Dlouhodobý test Mazda 6: V záběhu

Hned na začátek je asi třeba vysvětlit, proč právě tohle auto a model a o jakou specifikaci vlastně jde. Volba byla celkem jednoduchá, hledali jsme stroj, který by byl dostatečně velký, abychom se do něj všichni poskládali, měl podvozek nastavený tak, aby fungoval při cestách na běžných silnicích a dálnicích, ale také nás nezradil, pokud bychom s ním chtěli vyjet někam za sportem.

Co do motoru jsme cítili potřebu vyššího výkonu (chápejte jako interval mezi stem a dvě stovkami koní), ovšem stejně tak jsme museli myslet na spotřebu, protože s autem hodláme jezdit opravdu dlouhé vzdálenosti a nemáme neomezený rozpočet. Zajímal nás zavazadelník (už když jedeme do Mostu na polygon fotit a natáčet, vezeme sebou hromadu harampádí, a což teprve, když bychom ve čtyřech chtěli vyjet někam za hranice všedních dnů s plnou výbavou?), ovšem kombi se nám tak nějak nechtělo zvažovat, protože, co naplat, na fotkách, pokud zrovna nejde o BMW M5 předchozí generace, nevypadá moc dobře.Mazda 6 byla jedním z prvních řešení téhle rovnice, a také nás lákala v rámci „posledního svezení“ před tím, než dorazí zbrusu nová modelová řada. Tolik tedy k tomu, proč „šestka“ a teď odpověď na otázku „jaká?“

Mazda 6 fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Už podle fotek je jasné, že jde o karosářskou verzi, kterou automobilka označuje jako hatchback, my bychom spíše hovořili o liftbacku, ale to jen aby řeč nestála. Čímž máme splněnou potřebu velkého kufru (ten je v našem případě 519 litrů), zároveň je tady díky pátým dveřím skvělý přístup, protože když se víko vyklopí, je před námi snadno přístupný a hluboký kufr. A nemusíme se dívat na kombi.

DOPORUČUJEME: Máte diesel? Zjistěte, jak zvýšit jeho spolehlivost.

Pod kapotou máme čtyřválec s objemem 2,2 litru, výkonem 163 koní a chutí polykat naftu. Diesel jsme volili díky spotřebě (ta tabulková má být u střední výkonové možnosti ve škále řady 5,4 litru – o té reálné vás budeme samozřejmě informovat později, auto jsem dostali když mělo najeto jednadvacet kilometrů a bylo syrové jak tatarský biftek).

Motor má tedy výkon 163 koní v 3500 otáčkách a točivý moment 360 Nm v 1800 otáčkách a pokud chcete vědět, proč jsme si nevzali slabší turbodiesel (129 koní) a nebo naopak silnější (180 koní), tak je to ze zkušenosti z předchozího testování, 163koňový agregát pasuje k autu ideálně.

Mazda byla v době předání zbrusu nová, měla najeto jen jednadvacet kilometrů.

Zatím tedy Mazda 6 splňuje všechna očekávaní, aby také ne, když je přesně taková, jakou jsme si navolili. Trochu rozčarovaný jsem ale z barvy. Je to metalický nátěr Clearwater Blue za příplatkových 15 000 Kč a já musím říct, že se mi moc nelíbí. Pod „modrou“ jsem si představoval něco méně stříbrného a více blankytného, více modré by se mi líbilo víc, a to bez jakékoli dvousmyslné narážky na politiku a oblíbenou barvu naší pravice.
Nicméně na barvu auto nejezdí a už jsem si na ni zvykl. Vlastně po pár dnech jsem zjistil, že na téhle barvě není tak moc vidět špína, takže v pořádku.

Zmínil jsem cenu barvy a tak je asi nejvhodnější čas mluvit o ceně celého auta. Ceníková hodnota tohoto modelu je 795 000 Kč, Mazda nabízí akční slevu na model 6 ve výši 150 tisíc a tak tady máme auto, které lze koupit za 645 000 Kč.Za tuto částku jsme tedy převzali vyšší výbavu GTA, která obsahuje řadu prvků a doplňků, namátkou máme ve standardu třeba ABS, EBD, EBA, DSC, TCS, hliníkové pedály a opěrku nohy řidiče, 6 airbagů, přední mlhové světlomety, lité disky kol, bi-xenonové adaptivní světlomety (ASF) s ostřikovačem nebo vyhřívané čelní sklo. Krom toho je tady bezklíčový přístup, monitorování tlaku v pneumatikách, tempovat, parkovací senzory a co já osobně mám opravdu rád, systém sledování mrtvého úhlu. A ano, audio systém Bose s osmi reproduktory a konektivitou bluetooth. Až bude zima, oceníme určitě vyhřívání sedaček.

Víme tedy jaké auto máme, s jakou výbavou, za kolik a proč. Jak už jsem zmínil, převzali jsem si zbrusu nový stroj, který měl najeto dvacet kilometrů a jako k novému se k němu musíme chovat. Zajíždíme ho tak, jak se má, žádné zběsilosti, naopak. V rámci první delší jízdy jsem vyrazil z Prahy do jižních Čech a první dojmy? Zatím pozitivní. Motor má dost výkonu (tedy bude mít, až ho zajedeme, teď je cítit, že diesel má potenciál, ale zatím je potřeba mu dát čas, než „si sedne“). Multifunkční volant se mi dobře drží, je na něm spousta tlačítek k ovládaní audia nebo palubního počítače, možná až zbytečně moc (samostatné tlačítko na hodiny a samostatné tlačítko na počítač bych klidně sloučil do jednoho, obzvlášť, když se údaj zobrazuje na společném displeji), při řízení ale nevadí.

Manuál prosím! Samozřejmě, automat je k mání jen s benzínovým dvoulitrem.

Manuální převodovka ústí do kabiny příjemnou hlavicí řadící páky, chod v drahách je přesný, krátký, tuhý. Hned vedle, stačí jen pohnout pravou rukou, čeká madlo ruční brzdy tak, jak je u Mazdy obvyklé.

Sportovní sedačky dobře vedou, jsou pohodlné i na dlouhou cestu (pod slovem „dlouhý“ chápejte nějakých pět set kilometrů, uvidíme na delší štrece). Co mi po první zajížďce vadí, je středová loketní opěrka, tedy přesněji to, že tam není. Tedy je tam, ale spíše jen kryt středové schránky mezi sedadly než opěrka, ovšem já bych, pro maximální pohodlí, uvítal větší a pohodlnější kus, ideálně s měkkým čalouněním. Možná mě tím Mazda nutí více řídit, pořádně držet volant a neválet se v sedačce jako doma v obýváků.Znovu zmínka o zavazadlovém prostoru. Je velký, jak už jsem řekl, otevírá se buď klíčkem a nebo tlačítkem v prostoru nad registrační značkou, jenže chybí madlo, za které by se víko dalo pořádně chytit a tak jediný způsob otvírání je strčit prsty do štěrbiny mezi dveřmi a rámem. Ne právě praktické, hlavně když je auto špinavé.

Navzdory tomu, že je auto ještě v záběhu, zmíním se o spotřebě, tedy přesněji řečeno jen naťuknu situaci. Palivová nádrž má objem 64 litrů a jsem na palubním počítači, když jsem do auta sedl poprvé, četl údaj o dojezdu 1050 kilometrů. To nezní špatně, ale reálnou a dlouhodobou spotřebu ukáže samozřejmě až čas.

Mazda 6 vypadá dobře, a to nejen v kulisách jaderného monstra. A dobře jezdí.

Definitivně poslední odstavec patří jízdním vlastnostem, i když zatím také jen v krátkosti, porotce jen těžko můžeme jezdit tak, abychom si jízdu vychutnali, když musíme dávat pozor na nezajetý motor. Každopádně Mazda 6 příjemně drží stopu, jde za volantem do zatáček, je příjemně tuhá na nerovnostech, ale neodskakuje na nerovnostech a nedrncá. V zatáčkách, pokud to přeženete s nájezdovou rychlostí, se projevuje předpokládatelná nedotáčivost, ale nic brutálního, jde o takový ten obvyklý pocit „aby v případě krize nedošlo k přetočení zadku“ než že by byla příď přetížená.

ČTĚTE TAKÉ: Speciál o spotřebě paliva – vše, co musíte vědět.

První projížďka za námi, ujetých pár set kilometrů a v blízké budoucnosti jasné plány. Vyrazit s Mazdou 6 na nějaká pěkný dlouhý výlet, ideálně přes Německo a sklouznout se na Nordschleife, vyzkoušet „šestku“ v pozici rodinného auta na dovolenou, absolvovat školu sportovní jízdy, vyhecovat se a zjistit, kolik Mazda 6 „dá na jednu nádrž,“ podívat se třeba do Alp… Je toho před námi vážně dost.

Filip Rakovan