Expedice se Subaru WRX STI a Subaru Forester 2.0D na Nürburgring Nordschleife

Dva výherci naší soutěže, dvě auta s pohonem všech kol a výprava na legendární závodní okruh v německém pohoří Eifel. Cílová destinace - Severní smyčka.

Možná se to na začátku zdálo celé jako dobrý nápad, ale postupně, jak se blížil čas odjezdu, nám připadalo, že to byla více než smělá myšlenka. Což o to, my jsme na Severní smyčce Nürburgingu byli už mnohokrát, ale vzít tam na vlastní triko někoho ze čtenářů a co víc, posadit ho rovnou za volant nového Subaru WRX STI a nechat mu volnou ruku pro jízdu na tomto legendárním a přiznejme si, že nebezpečném závodním okruhu?

Každopádně od myšlenky byl jen kousek k realizaci, a tak došlo na spolupráci s pořadateli z AmaterCupu (znáte jako našeho partnera z ankety Internetové auto roku, respektive jako promotéra automobilových závodů pro neprofesionální nadšence) a českého importéra značky Subaru.

Vypsali jsme soutěž a na dva výherce pak čekala výprava na Nordschleife ve vozech zmiňované značky, plně hrazený servis od ubytování po jídlo a samozřejmě volné jízdy na závodním okruhu, jistěže včetně permanentek a paliva. Zájem byl obrovský, my děkujeme za nadšení, které jste projevili, nicméně výherci mohli být jenom dva. Jedním byl čtenář Jarda ze středočeského kraje a druhým Michal, který ovšem bydlí až u Ostravy.

A první vtíravá otázka je tady, bude chtít výherce absolvovat před sedmisetkilometrovou cestou z Prahy na Ring ještě před tím nějaké čtyři stovky kilometrů za námi do Prahy? Ve čtvrtek 2. dubna se uvidí.


Dopadlo do dobře, Michal byl dopoledne na místě (s důvtipem chytré horákyně nejel do Prahy autem, ale sedl na Pendolino) a tak jsme mohli vyrazit. Jedna posádka ve složení Hugo a Michal jede v Subaru WRX STI, druhá posádka, Filip a výherce Jarda, „okupuje“ Subaru Forester a zálohu nám dělá Petr z AmaterCupu ve třetím autě. Popisovat cestu z Prahy nebudeme, jen si upřesněme, že Forester je ve verzi s manuální převodovkou a naftovým dvoulitrovým motorem (zde se budeme soustředit na komfort, a hlavně spotřebu) a dáme prostor našim výhercům, kteří se měli také zhostit úlohy redaktorů.

Michal: Setkáváme se na parkovišti, s blížícím se odjezdem roste mé nadšení až k maximu. Hlavně při pohledu na černé WRX STI. Nejostřejší Subaru je jedním z aut, které jsem si vždycky chtěl zkusit na vlastní kůži. A přitom by mě ještě před pár dny nenapadlo, že se na Nordschleife doopravdy podívám. Taková příležitost ale rozhodně stojí za změnu plánů. Čeká nás nějakých 700km cesty na místo a musím říct, že jsem poslední noc pořádně nespal.

První část cesty na sebe bere Hugo a já jsem za to celkem rád. Nejsem místní, takže vymotat se z Prahy ven mě vždycky stojí spoustu nervů. Střídáme se v Rozvadově a tak si můžu trochu užít Autobahn. Tedy – užil bych si, pokud by vozovka nebyla trochu namrzlá. Teplota něco kolem nuly a němečtí silničáři solící silnice mě přesvědčili, že asi bude rozumné jet spíš trochu klidnějším tempem. Jízda se trochu táhne a po pár desítkách kilometrů poznávám, že STIčko není na dlouhé dálniční cestování úplně ideální. Řízení je tuhé a ostré, sedačky jsou tvrdé a hluboké a hlavně loketní opěrka je z nějakého důvodu asi tak o dvacet centimetrů dál, než bych ji potřeboval.


Jarda: Lhal bych, kdyby tvrdil, že jsem nechtěl jet Stíčkem, ale protože jsem na místo srazu přijel jako druhý, neměl jsem možnost volby. Na druhou stranu ale Forestera budu řídit také poprvé a docela mne zajímá, jako příznivce jiné značky (Ford – pozn. redakce), jaký je naftový dvoulitrový turbodiesel s protiběžnými písty. Slyšel jsem o něm už hodně, ale osobní zkušenost my chybí. A když se dívám, jak se kolega z Ostravy se svou velkou postavu souká do STI, pohodlné sedačky Forestera mne s vidinou 700 km jízdy naplňují uspokojením.

Michal: Postupně se prokousávám kilometry, měníme auta a pak znovu nějakých 100km před Ringem samotným. S tím jak sjíždíme z dálnice a protloukáme se okreskami kolem dráhy, začíná na mě působit atmosféra tohohle místa. Je krásný jarní den, slunce svítí a cestičky jsou úzké a klikaté. A pak najednou z ničeho nic přijde pecka mezi oči. Kolona. Hugo nadává a já brzo chápu proč. Nejde totiž o lidi, kteří by se rádi projeli na Ringu, ale o čumily, kterým k radosti stačí vytáhnout u trati rozkládací židli a celý den popíjet pivko v očekávání nějakého toho karambolu. Kolem Ringu se vyskytuje zvláštní sorta lidí. Je se zde spousta „tuzerů“ pálících gumy na parkovištích a okolních cestičkách, kteří však z nějakého důvodu nemají zájem o samotnou jízdu na okruhu.

Jarda: Pár set kilometrů za námi, včetně střídání aut – řídil jsem STI a bylo to super! Tedy změna pohodlíčka v SUV byla sice nahrazena silným zátahem motoru, ale také vykoupena tuhostí a hrubostí sportovního auta. A pak zase – někde v Německu – zpátky do Forestera. Nenamítal jsem nic. A jen poznámka – neplatíme sice účty, ale když jsem si hrál s tím čudlíkem uprostřed přístrojovky v STI, narazil jsem na údaj 12,6 l/100 km, ve Foresteru jsme jeli „za sedm.“ A pak je tady konečně Zelené peklo. Tedy, spíš barevné peklo, protože – podle Filipa jen pár kilometrů od okruhu, zastavujeme v zácpě nejrůznějších aut, která také evidentně míří naším směrem. Aspoň je na co koukat, i když Filip říká, že zítra bude asi hůř.

Pokládáme celkem za nezajímavé informace, kde a jak jsme se ubytovali (Gasthaus Weber), co jsme jedli („šnicl“) a pili (pivo). A v kolik jsme šli spát (pozdě, protože jsem asi do půlnoci řešili auta, okruh, auta, okruh a … okruh.) Nevím, jak spali naši výherci, ale my padli do peřin jako zabití. Ráno pak po snídani jsme hned netrpělivě vyjeli přímo na okruh. I když, zatraceně…?!

Michal: Druhý den jsme vyrazili hned brzy Ring pro permanentky, ale pokud ve čtvrtek byly kolem okruhu kolony, tak dnes to bylo ještě horší, zase nás čeká řada aut, do které se chtě nechtě stavíme. A kolona se zdá nekonečná, poskakujeme vždy jen po pár metrech dopředu a já začínám být skeptický. Posádka Foresteru se naštěstí rozhodla prozkoumat, jestli se nedá celá kolona objet. A máme štěstí, většina lidí se jde stejně jen podívat a na hlavní parkoviště nesměřuje. Využíváme toho. Projíždíme po úzkých cestičkách okolními vesničkami a celkem rychle se dostáváme na hlavní parkoviště.

Jarda: Chvíli to s ježděním vypadalo bledě. Nejprve organizátoři odložili otevření trati kvůli ještě stále trochu namrzlé vozovce, potom se pár aut z první vlny úspěšně zvládlo rozsekat, takže se trať opět uzavřela a čekalo se na odklizení trosek. Když už začínám být z toho všeho fakt otrávený, otevírají trať znovu a já se pomalu ale jistě dostávám na řadu. Začínám znovu prožívat všechno to počáteční nadšení.

Michal: Blížím se k závoře a přes záda mi probíhá příjemné mražení. Je to tady… Projíždím přes retardér a dostávám se na trať. Hugo mě vždy připravuje na to, co mě v nejbližší chvíli čeká. Na Ringu jsem poprvé a trať znám jen z pár počítačových her a onboardů – tedy opravdu minimálně. Jízda je dech beroucí přestože jedu na jistotu s velkou rezervou.

Jarda: První jízda po Nordschleife? Je to zážitek sám o sobě, ale když si ji můžete užít v něčem tak rychlém jako je WRX STI, dostává celá zkušenost úplně nový rozměr. To, co bylo v autě na dálnici spíše otravné, nyní prožitek z jízdy značně zintenzivňuje. Sedačka pevně drží v zatáčkách, v řízení jde cítit snad každý kamínek a řvoucí výfuk dodává tu správnou zvukovou kulisu. A do toho asfalt, na kterém se v několika předchozích desetiletí udály jedny z největších událostí motoristických dějin. Ring si, než se vrátím zase za volant, užívám z pohledu spolujezdce a hned poznávám, jak daleko jsem k limitům auta i trati při své jízdě měl.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie


Michal: Po jízdě na okruhu přesedáme do Foresteru a jedeme se podívat k trati na vyhlídku. Takže se tedy prodíráme davy dalších čumilů. Trestem za krátkou chvíli na vyhlídce je další nekonečná kolona, kterou poskakujeme směrem k výjezdu kluci s STI jsou už ze všeho venku, takže brzy po krátkém průzkumu terénu volíme alternativní cestu přes pole. Forester se při výjezdu travnatého svahu ani nezapotí a brzy jsme již na volné cestě směrem pryč. Po trávě jsme popojeli asi jen 100 metrů, ale řekl bych, že jsme si zkrátili čekání tak o hodinu.

Nordschleife ukázala i dnes svou odvrácenou tvář, my jsme jezdili jak to jen šlo, kluci dostali každý permanentku s několika jízdami a určitě si užili každou z nich, ale je nutno říct, že byly chvíle, kdy jsme čekali. Bouralo se, a to poměrně hodně. V jednom kole tři auta v sobě, poměrně hodně zničená, a hned za další zatáčkou znovu kolize dvou aut. V jednu chvíli jsme viděli výjezd pěti sanitek a policajti se také zapotili. Jak na okruhu, tak i mimo – jedna kolona, o které se zmiňují naši výherci, byla způsobena jen tím, že si dva řidiči, nedali přednost na křižovatce.

Jarda: Jestli jsem si měřil čas? Samozřejmě, že ne… Asi ve třetím kole mne to napadlo, ale – myslím, že to bylo u boxů nebo kde – zase rychle přešlo. Trať naznačila ,že půjde doprava, ale hned se utáhla doleva a to dost a já jsem dal slušné hodiny. Snaha jet rychle se téměř nevyplatila. STI sice dělalo se svým pohonem všech kol maximum, ale tady jsem to vážně přehnal. Naštěstí jsem díky třem stům koní rychle z místa vypálil, dříve než se přihnali další „závodníci.“ Co bych ještě k STI řekl? Famózní síla, skvělý podvozek, tvrdý, tuhý, ale lepivý jak mucholapka v letním horku, přesný manuál. A Ring? Ne-sku-teč-ný!!!


Michal: Mluvit o STI už nechci, byl to pro mne splněný sen, je fantastické a chápu, proč si ho lidé kupují. Ale sem rád, že se mohu rozvalit za volantem Forestera. Na dálnici cestou domů si ho můžu „osahat“ trochu více. Vyšší posed, trochu měkčí sedačky, použitelnější loketní opěrka. Vyšší aerodynamický hluk, ale stovky kilometrů po dálnici jsou v něm pohodlnější než ve tvrdém a ostrém WRX STI. Zpátky do Prahy dojíždíme někdy kolem večer., spíš tedy pozdě v noci, čas jde jakoby mimo mne. Celý tenhle pekelný výlet jsme zvládli a musím přiznat, že jsem si to pořádně užil i přes všechnu tu otravnou sebranku, co se na Ringu na Velký pátek vyskytovala. Moc díky… Kdy že se bude hrát o další místo v druhé expedici?

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie


Jarda: Mám zhodnotit auta? Řekl bych, že cesta na Nordchleife jasně ukázala, že na dlouhé cestování je Forester s naftovým motorem výtečnou volbou, skoro bych řekl ideální. Ale v STI se to také dá přežít. A naopak že STI je na závodním okrhu jako doma (a s Foresterem jsme na dráhu nejezdili, proč také), takže role jsou jasně rozdány a auta si nelezou do zelí. Jestli bych si uměl představit každodenní život s naftovým Foresterem? Jasně, úplně bez problému. A STI? Miluju ho a chci ho, i se všemi jeho vrtochy. A jestli už jsem to neříkal, tak teď to řeknu – Ring je boží a já se tam vrátím.

Když jsme vraceli auta na parkoviště u Subaru ČR, bez čtyř kilometrů bylo na tachometru Forestera nových 1500 km, STIčko mělo samozřejmě navíc kola „namotaná“ na Ringu. Hodnotit naším pohledem obě auta nemá smysl, s novým STI už jsme toho zažili hodně, ať už jde o první seznámení na okruhu a nebo sněhové radovánky v italském Livignu a to, že je Forester ideální na dálkové trasy, už také víme.

Subaru WRX STI (2014)

Velký test | vydáno 7. 7. 2014

Závěrem tedy snad jen díky směrem k AmaterCupu za organizaci a Subaru ČR za auta, jedno jak druhé – obě stála za to. A na Ringu to byl jako vždy neopakovatelný zážitek a my se na Nordschleife určitě zase vrátíme. Pokud bude příležitost, tak třeba už letos na podzim. Chtěl by někdo ze čtenářů jet s námi?

8.4.2015 10:51| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist