D-FENS: Proč jezdíme vpravo?

Na tuto jednoduchou otázku existuje několik možných odpovědí.

Na tuto otázku existuje několik možných odpovědí.

Například:

a) protože to stanoví zákon
b) protože to nařídili Němci po okupaci naší země
c) protože je to v našem geografickém prostoru obvyklá praxe

Alespoň jsem takové odpovědi obdržel, když jsem se ptal svých přátel a příbuzných. K překvapení mnohých, odpovědi a) ani b) nejsou zcela správné.

V roce 1938 se v Evropě jezdilo vlevo již pouze v ČSR, Velké Británii, Švédsku a Maďarsku. Republika byla již od dvacátých let vázána mezinárodními dohodami zavést jízdu vpravo, ale neustále se to odkládalo. Jízda vpravo měla být zavedena 1. května 1939. 15. března téhož roku obsadil ČR wehrmacht a zavedl jízdu vpravo počínaje 16. březnem 1939. Mocnější evropské státy už tehdy věděly, co je pro nás správně a ani k tomu nepotřebovaly Lisabonskou smlouvu. Došlo i na populární výjimky, které dojednali čeští politici – v Praze platil týdenní odklad.Němci tedy jízdu vpravo sice zavedli, ale nařízeno to bylo už předtím.

Po zavedení jízdy vpravo nedošlo na žádnou dopravní katastrofu. Nedošlo k ní ani ve Švédsku, kde byla jízda vpravo zavedena 3. září 1967 v 5 hodin ráno. Je to poněkud paradoxní, když tuto zásadní změnu, která doslova obrací všechno na ruby, srovnáme například s celkem nepodstatným a později zavrženým zvýšením maximální dovolené rychlosti na českých dálnicích ze 130 na 160 km/h. To podle „dopravních expertů“ mělo vyvolat silniční masakr nevídaných rozměrů.

Daleko více šokující je, že v žádném platném zákoně nenalezneme explicitní a dostatečně srozumitelnou formulaci, kde že se to vlastně má jezdit.

Zákon 361/2000 Sb. o silničním provozu říká, že na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak. Bohužel nikde v tom zákoně (a ani v zákonech jiných) nestojí, co je to vozovka. Řidič tak má za povinnost jezdit vpravo, ale není úplně jasné, vpravo čeho.Význam pojmu „vozovka“ je tak třeba vyvozovat z kontextu ustanovení jiných zákonů, vyhlášek a norem, ze kterých více nebo méně plyne, co by vozovka být mohla a co ne. I tak je zde určitý interpretační prostor. Neví se tak, zda parkovací pruh nebo tramvajový pás jsou součástí vozovky. Patrně nejblíže všeobecně zavedenému vnímání pojmu „vozovka“ je pojem „jízdní pruh“, uvedený v § 2 písm. t) zákona (jízdní pruh je část vozovky dovolující jízdu vozidel jiných než dvoukolových (motocyklů) v jednom jízdním proudu za sebou).

Je to zvláštní, ale za celých 22 let mojí motoristické kariéry jsem se nad tím nikdy nepozastavil. Postačovalo mi, že jízda vpravo představuje momentálně nejlepší praxi a nejvýhodnější kompromis pro všechny účastníky silničního provozu. Obešel jsem se bez toho zákonného ustanovení, nikdy jsem neznal jeho přibližné ani přesné znění, nikdy jsem neměl potřebu jej hledat. Myslím, že v tom nejsem sám a že většina řidičů je na tom podobně.Naše republika je patrně zemí s největší koncentrací dopravních expertů na hlavu – kdejaký vyhozený esenbák je dopravním expertem a dokonce to s touto show dotáhne do parlamentu. Svým bedlivým zrakem a většinou se zištnými pohnutkami zkoumají české zákony a hledají, kde je třeba je ještě zpřísnit a změnit tak, aby nechávaly ještě méně prostoru pro samostatné jednání, vodily i největšího imbecila za ručičku a zaváděly sankce za jakoukoli sebemenší odchylku od toho, co úzká skupina „expertů“ označí za správné. Ani ti si nevšimli, že chybí definice pojmu „vozovka“, na který se zákony odkazují.

Tohle určitě stojí za povšimnutí. Stovky tisíc řidičů sami od sebe dodržují nějaké ustanovení zákona, jezdí při pravém okraji vozovky a definici pojmu „vozovka“ v české legislativě evidentně nepostrádají. Policie na ně přitom nemusí dohlížet a pořizovat si na to drahou techniku. Není to vůbec otázka disciplíny a kázně, kterou si stát snaží za každou cenu vynutit. Co by se stalo, kdyby povinnost jezdit vpravo ze zákona někdo vyškrtl? Nestalo by se nic, stejně by všichni dál jezdili vpravo, protože to dává smysl. Kdyby někdo naopak do zákona vložil, že se maximální dovolená rychlost mimo obec snižuje z 90 na 70 km/h, nikdo by tak nejezdil, protože to smysl nedává.Přivádí mě to na myšlenku, jaká je vlastně úloha právní normy v našem životě, co od ní očekáváme a co od ní očekávat nelze. Zda pomocí ní lze nahradit zdravý rozum nebo normu morální. Zda skutečně budeme akceptovat současný přístup, kdy stát produkuje více regulací, než je schopen srozumitelně formulovat (viz např. „povinné zimní pneumatiky“ podle poslance Humla, které se řídí předpovědí počasí) a zda bychom si lépe nevystačili s minimální sadou jednoznačných, srozumitelných a akceptovaných pravidel.

D-FENS

3.5.2011 8:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist