Dovolená v Chorvatsku aneb co nás čeká na silnicích v létě 2015

Sezóna dovolených a s nimi souvisejících cest (nejen) po Evropě je tady a s ní i přehled informací a novinek, které byste měli znát.

Hlavně děti školou povinné se radují, prázdniny jsou tady, ale rodičové, zejména tedy ti v roli řidičů, mohou mít z cesty na dovolenou těžší hlavu. ÚAMK připravil zevrubný přehled toho nejdůležitějšího, co byste mohli na cestách v létě potřebovat, včetně podrobného přehledu cen paliva v jednotlivých zemích.


Takže jsou tady skutečně nějaké zásadní změny od minulého roku, které se dotknou i českého turisty? Bohužel ano a ta první je, že v zahraničí podražilo a v prvé řadě musíme zmínit ceny paliv a zdůraznit, že jsme opravdu jednou z nejlevnějších zemí Evropy. Dokonce i dříve levné Chorvatsko je daleko za námi. To je na místě mít na paměti při plánování cesty. Přehled cen benzínu, nafty a LPG najdete v tabulce v galerii. Nejde jen o palivo, zdražovalo se plošně, takže také zdražily i potraviny. V některých zemích dosti výrazně a proto, pokud cestujete vozem, lze si základní položky vézt s sebou a na místě jen dokupovat, co potřebujete a přehled cen najdete v druhé tabulce naší přiložené galerie.

Podíváme-li se pomyslně do českým pohledem nejoblíbenější destinace, tak kolik že to utrácí turisté v Chorvatsku? Samozřejmě, že každého zajímá, kolik zaplatí za svoji dovolenou u Jadranu. Kolik to bude proti předchozím letům? Pokud budeme vycházet z nedávného průzkumu Institutu za turizam v Záhřebu, je každoroční nárůst výdajů za posledních 5 let v průměru 2 euro. Celkem 4 035 respondentů odpovídalo na jedinou otázku – kolik v průměru utratili cizinci denně v Chorvatsku během svého pobytu. Z odpovědí vyplynulo, že turisté v průměru utratí 66,3 euro za jeden den. Máme tím na mysli celkové výdaje, jak za ubytování, tak nákup potravin nebo útratu v restauraci, případně další výdaje. Pokud toto číslo porovnáte s výsledkem podobného průzkumu před pěti lety, zvýšily se výdaje turistů v průměru o 9,5 euro. Výdaje především rostly v oblastech, jako jsou: zábava, sport, kultura, výlety, ale i stravování. Pokud jde o jednotlivé národnosti, pak nejvíce utrácejí Britové (denní útrata je v průměru 122 euro), následováni Rusy (99 euro) a Francouzi (95 euro). Naopak nejmenší útraty mají: Maďaři a Poláci, ale překvapivě i Němci (62 euro).

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Dálniční poplatky zdražily jen minimálně, ve většině zemí jsou poplatky stejné jako loni, ale zdražení se nevyhnulo Rakousko. Tam šly ceny dálničních známek v přepočtu o pár korun nahoru.Roční dálniční známka stojí 84,4 eura (2320 Kč), dvouměsíční vyjde na 25,3 eura (695 Kč), desetidenní na 8,7 eura (239 Kč). Dále je zpoplatněn (přes mýtné brány) průjezd některých tunelů a také některých alpských silnic, například v Brennerském průsmyku (9 eur, tedy 247 Kč). Například průjezd tunelem Karavanke, který spojuje Rakousko se Slovinskem, vyjde na 7 eur (192 Kč).

Slovinsko – Roční dálniční známka stojí 110 eur (3022 Kč), měsíční 30 eur (825 Kč) a sedmidenní 15 eur (412 Kč), průjezd tunelem Karavanke 7 eur (192 Kč),
Maďarsko – roční má cenu 42 980 forintů (3937 Kč), měsíční 4780 forintů (438 Kč) a desetidenní 2975 forintů (272 Kč).
Bulharsko – roční známka – 34 eur (934 Kč), měsíční 13 eur (357 Kč) a týdenní 5 eur (137 Kč).
Itálie – Za 150kilometrový úsek z Milána do Janova zaplatí řidiči 10,10 eura (277 Kč), starší auta pak zaplatí dvě až deset eur za den i za vjezd do Milána a Boloně.
Francie – 100 km – mezi 7 euro (192 Kč) až 14 euro (384 Kč) a tunely např. Mont Blanc a Fréjus 42,40 euro (1165 Kč).

Podstatnou úsporou skoro 22 %, pro asi 850 tisíc Čechů mířících do Chorvatska, je pořízení si mýtné krabičky systému ENC. Ušetřit se dá v jistém slova smyslu i dodržováním pravidel silničního provozu v daných zemích, protože pokuty jsou vyšší a přísnější, za hranicemi došlo pro tento rok k velkým úpravám sazebníku pokut ve většině zemí. Také se zvýšily kontroly dodržování povolené rychlosti, bezpečné vzdálenosti, technického stavu vozidla, únavy za volantem, ale hlavně návykových látek za volantem. Tam jsou tresty opravdu nejvyšší. V Chorvatsku došlo ke zvýšení pokut za jízdu pod vlivem návykových látek (700 až 15 000 kun a odebrání řidičského oprávnění na 8 dní), ale také k úpravě plateb za pokuty. Pokud zaplatíte pokutu na místě, bude vám účtována jen polovina částky, jako vstřícné gesto.

Pozor musí dávat řidiči jedoucí bez předepsaných zdravotnických pomůcek (čočky, brýle), ti ve stavu únavy nebo vyčerpání (povinná kontrola u lékaře a možná pokuta) a také jezdci na motocyklu bez ochranné přilby. Těm hrozí odebrání řidičského oprávnění na 8 dní. Ve Slovinsku zpřísnili postihy snad za úplně všechny přestupky. Příklad nových pokut: špatné parkování až 100 EUR, jízda bez zapnutých bezpečnostních pásů 120 EUR, jízda na červenou nebo nezastavení na stopce 300 EUR, telefonování za volantem bez hands-free sady 120 EUR a překročení povolené rychlosti od 40 do 1200 EUR a zákazu řízení.

Za jízdu pod vlivem návykové látky je pokuta od 300 EUR do 1200 EUR a zákaz řízení motorového vozidla. Bodový systém se v Itálii vztahuje i na zahraniční motoristy. Při nasbírání 20 trestných bodů je odebírán řidičský průkaz na 6 měsíců až 2 roky. Pokud policie zjistí, že doklady řidiče nejsou v pořádku (řidičský či technický průkaz nebo zelená karta), může vozidlo i zabavit. Policie je oprávněna vymáhat pokutu na místě maximálně však do ¼ její výše. Řidič, který odmítne uznat svoji vinu při dopravním přestupku, musí až do vyřešení případu zaplatit vyšší částku tzv. depozitum nejlépe v hotovosti. V opačném případě je mu zabaven řidičský průkaz nebo vozidlo. Za rychlou jízdu nad limity jsou sazby pokut od 41 do 3287 EUR. Za špatné parkování zaplatíte pokutu 84 až 335 EUR. Za jízdu bez zapnutých bezpečnostních pásů vám hrozí sankce 80 až 323 EUR. Za jízdu na červenou nebo nezastavení na stopce je pokuta 162 až 646 EUR. Telefonování při řízení bez hands-free sady vás vyjde na 160 až 641 EUR.

Nejpřísněji je trestaná jízda pod vlivem návykových látek, a to od 527 do 6000 EUR a v nejzávažnějších případech i odnětí svobody až na jeden rok a zákaz řízení až na 12 let. Francouzská policie může na místě vybírat pokuty až do výše 750 EUR. Překročení povolené rychlosti se trestá sazbou 68 až 1500 EUR a dokonce i zákazem řízení ve Francii na 3 roky. Špatné parkování s ohrožením provozu – 135 EUR, bez ohrožení provozu – 35 EUR a překročení doby placeného stání – 17 EUR. Neužití bezpečnostních pásů, používání telefonu bez hands-free sady, jízda v odstavném pruhu a nezastavení na stopce či červené – 135 EUR. Platí naprostý zákaz vlastnit, převážet a používat navigační zařízení upozorňující na umístění radarů měřících rychlost. Pokuta za nedodržení je až 1500 EUR.

Jízda pod vlivem návykových látek je nejpřísněji trestána. Pokuty jsou od 90 až do 9000 EUR + zákaz řízení ve Francii na 3 roky a trest odnětí svobody až na 4 roky. V Bulharsku jsou pokuty následující. Řízení pod vlivem alkoholu s úrovní 0,5 až 1,2 ‰ je pokutováno 500 – 1000 BGN a 6 až 12 měsíci odnětí řidičského průkazu. Pokud je řidič zadržen opakovaně, tak je mu uložena pokuta 1000 až 2000 BGN a na 1 až 3 roky odebrán řidičský průkaz.

Při překročení povolené rychlosti je pokuta 20 až 350 BGN a na 1 – 3 měsíce odebrán řidičský průkaz. Za držení mobilního telefonu při jízdě, za jízdu na červenou nebo jízdu bez zapnutých bezpečnostních pásů je pokuta 50 BGN a za špatné parkování obdržíte pokutu 10 BGN.

SPECIÁL: Jak se stát lepším řidičem

Pokuty poputují i za hranice – směrnice o dopravních přestupcích a možnosti zasílání pokut řidičům do jejich domovských zemí Evropské unie začala platit roku 2013. Ovšem evropský soud pro nesrovnalosti zrušil tuto směrnici a přijal jen dočasné podmínky. Nyní evropský parlament schválil nový právní rámec, který začal platit od 6. května. Co to pro řidiče znamená? Jednoduše řečeno, že země Evropské unie si budou vyměňovat informace, tedy data o dopravních přestupcích občanů EU, a to v rámci nové právní úpravy ochrany osobních dat. Přičemž výměna informací o dopravních přestupcích a údajích o registraci vozidel se bude týkat osmi závažných dopravních přestupků, jako: řízení pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, jízdy na červenou, telefonování za jízdy, zásadnější překročení povolené rychlosti…

Jinými slovy za ty nejvážnější přestupky (z toho se trochu vymyká telefonování za jízdy), budou řidiči postihováni ve své domovské zemi prostřednictvím policie země, kde k přestupku došlo. Samozřejmě také ve výši, které odpovídá pokutě v zemi, kde byl spáchán. Navíc se tato směrnice dále rozšiřuje o země: Velká Británie, Irsko a Dánsko, kde platily výjimky. Nejpozději do dvou let se tedy očekává, že směrnici EU začnou uplatňovat i v této trojici států EU. Tudíž jednoduchá rada zní – pokud spácháte přestupek v zemi EU, „vyplatí“ se vám podle ÚAMK zaplatit pokutu na místě (v řadě zemí se při zaslání platby do několika dnů například poštou částka snižuje), než čekat že vás pokuta dostihne doma. Zde totiž budete muset zaplatit plnou částku a ještě asi dvousetkorunové výdaje spojené s touto administrativou.

Změny v povinné výbavě? Ano, jsou… Povinná výbava českého motoristy leckdy v zahraničí nesplňuje místní předpisy, a proto mohou naši turisté za nesplnění této povinnosti dostat pokutu. Je mylné se domnívat, že když jejich vozidlo splňuje požadavky Ženevské či Vídeňské úmluvu, nemusí se problémem povinné výbavy vůbec zabývat. Jenže ani v jedné z úmluv o oblasti motorismu není obsažena problematika povinné výbavy vozidla. Tu si tudíž řeší každý stát nezávisle a také důsledně dbá na jejím dodržování. Policisté jsou pak neoblomní. Za podstatné považu ÚAMK otázku reflexní vesty. Ta je povinná pro každého, kdo vystupuje z vozidla v těchto zemích: Bulharsko, Estonsko, Finsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko (tam je povinnost jen za snížené viditelnosti a mimo zastavěná území). Naopak specifická je povinnost umístění hasicího přístroje v osobním voze. Což vyžadují země jako: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Řecko.

A závěrem – kdy očekávat kolony na nejtradičnější trase do Chorvatska? Kolony na trase do Chorvatska vedoucí přes Rakousko a Slovinsko jsou již každoročním utrpením několika tisíc řidičů nejen z Čech. Proto jsme oslovili dopravní experty z rakouského a chorvatského autoklubu, aby nám poradili, v jaké dny raději nevyjíždět na tamní hlavní tranzitní trasy směrem na Jadran.

V Rakousku nám expert z klubu ÖAMTC sdělil tyto dny:
Červenec – 11., 18., 25.,
Srpen – 1., 8., 9., 15., 22., 29.
Nejhorší situace bude dle odhadů odborníků o víkendu 24. – 26.7. kdy se jede Velká cena Formule 1 v Maďarsku a následující víkend 31.7. – 2.8., kdy se dělí prázdniny v Německu, ale také se jede závod DTM na okruhu Redbull Ring u Spielbergu, který je kousek od města Graz.

V Chorvatsku jsou to tyto dny:
Červen – 26. až 28.
Červenec – 3. až 5., 11., 18., 24., 25.,
Srpen – 1., 2., 8., 9., 15., 16., 22., 29. Nejčastějším místem na kolony je hraniční přechod Macelj a Jelšane mezi Slovinskem a Chorvatskem, a to kvůli kontrole dokladů. Dále si řidiči často postojí u mýtné brány Záhřeb Lučko.

zdroj: ÚAMK

2.7.2015 9:10

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist