkovací kameru, vyhřívané a ventilované přední sedačky, ty vzadu „jen“ vyhřívané. Obzvlášť k užitku přijde v chladných dnech vyhřívaný volant, hračičky zaujme asistent pro jízdu v pruzích (který nejen varuje, ale i zatáčí) nebo automatické parkování.

Hyundai i40 fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Hyundai i40 fotogalerie

Výbava je prostě a jednoduše štědrá, a to i pohledem zákazníka vyšší třídy. Jen jsem postrádal pocit promyšlenosti, který u prémiových značek máte. Tak třeba multimediální systém. Vypadá na oko moc hezky, ale je plně dotykový a nemůžete ho ovládat z volantu, takže hodně odvádí vaši pozornost od řízení. Možná drobnost, ale zkuste zastavovat pokaždé, chcete-li změnit album ve vašem ipodu.

Stejná písnička je to i s malým displejem v přístrojovém panelu – má hezkou grafiku, slušné rozlišení a je plně barevný, ale šlo z něj rozhodně vytěžit více. Nejvíc mi vadila obrazovka se spotřebou, která ukazuje průměr, ale aktuální spotřebu odečtete jen z grafu. Pro zobrazení dojezdu musíte do jiného okna, kterých je tu snad deset a pohybujete se v nich jen jedním směrem. Přitom tu nenajdete tak zásadní věc, jako je zobrazení navigace.


Barevný displej toho moc neumí. Přitom by mohl zobrazovat třeba navigaci.To je ale asi tak všechno, co lze interiéru vytknout. Pokud vám sedne trochu dramatičtější tvar palubní desky, který se v téhle třídě nevidí tak často, je všechno více než v pořádku. Množství tlačítek i jejich rozmístění je takový lepší průměr, mohlo by to být o něco lepší, ale není tu nic zásadního špatně. V otázce materiálů bych si ale něco lepšího představit dokázal. Ne že by snad působily lacině, ale ty nejvíc exponovaná místa pokrývá leskle černý plast, který vážně není praktický, a po pár tisících kilometrech ani hezký.

Samostatnou kapitolu si zaslouží vnitřní prostor, řidič i spolujezdec mají dostatek prostoru a pocit stísněnosti se u nich nedostaví ani po pár hodinách jízdy, hůř na tom budou dlouháni vzadu. Elegantní karoserie si vybírá daň kde jinde, než v prostoru nad hlavou. Na strunu praktičnosti Hyundai nehraje ani v zavazadlovém prostoru, negativa si dokážete odvodit sami, jen co dořeknu sedan. Přestože je objem 525 litrů více než dostatečný, je problém je vůbec zaplnit, pokud se nechystáte převážet horu ping pongových míčků.

Pod kapotu testovacího kousku se dostal nejsilnější naftový motor z nabídky – 1.7 CRDi s výkonem 136 koní. Věčně spěchající manažer možná zůstane výkonem neuspokojen, u konkurence pořídí silnější agregáty, ale člověk, kterému jde o kultivovanost, by mohl být korejské sedmnáctistovce nakloněný.Při studeném startu o sobě sice dá vědět typicky naftovým projevem, ale slyšet je opravdu hodně vzdáleně. Interiér je takovou malou zvukotěsnou místností, kam ruchy proplouvají jen velmi zřídka. K tomu se ale dostanu za chvíli, důležité je, že se motor po pár minutách uklidní na takovou mez, že vás po zbytek cesty nebude obtěžovat. Není ho potřeba nijak výrazně točit a hlavně je to dost zbytečné, maximálních 330 Nm máte k dispozici od 2000 do 2500 otáček a v těch je tichý dostatečně.


Naftová sedmnáctistovka není žádný trhač asfaltu. Je ale kultivovaná a o moc nafty si neřekne.

Spotřeba je přijatelná, ve městě jezdíte okolo sedmi litrů nafty na sto, na okreskách se pohybujete okolo pěti. Při tempomatových 130 km/h dorazíte z Prahy do Brna (nebo alespoň já dorazil) se spotřebou 5,9 l/100 km. Mohlo to být ještě lepší, kdyby nebylo tak krátkého zpřevodování, motor na šestku točí ve 130 km/h přibližně 2600 ot./min. Na druhou stranu díky tomu i40 ochotně zrychluje daleko za hranice slušných mravů, kde vás překvapí působivé ticho.

Buď jsem byl toho týdne obzvlášť nahluchlý, nebo v aerodynamickém hluku i40 obzvlášť vyniká, svist od zrcátek jsem prostě a jednoduše neslyšel. Když k tomu přidáte skvěle odhlučněnou kabinu, o které jsem už mluvil (a budu o ní mluvit ještě v závěru), je Hyundai na dlouhé cesty jako dělaný. Dálnice ale není zcela výhradním teritoriem i40, jako ryba ve vodě se cítí i na okreskách, kde se nechá snadno (a ráda) vodit zatáčkami tak, jako to umí některé Fordy. Práci na českých silnicích odvádí tlumiče více než slušnou a pokud se oprostíte od řečí, že naftové sedany neumí být zábavné, dokážete se za volantem i slušně bavit. Ne tak tím, že byste motor proháněli po otáčkoměru jako vysokootáčkovou atmosféru, jako spíš tím, s jakou ladností a lehkostí se pokládá do zatáček.Cena Hyundai i40 se za podbízivou považovat nedá. Vůbec nejlevnější i40 pořídíte za 539 990 Kč, náš testovací kus začínal na 619 990 Kč, za kterých dostanete silnější nafťák a výbavu Experience. K tomu si přidejte paket Premium za 126 900 Kč a navigaci za 35 000 Kč a jste jen lehce pod hranicí osmi set tisíc. V tu chvíli už ale není moc za co utrácet, maximálně za panoramatické okno, automat nebo metalízu, všechno ostatní už je ve standardu.

Verdikt
Pohledem manažera, který nedosáhne na BMW řady 5 nebo Audi A6, ale zároveň nechce zapadnout do vod Superbu, může být Hyundai i40 žhavým kandidátem. Má poddajný podvozek, který náramně připomíná Ford Mondeo, skvěle odizolovaný interiér a šmrnc, který v téhle třídě docela chybí. Navíc do ní přináší spoustu nadstandardních prvků, které jsou součástí (byť drahého) paketu, v něm je ale až na navigaci úplně všechno. A pokud jde o ten nepraktický kufr, kombík je stejně hezčí.

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukceřadový čtyřválec
Palivomotorová nafta
RozvodDOHC
Uloženívpředu napříč
Zdvihový objem (cm3)1685
Kompresní poměr17:1
Převodovkašestistupňová manuální
Poháněná kolapřední
Podvozek
VpředuMcPherson se stabilizátorem
VzaduVíceprvková náprava
Brzdy vpředuKotoučové s vnitřním chlazením
Brzdy vzaduKotoučové
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)100 / 136 v 4000 ot./min.
Točivý moment (Nm)330 / 2000-2500
Výkon/hmotnost (k/t)100 / 136 v 4500 ot./min.
0-100 km/h (s)10.3
Nejvyšší rychlost (km/h)201
Spotřeba paliva (l/100 km)5,5 / 4,7 / 4,2
Objem nádrže (l)70
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)4740
Šířka (mm)1815
Výška (mm)1470
Rozvor náprav (mm)2770
Provozní hmotnost (kg)1557-1685
Celková hmotnost (kg)2080
Hmotnost přívěsu nebrzděného (kg)1800
Hmotnost přívěsu brzděného (kg)700
Zavazadlový prostor (l)525
Ceny
Základní cena modelu539 990 Kč (1,6 GDI / Classic)
Základní cena test. verze619 990 Kč (1,7 CRDI / Experience)
Cena testovaného vozu781 890 Kč
1.2.2013 6:00| autor: Ondřej Lilling

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist