Fiat Punto II (od 1999)
V roce 1999 přišlo na trh Punto druhé generace s úzkými světlomety a hranatější karoserií než měl předchůdce. Tří i pětidveřová karoserie nabízela na svou dobu dobrý vnitřní prostor, kladem se však stal především zavazadelník o objemu 295 litrů v základním uspořádání. Tato hodnota Punto II stále řadí mezi nejlepší vozy ve třídě.
Následující rok byla uvedena varianta Sporting s motorem 1.2 16V a šestistupňovou přímo řazenou převodovkou. Později dostala ve verzi Speedgear převodovku CVT.
Fiat Punto fotogalerie – vše co potřebujete vidět
Rok 2003 přinesl facelift a modernizaci modelu, který dostal nové motory i robotizovanou převodovku Dualogic. Automobil dostal zcela novou masku, velké světlomety a výraznější ostřeji řezaná koncová světla. Mnoho motoristů se však shodlo, že omlazený model je po stránce designu spíše krokem zpět.
Přesto i po uvedení Punta třetí generace pod názvem Grande Punto, zůstává druhá řada v prodeji a to s přídomkem Classic.
Bariérovým testem Euro NCAP prošel automobil v roce 2000 a to s výsledkem čtyři hvězdičky z pěti možných. S ochranou posádky při nárazu na tom tedy není špatně.
Za volantem
Punto je dobře ovladatelný malý vůz, který vyniká především ve městě a při jízdách na kratší vzdálenosti. Funkce „City“, která se aktivuje pomocí tlačítka a zvyšuje účinnost posilovače řízení je více marketingový tah než nutnost. Řízení je totiž i ve standardním režimu přeposilované.
Některým motoristům vadí omezený rozsah nastavení zpětného zrcátka na straně spolujezdce. Jiní poukazují na špatné renomé značky. V případě Punta II jsou obavy na místě, řadí se totiž mezi podprůměrně spolehlivé vozy. Řidiči jezdící sportovně si všímají slábnutí brzdného účinku vlivem přehřátí.
Na druhou stranu musíme vyzdvihnout pohodlná sedadla, solidní přístup k zadním sedačkám u třídveřové verze, zdařilý turbodiesel 1.3 JTD i úsporný motor 1.2.
Z pohonných jednotek doporučujeme čilou šestnáctiventilovou dvanáctistovku. Dejte si však pozor na pravidelný běh motoru a jeho studené starty, s nimiž bývají často problémy. Slabší agregát 1.2/44 kW má malý výkon. Pokud jezdíte jen po městě, nebude ale ani ten špatnou volbou. Určitě se vyhněte zážehoví osmnáctistovce, která si průměrně řekne o 8,5 litru na 100 kilometrů jízdy.
Pokud jde o vznětové agregáty, zde pozor na atmosférický motor 1.9 D/44 kW. Svou hmotností značně zatěžuje přední nápravu, což ovlivňuje životnost jejích čepů a silentbloků, kromě toho neplatí za spolehlivý a ani po výkonové stránce nemá co nabídnout. Na zcela opačné straně stojí úsporný turbodiesel 1.3 JTD/51 kW. Ten se však dostal pod kapotu až při faceliftu v roce 2003.
Časté závady
Vůz trápí problémy s osvětlením, praskání žárovek není nic výjimečného. Známé jsou potíže s ucpanými vstřiky common railu 1.9 JTD/59 a 63 kW, ale i poruchy startéru či závady elektroinstalace. Brzdové segmenty mají kratší životnost stejně jako spojka, můžete se setkat s vůlemi na přední nápravě i povrchovou korozí podvozkových dílů. Velmi častý je nepravidelný běh motoru 1.2 a vůle v řazení. Vadné zavěšení výfuku má za následek jeho klepání.
Motorizace
Benzinové motory: 1.2/44 kW, 1.2 16V/59 kW, 1.4 16V/70 kW, 1.8 16V/96 kW.
Dieselové motory: 1.3 JTD/51 kW, 1.9 D/44 kW, 1.9 JTD/59 a 63 kW.
KLADY
objemný zavazadelník
úsporný motor 1.2
dobrá manévrovatelnost
zdařilý turbodiesel 1.3 JTD
ZÁPORY
kolísavá kvalita dílenského zpracování
slábnutí brzdného účinku
nevýkonné motory 1.2/44 kW a 1.9 D
vysoká poruchovost modelu před modernizací
Milan Jirouš
