Ford EcoSport 2017: První jízdní dojmy

Nejmenší SUV od Fordu přiostřilo rysy a zacílilo na mladé řidiče, kteří se chtějí na cestu dívat trochu s nadhledem. Nadhledu je ostatně pro "ekologické sportování" za volantem potřeba spousta…
171218182856-img_8966-1100x618.jpgCelá galerie 35 Zdroj: archiv redakce

Statistiky mluví jasně. Popularita SUV roste. A automobilky se tomuto trendu samozřejmě snaží přizpůsobit a ulovit na vlně aktuálního trendu co nejvíce vozuchtivých zákazníků. V následujících letech se navíc na nabídky automobilek vrhnou mileniálové s čerstvě schnoucími řidičáky a všechno nasvědčuje tomu, že zhruba třetina z nich se bude poohlížet po přemisťovadlu kategorie SUV. A jelikož mladí lidé většinou nepořizují svá první auta z nabídky vrcholových modelů, snaží se jim jít automobilky naproti a nabídnout jim SUVčka v B segmentu.

Obdobně na to šel před pár lety Ford, když představil své Baby SUV EcoSport. Za oxymóronem zavánějícím názvem se tehdy skrývalo nejmenší SUV nabídky s technikou z Fiesty, které v dnešních dnech prodělalo zásah plastického chirurga a do příští sezóny se chystá řádně omlazeno. A že nejde jen o lehký facelift napovídá fakt, že Ford na autě vyměnil dohromady přes 2300 součástek. A právě tuto omlazeninu nám Ford představil na prezentaci v Portugalském Estoril.

Jak je u Fordu dobrým zvykem, auto je po mechanické stránce velice dobře odladěno a podvozek velice dobře drží, je pevný a jistý, nikoliv však příliš tvrdý. Se spárami na silnicích i s dlažbou si poradí velice dobře a komfortně. Stejně dobře funguje uvnitř. Volant není úplně mrtvý a dokáže nabídnout i trochu zpětné vazby a přesné je i řazení, třebaže má na můj vkus příliš dlouhé dráhy. Vcelku mě však překvapilo schéma řazení, které pro zařazení zpátečky vyžadovalo zvednutí kroužku pod hlavicí řadící páky a následné zařazení šestého stupně. Ještě více mě zarazilo, že vůz s naftovou jednotkou měl řazení zpátečky umístěno standardně, zvednutím kroužku a zařazením jedničky.

Když už se auto rozjede, tak se na cestě chová vcelku příjemně a jistě. Problém je však s tím samotným rozjezdem.  Dle logiky Fordu si nejmenší SUV nezaslouží nic jiného, než ten nejmenší motor. K výběru tak budou tři varianty litrového EcoBoostu a jedenapůllitrový diesel EcoBlue. Litrové EcoBoosty budou k dispozici pouze s předním náhonem a výkonovým odstupňováním 74kW, 92kW a 103kW. Motor s výkonem 74kW se na trh dostane od poloviny roku 2018, motor s výkonem 103kW se do Česka nepodívá vůbec.

Výkonová specifikace s 92kW pak nabídne šestistupňový automat, ostatní benzínové motorizace budou nabízeny s šestistupňovým manuálem. Naftový EcoBlue s výkonem 92kW pak jako jediný nabídne možnost náhonu na všechna kola v kombinaci s šestistupňovým automatem. Ten se ovšem také dostane do prodeje až v polovině roku 2018, do té doby bude nabízena stávající jednotka 1,5 TDCi s 74kW.

Měl jsem možnost vyzkoušet nejvýkonnější benzín – ten, který se u nás prodávat nebude – a pak naftovou jednotku v kombinaci s pohonem všech kol. Použít slovíčko sport v názvu vozu je od Fordu snad až příliš troufalé. Ani o nejvýkonnější nabízené verzi se zrovna o moc velkém sportovci mluvit nedá. Projevem připomíná spíše sportovce gaučového s pořádnou pneumatikou kolem břicha, jehož vrcholným výkonem je popoběhnutí na tramvaj následované pár minutami sýpání. Přestože je auto docela lehké, rozjezd na stovku mu zabere necelých 12 vteřin a prťavý motůrek ze sebe přitom vydá vše. Na první tři rychlostní stupně se dá docela existovat, ale od čtyřky nahoru jsou už reakce hodně vlažné a při dálniční jízdě do kopce je potřeba pro udržení dálničního tempa podřazovat až na čtyřku.

Nafta je na tom bohužel úplně stejně. Vzhledem k tomu, že je auto jinak jízdně docela schopné zůstal ve mně po jízdě smutný dojem, že by si zasloužil pod kapotou něco trochu živějšího. Auto je tedy spíš Eco než Sport a slibuje kombinovanou spotřebu 5,2l benzínu, respektive 4,1l nafty na sto kilometrů. Alespoň tedy papírově.

Oproti tomu celkem příjemně překvapil pohon všech kol. Přestože nejde o stálý pohon všech kol, ale o automatizovaný systém, který v případě potřeby rychle připojí zadní kola s rozložením výkonu až 50 na 50, poradí si s lehkým terénem velice dobře a limitem budou spíše použité silniční pneumatiky. Díky vyšší světlé výšce a dobrým nájezdovým i přejezdovým úhlům nejsou polní cesty tedy žádným problémem a při troše opatrnosti není potřeba se bát ani trochu záludnějších lesních cestiček.

Vůz uvnitř nabízí relativně slušný prostor pro cestující na předních sedadlech, na zadních sedadlech to už taková sláva není. Dospěli nad 180 cm na delších trasách budou trpět. V b-segmentu se ale stejně počítá spíš s tím, že vzadu budou cestovat spíše děti. Ovládací prvky dobře kombinují moderní přístup s klasickými prvky – všechny důležité funkce se ovládají tlačítky a ty méně důležité jsou pak dohledatelné v infotainmentu skrze dotykový panel. V základu si majitel bude muset vystačit s prťavou 4,2“ obrazovkou, v lepších výbavách jsou pak dostupné obrazovky s velikostí 6,5“ a 8“ v obou případech se systémem Sync 3 podporujícím připojení mobilních telefonů podporujících rozhraní Apple CarPlay nebo Android Auto.

O ozvučení vozu se pak stará nový audiosystém Bang & Olufsen s deseti reproduktory o celkovém výkonu 675W, který svou funkci plní nadmíru dobře. Ve provedení ST Line pak EcoSport nabídne speciálně tvarovaný kožený volant, částečně kožená sedadla se středovými panely ze semiše, koženou rukojeť ruční brzdy a hlavici řadící páky. Vše je navíc ozdobeno červeným prošíváním.

Jestli je něco v interiéru opravu otravné, jsou to A-sloupky. Ty jsou předěleny kvůli pantům dveří, takže vzniká prostor pro trojúhelníček skla. Přestože svislá část A-sloupku vypadá zvenku vcelku subtilní a trojúhelníček skla jako vcelku užitečný, pohled z interiéru už tak vesele nevypadá. Sloupek je prostě neskutečně masivní a sklíčko má v reálu velikost většího trojúhelníčku taveného sýra. Jako řidič na levé straně průzor vůbec neuvidíte, na pravé straně pak alespoň zaznamenáte zbytečnost jeho existence. Ve výsledku je zdvojený A-sloupek natolik vypasený, že se za ním v zatáčce schová celé auto, třebaže je před Vámi pouze pár metrů.

Víko kufru se neotvírá nahoru, ale do strany jako u pravého offroadu a stejně jako u pravého offroadu byste díky tomu mohli mít na pátých dveřích umístěnu rezervu, která by jinak zabírala místo v kufru. Na Evropský trh se rezerva na víku kufru nedostala a tak zůstaly spíše nevýhody – například trochu horší přístupnost kufru při parkování zadkem ke zdi a nezvyklé umístění otevírání pod chromovanou lištou v pravém zadním světle. Samotný kufr je se svým objemem 333l spíše skromnější

Oproti původnímu vozu Ford hodně zapracoval na designu, který se přiblížil současnému designovému směru značky a po vzorů větších sourozenců Edge a Kuga výrazně přiostřil rysy. Je nutno podotknout, že po faceliftu vypadá skutečně mnohem více k světu, třebaže stále připomíná krabičku na malinkých kolech. Opticky lze vůz odlehčit dvoutónovým lakováním, které je standardem varianty ST Line. Lakování střechy do jiného odstínu je však trochu zrádné. Zatímco vzadu linie lakování sleduje dolní hranu oken, vpředu je vcelku hrubě useknuta o pár centimetrů dříve panelem kapoty  – je zjevné, že vůz ve svém prvním cyklu s tímto trendem nepočítal a panely karoserie na přídi vozu jsou umístěny tak, že dvoubarevné lakování vytváří nevzhledný zub. Je to samozřejmě otázka vkusu, ale přijde mi, že klasické jednobarevné provedení sluší autu trochu více.

Ve výsledku mám z EcoSportu trochu smíšené dojmy. Na jedné straně jsou vcelku příjemné jízdní vlastnosti na asfaltu, kostkách i v lehkém terénu, solidní zpracování a vcelku slušná výbava. Na druhou stranu jsou tu výrazně podvyživené motory, které do velké míry zabíjí potenciál vozu a uspokojí jen opravdu flegmatické řidiče. Velkou roli v rozhodování pak bude pro mnoho potencionálních kupců hrát cena, která Fordu také nehraje příliš do karet – úplný základ se bude prodávat za 399 900 Kč, přičemž jde o akční cenovku. Standardně se bude vůz prodávat ještě o 30 000 Kč dráž. Konkurence je přitom na trhu dost – zmínit lze například Peugeot 2008, Kiu Stonic, Seat Arona, Renault Captur či extravagantní Nissan Juke, přičemž všechny zmíněné startují o pár desítek tisíc korun níže.

28.12.2017 2:40| autor: Martin Kusyn

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist