Dálniční známka 2015: Jak poznat padělek? Stačí jen trochu přemýšlet…

Nemusíte hledat chybu v čárovém kódu ani tiskové chyby na zadní straně návodu, stačí jen použít selský rozum.

Jak opět ukázala nejnovější kauza falešné dálniční známky pro rok 2015, lidská chamtivost nezná mezí. A to nejen na straně padělatelů dálničních známek, ale i těch, kteří jim skočili na lep. V dnešní době, kdy je motorista dojnou krávou nenasytného státu, se nelze divit potřebě ušetřit pár stovek všude, kde to jenom trošku jde. Nelze se ovšem divit ani tomu, že se najde někdo, kdo se poptávku po levnější dálniční známce rozhodne uspokojit.

Zaráží mě však absurdní hloupost, která celou tuto kauzu doprovází. Falešnou dálniční známku totiž poznáte snadno. Zaprvé je na ní chybně vytištěný čárový kód, ve kterém je uprostřed navíc jedna číslice. To je ze strany zadavatele zakázky padělků hrubý amatérismus, kterému se nelze než od srdce zasmát. Ve výsledku však nejde o tak velkou chybu, protože zákazník, kterému se do ruky taková známka dostane, nemá šanci chybu poznat, protože jen těžko by nosil v hlavě všechny čárové kódy a jejich přesné znění.


Více zarážející jsou ovšem další tiskové chyby na zadní straně známky, které jsou evidentně způsobeny chybějící sadnou českých znaků v čínském počítači (nebo kde to bylo tištěno). Podobně zkomolený text není výjimkou i na jiných čínských produktech. O to více se tomu musím znovu zasmát. Stejně jako tomu, že si toho nikdo nevšiml. Chápu, zadní stranu si čte jen málokdo. Já si třeba návod vzadu čtu pokaždé, už jen proto, že pokaždé zapomenu, kam se známka vlastně lepí. Jestli se po volbách náhodou nepřesunula z pravé strany okna na levou…

To jsou tedy dva hlavní atributy, podle kterých byste měli bezpečně rozeznat falzifikát od pravé dálniční známky, ale vlastně jsou k dost ničemu. Nebo alespoň byly ve chvíli, kdy celá kauza ještě nebyla zmedializována. Od počátku však existuje vodítko, a zadleka nejspolehlivější, jak se nenachat napálit – selský rozum. Ačkoliv chápu, že v euforii je lidská mysl schopná uvěřit čemukoliv, existují věci, na kterých se ušetřit prostě nedá. A jedním z nich je i dálniční známka. Narozdíl třeba od tenisek…

Pokud vám totiž někdo nabídne tenisky v hodnotě 1500 korun (aby se nám to dobře počítalo) za polovinu, může to mít více příčin – buď jde o kradené zboží či padělek (proti čemuž bych měl osobně morální zábrany), nebo prostě jen došlo ke střetu nabídky s poptávkou, kdy nabídka je velká, poptávka mizivá a prodejce se potřebuje zbavit neprodaných skladových zásob, které mu jen překážejí a dále zvyšují náklady. To je na volném trhu naprosto běžný proces.

Ve srovnání s tím je však dálniční známka státem emitovanou ceninou, jejíž nominální hodnota je pevná a neměnná. Určuje ji stát a nikoliv střet nabídky a poptávky. Proto je její hodnota nejen naprosto odtržená od reality poskytovaných služeb, ale třeba v průběhu roku ani nezlevňuje, např. o poměrnou část již uplynulých měsíců. Prostě patnáct stovek za rok a šmitec. Že si ji koupíte v říjnu a dálnice D1 je napůl rozkopaná? Smůla.

Když vám ji někdo nabídne za polovinu, může to mít jen dvě příčiny – buď jde o kradené zboží, nebo padělek (proti čemuž bych vzhledem k neustálému obohacování státu na každém kroku narozdíl od kradených nebo padělaných tenisek morální zábrany neměl). Prodejce na dálničních známkách nemá žádnou marži (anebo jen minimální), nemá možnost koupit je levně a prodat draze, takže ani nemůže mít motivaci nabízet je hluboko pod obvyklou cenou.

Možná jen jako podporu prodeje jiného produktu (např. jako bonus k plné nádrži apod.), ale to už by ji dotoval ze svého. Podobně jako třeba supermarkety dotují prodělečné rohlíky, protože bez rohlíků by k nim zákazníci nepřišli utrácet za další zboží. Rozhodně tedy není možné vydělávat jen na samotném prodeji dálničních známek.

Takže až někdo přijde s nabídkou dálniční známky za polovinu, nehledejte chybný čárový kód ani tiskové chyby v návodu zezadu, použijte prostě jen selský rozum. Za méně než patnáct stovek prostě dálniční známka koupit nejde. Je to stejné, jako bych vám nabídl 1500,- Kč v bankovkách výměnou jen za 750,- Kč. I když je to na první pohled výhodné, něco na tom přece nehraje. Proč bych to dělal?

19.2.2015 10:00| autor: Hugo Kottás

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist