Dopravci volají po změnách bodového systému

Podnikatelé a dopravci požadují změny bodového systému, který pro řidiče zavedla od července novela silničního zákona. Zákonodárci by podle podnikatelů měli při novelizaci především zvážit, zda za některé banální přestupky nejsou sankce příliš vysoké. Zaznělo to na dnešním semináři o tom, jak nový zákon ovlivňuje podnikání.

Ministerstvo dopravy podle mluvčí Marcely Žižkové v nejbližší době novelu nepředloží. „Je třeba počkat minimálně půl roku na vyhodnocení dopadů,“ vysvětlila Žižková s tím, že některé pozitivní vlivy, například snížení nehodovosti, přinesl zákon okamžitě. Přesto úředníci MD na změně některých problémových formulací pracují. MD tedy podle Žižkové nevylučuje, že v budoucnu vyslyší volání po změnách zákona a jeho případném zmírnění nebo naopak zpřísnění.

Podle sdružení autodopravců Česmad Bohemia by se například měl změnit bodový postih u nedodržení povinné přestávky v jízdě u profesionálních řidičů. V Česku není dostatek parkovacích míst pro velká vozidla, a řidiči kamionů jsou tak vystaveni situaci, kdy buď musejí porušit zákon a jet i v době, kdy mají zastavit na povinnou přestávku, nebo musejí zastavit mimo parkoviště. Dopravci chtějí také do původní podoby vrátit zákaz jízd kamionů o víkendu. Novela zákona prodloužila dobu zákazu také na páteční odpoledne. Podle Felixe to ale způsobuje problémy u vozidel, která přijíždějí ze zahraničí. Tam jsou jiná časová omezení jízd.

Podle dopravců by se také například odesílatel zboží měl podílet na finančním postihu za přetěžování vozidel. Řidič totiž ve většině případů nemá možnost hmotnost nákladu ověřit a musí vycházet z dodacích dokladů. Na ně ale odesílatel mnohdy ve snaze ušetřit za dopravu deklaruje nižší hmotnost. Česmad požaduje také zrušení povinných neurologických a EEG vyšetření u všech profesionálních řidičů. Do ukončení přechodného období na konci roku 2007 by takové vyšetření mělo podstoupit 400.000 řidičů, na což v Česku nejsou kapacity, řekl mluvčí sdružení Martin Felix. Navíc vyšetření, které stojí řádově 5000 korun, si má řidič platit sám. Přitom lékař, který zkoumá zdravotní stav profesionálního řidiče, měl možnost si takové vyšetření nechat provést i dříve. Podobná praxe je také v ostatních zemích EU, řekl Felix.

Podle Antonína Šípka ze Sdružení automobilového průmyslu by například bodový postih měl být spojen jen s případy, kdy řidič způsobí dopravní nehodu. Podle dalších podnikatelů by zase policie měla stanovit toleranční pásmo nejen pro rychlost, ale také pro hladinu alkoholu. Stejně jako radar nebo tachometr není technicky schopen přesně změřit rychlost vozidla, tak ani detekční přístroj není schopen přesně změřit množství alkoholu pod 0,2 promile, zaznělo na semináři. Na řidiče, kterému policie naměří takové množství, by podle diskutujících podnikatelů měla nahlížet jako že alkohol nepožil.

Jiří Payne z kanceláře prezidenta a řada podnikatelů se shodli na tom, že celá filosofie zákona je špatná. Kriminalizuje totiž nedbalostní činy.

autoweb.cz, ČTK