Honda CR-V 1.5 VTEC TURBO CVT: Plná nálož

To znamená spřažení pouze s bezstupňovou převodovkou a 20 koní výkonu navíc. Důvod tohoto řešení si domýšlím, a to, že u aut s pohonem všech kol s klasickou převodovkou mnohem víc trpí vše, co souvisí s hnací soustavou. Od uložení motoru, přes spojku, soukolí převodovky až po kardany a diferenciály. U automatu a u CVT pak o to víc dochází k mnohem menším rázům a životnost všech uvedených prvků je tak mnohem delší.

Řidičský požitek sice trpí o to víc, ale pro pravověrné řidiče má Honda připravené stroje s písmenem R v názvu a i na jízdních schopnostech nového CR-V je tato DNA vidět. Jako auto je totiž tato generace CR-V nesmírně povedená. Platí to pro obě, které jsme v testu měli. I díky rozumné hmotnosti začínající na jedné a půl tuny dokáže dobře maskovat vyšší stavbu, je komunikativní, nezáludná a dá se přečíst hned v první zatáčce.

Zdroj: Autoweb.cz

K tomu připočtěte opravdu kvalitně zpracovaný interiér, originální zevnějšek, který podle mě bude i pomalu stárnout, a nečekaně komfortní jízdu a máte ideální mix na rodinné auto pro ty, kdo chtějí sedět výš. Nesmím ještě zapomenout zmínit široký rozsah nastavení sedaček a volantu. Praktici dostanou po sklopení zadních sedaček rovnou plochu (samotné sklopení pak lze udělat páčkami přímo z kufru), hračičkové pak dárek v podobě položky menu na displeji, kde je zobrazováno, kolik výkonu jde na jaké kolo.

Převodovka CVT je zvláštní. Na první pohled zaujme, že provedení voliče působí laciněji, než byla klasická řadicí páka. Řadí se pouze v podélném směru, přičemž rozložení je standardní, doplněné o „sportovní“ režim, který je nejblíž řidiči. Toto řešení má za následek, že občas místo zpátečky zařadíte neutrál. Nejbizarnější je, že sice jsou pod volantem pádla pro „ruční“ řazení, ale přesný systém fungování se mi ani po týdnu nepodařilo odhalit. Někdy povely poslouchá a opravdu mění otáčky tak, aby simulovaly zařazenou rychlost (číslo se zobrazuje na displeji), jindy se sice také zobrazí konkrétní rychlostní stupeň, ale ani po jeho změně se otáčky vůbec nezmění.

Zdroj: Autoweb.cz

Opět mě zaujalo provedení přístrojového štítu, který je rozdělený na tři segmenty. V krajních, výrazně menších, je zobrazována teplota motoru a stav paliva, v prostředním velkém pak vše ostatní. Honda by ještě měla zapracovat na rozlišení u některých zobrazení, ale jinak je vše v pořádku. Snad jen automatické dálkovky se spínají moc brzy, ani nemusí být úplná tma a klidně v obci za plného umělého osvětlení. Mají však i chytrou stránku – pokud je páčkou pohybem k sobě vypnete, přepnou se na manuální ovládání a tak zůstanou.

Tentokrát jsme auto měli v nejvyšším stupni výbavy, což znamenalo navíc vyhřívaný volant (moc příjemná položka) zapínaný extra tlačítkem, elektricky široce nastavitelné sedadlo řidiče a velké střešní okno s otevíratelnou přední částí. A ještě s extra prvky zvnějšku – nejviditelnější je Aero sada, která obsahuje líbivější přední a zadní nárazník, nášlapy prahů a střešní spoiler v barvě karoserie.