Ford Mondeo (výroba 1993 – 2000)
RADOSTI
Nabídka místa pro posádku, velký zavazadelník kombi, tři karosářské varianty, stále ještě pohledný design faceliftovaného provedení, často bohatá výbava (některé vozy i s vyhřívaným čelním sklem), odolné benzinové motory.
STAROSTI
Zastaralý a poruchový turbodiesel, pouze jeden naftový motor v nabídce, mizerná antikorozní ochrana, horší potahové materiály základních verzí, vyšší spotřeba paliva, levnější plasty v interiéru.
První generace Fordu Mondeo nahradila veleúspěšný model Sierra. Pro Ford to byla doslova revoluce, protože Sierru s podélně uloženým motorem a pohonem zadních kol vystřídalo Mondeo s motorem napříč a poháněnou přední nápravou (vyjma dnes velmi vzácně se objevujících verzí 4×4). Nicméně své úlohy se nováček na trhu ujal velmi dobře, když se krátce po uvedení stal Evropským automobilem roku 1994.
V roce 1996 prošlo Mondeo výrazným faceliftem, který ho proměnil natolik, že modernizovaný vůz bývá často chybně označován za Mondeo druhé generace. K tomu nahrává i fakt, že faceliftované provedení Ford označuje jako MkII, jde však stále o Mondeo první generace! Druhá řada tohoto modelu byla uvedena na trh až v roce 2000.
Změny v roce 1996 ale nebyly jen vzhledové, i když tyto jsou jistě velice podstatné. Důležitou modernizací prošel přeplňovaný naftový motor, čímž se zlepšila jeho doposud velice podprůměrná spolehlivost a menší změny prodělal také podvozek. Díky všem těmto vylepšením Mondeo i nadále patřilo na špičku své třídy.
Interiér vozu nabídne opravdu dost místa posádce, ať už se budeme bavit o prostoru vpředu nebo o zadních sedadlech. Tísnit se zde nebudou ani dlouháni. Stejně tak si nelze naříkat na velikost zavazadelníku, zejména pak u nejpraktičtější verze kombi.
Ta totiž přepraví náklad o objemu 540 litrů při zachování základního pětimístného uspořádání interiéru. Jde přitom o hodnotu naměřenou po kryt zavazadelníku, takže v případě potřeby jej lze naložit daleko více, až po střechu. Právě proto se toto kombi těší značné pozornosti dodnes, kdy jej pořídíte za velice příznivou cenu.
Verze sedan disponuje zavazadlovým prostorem o objemu 470 litrů, což je jistě dostačující. Na rozdíl od ostatních dvou karosářských variant ale nemá sklopitelná opěradla zadních sedadel, takže nákladový prostor nelze rozšířit. To u liftbacku jde, což jej dělá ještě praktičtějším. Jeho zavazadelník má objem dostatečných 460 litrů.
Palubní deska designově odpovídá době svého vzniku a totéž můžeme říci i o použitých materiálech. Některé plasty působí dost lacině a dokonce mohou být zdrojem nepříjemných pazvuků za jízdy. Také čalounění základních verzí nenadchne z důvodu menší odolnosti vůči opotřebení – to je u takto starého vozu poměrně podstatný detail.
Proto je lepší hledat na trhu lépe vybavené automobily, kde kromě lepších potahových materiálů najdete i bohatší výbavu. Ideální je nejvyšší verze výbavy Ghia. U těchto vozů můžete mít klimatizaci, tempomat, elektrický paket nebo třeba velice praktické vyhřívání čelního skla. Cenový rozdíl je u takto starého vozu oproti hůře vybaveným verzím zanedbatelný.
Z hlediska jízdních vlastností si automobil nestojí zle, a to především díky víceprvkové zadní nápravě. Pokud je podvozek v dobrém stavu, zajistí dostatek pohodlí a slušné jízdní vlastnosti. Řada ojetin má ale vůle v zavěšení na přední, a mnohdy i zadní nápravě, což jízdu citelně ovlivňuje.
První generace Mondea dostala jako základní motor benzinovou šestnáctistovku. Ta disponuje výkonem 65 nebo 66 kW (později i 70 kW), každopádně to na velký vůz není až tak mnoho a proto nemusí vyhovovat všem řidičům. Citelně snaživější je agregát 1.8 16V o výkonu 82 nebo 85 kW nebo dvoulitr dodávaný s výkonem 96, 97 či 100 kW.
Všechny zážehové čtyřválce byly vybaveny šestnáctiventilovou technikou. Poměrně často se objevující osmnáctistovka pracuje o něco úsporněji než dvoulitr a přitom má na vůz dostatek sil ve všech jízdních situacích. Největší porci paliva pak dle očekávání vyžaduje šestiválec 2.5 V6 disponující výkonem 125 kW. Montoval se také o výkonu 151 kW (205 koní), avšak výhradně do sportovně pojaté verze ST200.
Naftový motor se montoval pouze jediný, a to turbodiesel 1.8 TD o výkonu 65 či 66 kW. Tento agregát je dost problematický, a to zejména u vozidel vyrobených před modernizací. Úsporností úplně nevyniká, za to je dost nekultivovaný a poruchový. Známé jsou u něj problémy s rozvody i případy prasklé hlavy válců – důležitá je dostatečně dlouhá zkušební jízda, při níž se takto poškozený motor začne přehřívat.
„U vozidel s turbodieselem, vyrobených po modernizaci, někdy zlobí váha vzduchu. U zážehových pohonných jednotek se někdy objevují potíže s volnoběžným ventilem,“ upozorňuje Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Někdy jej stačí jen profouknout stlačeným vzduchem, většinou je to ale jen dočasné řešení a nakonec nezbude nic jiného než ventil vyměnit.
Obehranou písničku je nefunkční nebo nerovnoměrně zabírající ruční brzda. Zatuhlé jsou nezřídka i brzdové třmeny, což vede k nerovnoměrnému brzdnému účinku a tedy k tahání do stran při brzdění. Řada ojetin má také zvlněné brzdové kotouče.
„Největší problém u Mondea první generace představuje koroze. Ta napadá prakticky všechny části vozu. Nejvíce ale výfuk, lemy zadních blatníků, prahy a podlahu,“ varuje zástupce AAA AUTO.
Nejeden automobil nepotěší slepnoucími světlomety. Zažloutlé přední lampy přitom nejen špatně svítí, ale mohou být i důvodem pro vyhození vozu od STK.
„Pozor si dejte také na stav klíčků a zámků. Podléhají opotřebení, které nakonec může mít za následek i jejich nefunkčnost,“ vysvětluje Jindřich Topol z AAA AUTO. Vůle se objevují na přední nápravě, ale i na té zadní. To má přímou souvislost se stářím vozu a nájezdem km. Takto staré automobily jiných značek na tom nebudou o nic lépe.
Ve zpětném zrcátku
1993 – zahájena výroba nového modelu Ford Mondeo v karosářských verzích sedan, liftback a kombi (pod názvem Turnier), se zážehovými motory 1.6 16V/66 kW, 1.8 16V/85 kW (i v provedení 4×4), 2.0 16V/100 kW (i v provedení 4×4) a s turbodieselem 1.8 TD/65 kW.
1994 – nově motorizace 1.6 16V s výkonem 65 kW, 1.8 16V/82 kW, 2.0 16V/97 kW (i v provedení 4×4), čtyřiadvacetiventilový šestiválec 2.5 V6/125 kW.
1995 – turbodiesel nyní s výkonem 66 kW.
1996 – facelift a modernizace, nyní v nabídce zážehové motory 1.6 16V/66 kW, 1.8 16V/85 kW, 2.0 16V/96 kW, 2.5 V6/125 kW a turbodiesel 1.8 TD/66 kW.
1998 – výkon motoru 1.6 16V upraven na 70 kW.
1999 – uvedena sportovně pojatá verze ST200 s motorem 2.5 V6 o výkonu 151 kW.
2000 – zaveden inovovaný šestiválec 2.5 V6 s identickým výkonem 125 kW – problém v případě výměny motoru (záměny se starším provedením), z důvodu nového typového značení nelze administrativně provést. V témže roce ukončení výroby a nahrazení Fordem Mondeo druhé generace.
Bezpečnost dle Euro NCAP
Nárazovým testem Euro NCAP prošla první generace Fordu Mondeo v roce 1997. Za ochrany posádky při nárazu dostala tři hvězdičky z pěti možných, avšak při pozdějším přepočítávání testů na přísnější hodnocení byla jedna hvězdička škrtnuta – dnes se tak na vůz díváme, jako na automobil, který dostal dva a půl hvězdičky z pěti maximálně udělovaných. Bezpečnost dětí v autosedačkh se tehdy samostatně ještě nehodnotila. Za ohleduplnost při střetu s chodcem dostal vůz dvě hvězdy ze čtyř možných.
