Na vlastní kůži: Tatra T163 Jamal Bonver Dakar Team

Poslední akce AmaterCupu v Kopřivnici nabídla krom skvělé trati k řízení také jednu libůstku. Tatra se rozhodla nás všechny příjemně překvapit a přivezla na polygon jeden z dakarských speciálů,

Překvapení v podobě speciálu Tatra T163 Jamal posádky 517 týmu Bonver, přišlo zhruba v polovině celé sobotní akce. Z ničeho nic okruhem začal rezonovat řev budící respekt i těch nejvyladěnějších Imprez a Lancerů a občas se mezi stromy mihla silueta něčeho velkého a děsivého. Teprve až když Tatra přijela na parkoviště, začalo být všem jasné, co se vlastně chystá.


Auto je na první pohled opravdu majestátní – na výšku přesahuje tři metry a váží 8,5 tuny. Pod kapotou se usídlil šestiválcový motor Renault o objemu necelých 13 litrů – výkon 1050 koní a točivý moment 4000 Nm mluví za vše. V kombinaci s nakrátko poskládanou šestnáctistupňovou manuální převodovkou dokáže s autem divy. Dynamika vozu je skutečně dech beroucí, jak jsmesami zažili…

Za volant nás samozřejmě nepustili, o řízení se postaral palubní mechanik Filip Škrobánek – jeden z lidí, kteří znají auto do posledního šroubku. Nabídce svezení jsme prostě odolat nemohli. Závodní speciály jsou stavěny bez kompromisů a tahle Tatra to potvrzuje. Už jen vyškrábat se do sedačky chce trochu cviku – stupačku jsem měl snad až někde v půli stehna a musel jsem se odrazit, abych pořádně dosáhl na madla u dveří.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Jízda začala kolečkem na ovále, po němž nám byla jedna věc jasná – Tatra je rychlá. Hodně rychlá. Motor se s ohlušujícím řevem vytáčí a čísla na tachometru naskakují nečekaně zběsilým tempem. Asfalt není pro auto žádnou větší překážkou. Co vůz doopravdy dovede ochutnáváme záhy na testovací ploše s různými povrchy. Boční náklon ve vysoké rychlosti a hlavně podélné nerovnosti. Spousta drncání a poskakování. Auto vše zvládalo s přehledem, ale já dostal docela zabrat. K vlastní smůle jsem se totiž při vší své netrpělivosti nahrnul do auta a musel usednout na místo navigátora.

Místa je málo, a jelikož co do požadavků na prostor nejsem bohužel zrovna nejskromnější a tak jsem při svých necelých dvou metrech lehce trpěl. Při všem tom poskakování a pohupování dostaly mé holeně narvané do madla přede mnou docela zabrat, tohle se bez pár modřin neobejde. A to jsem v autě seděl jen pár minut. Posádka vozu musí tohle během závodu snášet několik hodin denně a přitom se nesmí ani na chvíli přestat koncentrovat.

Každá chyba stojí cenné sekundy. To vše v náročných podmínkách na opravdu drsné trati dlouhé přes osm tisíc kilometrů. Jen těžko si lze představit, jak vyčerpávající to vlastně musí být – jak fyzicky, tak psychicky. Seriózní závodění není nikdy jednoduché, ale odhodlání pustit se do něčeho takto extrémního si opravdu zaslouží respekt.

Text a foto: Martin Kusyn

23.3.2015 11:45

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist