Horák: V čem je velká cena Monaka jiná

O víkendu se pozornost příznivců motorsportu upínala k monackému knížectví. Velká cena Monaka je bezesporu vrcholem sezóny, na jezdce však klade enormní nároky.

Piloti se ve svých monopostech nenudí ani na klasických okruzích povětšinou z pera Hermana Tilkeho, natož pak na tak náročném okruhu jako je ten v ulicích Monte Carla. Osobně jsem byl na Grand Prix Monaka třikrát, pokaždé si prošel alespoň kousek tratě pěšky, v roce 2007 jsem ho obešel úplně celý a musím konstatovat, že piloti mají můj největší respekt. Při rychlostech ne zřídka překračujících 200 km/h se řítí po trati, která je lemována ocelovými svodidly a po které když jdete a roztáhnete ruce, máte pocit, že se svodidel na obou stranách dotknete prsty. A teď si představte, že jezdec je víceméně utopen v kokpitu, s hlavou nějakých 50 – 60 cm nad silnicíc a z auta vidí tak maximálně přední kola.

Už to všechno, co jsem do tohoto okamžiku napsal, by samo o sobě mělo stačit k tomu, abyste k jakémukoli pilotovi F1, GP2, Světové série Renault nebo Porsche Supercupu, který v Monaku startoval a viděl šachovnicový praporek, pocítili hlubokou úctu. Zůstaňme ale u F1. Od začátku sezóny piloti naříkají, že toho mají na volantu k ovládání víc než dost. Pojďme ten pojem kvantifikovat. Tak předně je součástí volantu páčka spojky, dále páčky na ovládání převodovky – jedna na řazení směrem nahoru, druhá na podřazování. Dále pilot F1 na volantu ovládá vysílačku pro komunikaci s boxy, pit limiter pro udržování rychlosti na boxové uličce, mění mapy motoru, mění mapy diferenciálu, ovládá systém DRS (pohyblivé zadní křídlo), ovládá systém KERS, na volantu je i tlačítko na pití. K tomu si ještě přidejte ovládání vyvážení brzdného účinku mezi přední a zadní kola a vyjde vám z toho, že pilot má během závodu zatraceně hodně práce. Jeho kancelář se přitom po okruhu pohybuje průměrnou rychlostí přes 200 km/h!Jen pro srovnání, ani taková F3 není kdovíjak jednoduchá na ovládání. Už třeba jen startovní procedura s F3 je zajímavý sled činností. Na konci zaváděcího kola pilot najede do svého startovního slotu, vší silou šlápne na pedál brzdy a rukou přitáhne lanko, které funguje jako jakási ruční brzda. Ve chvíli, kdy se začnou rozsvěcet červená světla, zařadí jedničku, přidá plný plyn, pomalu pouští spojkový pedál do pozice, kdy ucítí záběr… a stále drží lanko ruční brzdy. Po zhasnutí červených světel je třeba precizně synchronizovat pohyb rukou a nohou. Nejprve pilot pouští lanko ruční brzdy a až potom teprve pouští spojku. V opačném případě se totiž velice lehce může stát, že motor zhasne!

Monoposty F3 mají sekvenční převodovku, která sice jezdcům omezuje možnost uřadit se ve smyslu zařazení jiného převodového stupně než chtějí, což se jednoduše může stát v případě klasické kulisy řazení do H. Nicméně proti jiným sekvenčním převodovkám na ně čeká zase jiné úskalí. V drtivé většině případů totiž sekvenční převodovky fungují tak, že v okamžiku, kdy pilot pohne pákou a vychýlí ji z nulové polohy, samočinně se na okamžik rozepíná zapalování, aby motor nebyl v tahu a podařilo se přesně zařadit. Tenhle luxus u F3 k dispozici nemají. Tam má pilot pod volantem páčku, kterou zapalování v momentě řazení rozepíná manuálně. Asi chápete, že pokud ani v tomto případě není synchronizace pohybů ideální, pilot jednoduše nezařadí a na druhý pokus už je zapotřebí ubrat plyn a vyšlápnout spojku. Ztráta času je tak enormní.Jak v F3, tak v F1 má pilotáž svá úskalí, ale jak trefně poznamenal jeden z českých pilotů, který už mohl vyzkoušet i F1, ve srovnání s F1 je v ostaních formulových sériích na všechno spousta času. Naopak v F1 jezdec prakticky před každou zatáčkou mění mapu diferenciálu a před každým brzděním rozvážení brzdného účinku s ohledem na opotřebení pneumatik, s ohledem na klesající hmotnost monopostu atd. A pak ten KERS a DRS a…

Tímhle blogem bych chtěl probrat všechny ty, kteří z pohodlí gauče kritizují piloty, kteří se dopustí na trati nějaké chyby a směřují posměšky vůči těm, kteří své auto rozbijí. Ano, jsou skvělí závodníci, jsou velice dobří závodníci a jsou i ti horší. Ale až ve chvíli, kdy si vyzkoušíte za volant závodního auta sednout a alespoň se s ním rozjet, aniž by vám zhasl motor, pochopíte, že to, co z v TV vypadá jako jednoduchá věc, je ve zkutečnosti neuvěřitelný kumšt a drtivá většina pilotů zaslouží váš obdiv za to, co s volantem umí!

Petr Horák

1.6.2011 5:50

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist