Ford Ka vs. Fiat 500

Na pohled byste to do nich snad ani neřekli, ale tito dva prckové mají společného mnohem víc než jen roztomilost koťátek s klubíčky a cílovou skupinu. Nový Ford Ka, nástupce revolučního supermini z 90. let, je totiž vystavěn na stejné podlahové plošině jako ikonický Fiat 500. Modrý ovál ho dokonce ani nevyrábí ve vlastní režii, dělá ho pro něj Fiat v polském městě Tychy – ano, na stejné lince, kde vzniká nejen dárcovská Panda, ale také z ní zrozené cinquecento. Což by mělo být dostatečným vysvětlením mnoha podobností v tabulce technických údajů pod tímto textem.

Ka je doslova a do písmene převlečená pětistovka. Otázka ale zní: existují dvě správná řešení jednoho zadání, nebo se jedna z těchto značek ve své interpretaci stylového supermini prostě zmýlila?

Klání první: před zrcadlem
Pětistovka se svým veselým kukučem a proporcemi angličáku sází na retro kulaté tvary a chromované detaily, což je sice laciné, ale účinné. Její vzhled má moc vyvolat v ženském publiku nutkavou potřebu vydávat tytéž šišlavé zvuky, jaké bývají slyšet nad obrázkem rozkošného miminka nebo přítulného mláďátka.

Ford Ka naopak působí dynamičtěji a ne tak zženštile – výrazně stoupající linie boků a opticky pevně rozkročená zadní náprava dokonce vytvářejí zdání atletického postoje.

Jestliže se Ka zdá být vyšší než 500, je to proto, že vyšší doopravdy je – o 17 mm. Je také delší a širší, byť vždy jen o malý kousek.

Obě auta se snaží oslovit svoji klientelu diametrálně odlišnými cestami: Fiat je retrospektivní, Ka záměrně moderní. V izolaci nepůsobí Ford vůbec špatně, jenže vede pětistovky se doslova ztrácí. A to je v segmentu, kde je styl důležitější než všechno ostatní dohromady, první vážná chyba.
Fiat 1, Ford 0

Klání druhé: na palubě
Je s podivem, že Fiat dokáže vytvořit kvalitní interiér v supermini za tři sta tisíc, ale ne v hatchbacku za pět set. Materiály působí hodnotně, kombinace barevně lakovaných ploch a plastů v barvě slonové kosti je velmi efektní a všude nacházíte roztomilé detaily, ať už se jedná o chromovaná okruží spínačů na středovém panelu, kliky dveří nebo rozkošně historizující přístrojový panel. Dokonce ani slícování jakoby nebylo z italského auta, dílenská kvalita polského závodu Fiat je zjevně na úrovni.

Ka nabízí místo jásavých retro prvků decentnější, dospěle působící kabinu s větším množstvím měkčených povrchů a náročnějším – co do designu i tvaru – zpracováním dveřních výplní. A zatímco pro návrháře Fiatu je uzavíratelná schránka v palubní desce zbytečná, Ford své majitele o tento výdobytek neochudí. Škoda neuvěřitelně lacině působícího panelu rádia a informačního displeje, obojího z Pandy. Ve výsledku působí kabina Fordu sice kvalitně, ale všedně, zatímco Fiat je uvnitř stejně výjimečný jako zvenku.

Obě auta sdílejí fundamentálně chybnou jízdní pozici, diktovanou nutností vměstnat do kratičkého rozvoru dvě řady sedadel. Řidič trůní jako na bidýlku a absence podélného nastavení volantu to dělá ještě horším. Naštěstí čím menší řidič(ka), tím je ergonomický zločin italských konstruktérů méně patrný, a umístění řadicí páky vpředu na vyvýšené konzole je skvělé. Správně, i tohle zdědila obě dvojčata po Pandě.
Fiat 2, Ford 0

Klání třetí: na silnici
Zatím to pro Ka vypadá bledě – a v hodnocení dynamiky si žádné plusové body na svoji stranu nepřipíše. Vždyť má stejnou technicky prostinkou dvanáctistovku jako 500, ale kvůli rozměrnější karoserii je těžší. A když vás žene dopředu 69 unavených koníků, je každé kilo znát.

Výkon motoru stačí jen tak tak na běžný pohyb po dálnicích, ale díky osmiventilovému rozvodu má čtyřválec spoustu točivého momentu tam, kde ho ve městě potřebujete nejvíc – ve spodní polovině rozsahu otáček. Navíc je velmi nenáročný, v příměstském provozu se s rezervou vejdete do šesti litrů. Převodovky by měly být identické, nicméně ta ve Fordu tolik nevyžadovala trpělivou ruku při přechodu přes neutrál. Přesnosti řazení a definici drah nelze ani v jednom případě nic vyčítat.

Jeden větší technický rozdíl mezi oběma auty ovšem existuje – nastavení podvozku. Pětistovka je odpružena způsobem, v jakém si posledních nejméně deset let libují konstruktéři celé skupiny Fiat. Recept zní zhruba následovně: sežeňte ty nejmizernější tlumiče pérování, jaké jsou zrovna na trhu, a pak se tvařte, že můžete nedostatky tlumení maskovat tvrdými pružinami. A ne aby vás napadlo obtěžovat se instalací zkrutného stabilizátoru!

Fiátek se proto neustále ošívá, jako by ho něco svědilo, a když přijede do zatáčky, svalí se na bok jako nemocné tele. Dvanáctistovka je v tomto směru postižena o něco méně než rádobysportovní model 1.4i, ale vytříbený dynamický repertoár od ní čekat nemůžete.

Inženýři modrého oválu ani tak nevylepšovali řešení Fiatu. Přesnější by bylo říct, že napravili nejzávažnější chyby v práci svých italských kolegů. Ka má o 70 procent (!) měkčí pružiny než Fiat, jiné tlumiče pérování (tyhle pravděpodobně nejsou vyrobeny ze dřeva a vaty) a mezi zadními koly přibyl zkrutný stabilizátor. Úpravy korunuje jiná kalibrace elektrického posilovače řízení.

Výsledek je zcela předvídatelný: nejmenší Ford se v zatáčkách, na nerovnostech a vlastně i všude jinde chová jako auto. Když po několika kilometrech za jeho volantem přesednete do pětistovky, začne vás ustavičný neklid Fiatu okamžitě iritovat.

Řízení nepatří k silným stránkám ani jednoho ze soupeřů, nicméně ve Fordu působí přece jen méně umělým dojmem a změny odporu posilovače aspoň přibližně odpovídají aktuálním silovým poměrům na předních kolech.
Fiat 2, Ford 1

Klání čtvrté: v obchoďáku
Od takto malých aut nikdo neočekává schopnost odvézt almaru z Ikea nebo čtyřčlennou rodinu na dovolenou. Alespoň v to doufáme, protože miniaturní kufřík Fiatu se musí stydět i vedle lecjaké větší peněženky. Objem a tvar ještě postačí pro týdenní nákup „single“ dívčiny, ale pokud má dotyčná dáma hladovějšího přítele, přijdou ke slovu i zadní sedačky. Naštěstí na ně lze šikovně dosáhnout přímo z kufru – to je výhodná stránka stylově sešikmené zádi.

Ford Ka nás po celý testovací týden neuvěřitelně štval faktem, že víko jeho zavazadelníku lze otevřít pouze tlačítkem na klíči. Co je proboha špatného na starém dobrém madlu?

Jakmile jste už jednou uvnitř, odvezete v základní konfiguraci o 39 litrů více než majitelka Fiatu. Jinými slovy, Ka má o celou pětinu větší zavazadlový prostor – a to je už znát.

V prostoru zadních sedadel se auta zásadně neliší. Pro čtyři dospělé to moc není, ale když řídí průměrně vzrostlá dáma, najde za ní přiměřené pohodlí i metr osmdesát vysoký chlap. A tahle auta přece řídí jenom dámy, ne?
Fiat 2, Ford 2

Klání páté: peníze
Ford Ka v nejvyšší výbavě Titanium pořídíte za 301 719 Kč, což není za stylové malé auto s fungujícím podvozkem přehnaná částka. Vždyť za cinquecento v provedení Lounge si dealer Fiatu řekne o 336 900 Kč.

Aha, tady to vypadá na jasného vítěze – přesně do chvíle, kdy se ponoříte do zkoumání ceníků hlouběji a zjistíte, že „nejvyšší“ výbava Fordu odpovídá spíše základní úrovni Pop u Fiatu. Následuje přehled vymožeností, které má Fiat 500 1.2 Lounge ve standardu, doplněný cenami, které za ně žádá Ford: parkovací senzory (12 000 Kč), kožený volant (3200 Kč), zapalovač (300 Kč), boční a stropní airbagy (14 000 Kč), patnáctipalcová litá kola (16 500 Kč), CD s podporou MP3 (11 500 Kč), Bluetooth handsfree a USB port s ovládáním na volantu (10 500 Kč).

Fiat je vybaven také kolenním airbagem a (neotevíratelným) skleněným střešním oknem, kteréžto prvky nenaleznete v ceníku Fordu vůbec. Když to všechno spočítáte, vyjde vám, že Ka vybavené ekvivalentně Fiatu by vyšlo na strašidelných 369 719 Kč. Au!
Fiat 3, Ford 2

Verdikt
Je s podivem, jak rozdílné povahy mají Fiat 500 a Ford Ka, přestože pod svými vnějšími slupkami skrývají tolik společného. V zahraničí bývá nové Ka často kritizováno za to, že nedosahuje – ve své době a segmentu zcela výjimečných – jízdních kvalit původního modelu. A přitom jsou to právě jízdní vlastnosti, čím malý Ford převyšuje svého pokrevního bratra z Itálie. Být podvozkovými inženýry Fiatu, propadli bychom se hanbou do země.

Ka nejenom že mnohem lépe jezdí, má na své straně i některé praktické výhody. Z této dvojice je bezpochyby ono tím technicky lepším autem. Ale víte co? Stejně bychom raději odjeli domů Fiatem. Jak to ti Italové jenom dělají…

Jirka Červenka, iMOTOR Foto:autor

Měření a technické údaje