D-FENS: Pokuty za rychlost dostáváme už 125 let. Má to smysl?

V Británii jsou často napřed, pokud jde o regulaci silničního provozu i postihy za její nedodržování, ale vývoj počtu obětí nehod se zaváděním takových opatření příliš nekoresponduje.

Vážení čtenáři autowebu, přátelé a motoristé. Jsem velmi rád a vděčen za to, že se mohu k vám obracet prostřednictvím tohoto webu. Narozdíl od mého domovského přístavu vím zde, kdo je mým publikem a vím, že jej spojuje jeden zájem – získávat si nezkreslené a nezávislé informace o tom, co nás všechny baví. O autech. O ježdění auty.

Podobný zájem měl patrně ten jedinec, který sestavil následující nadmíru zajímavý graf.


Větší zobrazení: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Killed_on_British_Roads.png
Attribution: PeterEastern at en.wikipedia

Sloučil do něj informace o počtu mrtvých na britských silnicích v jednotlivých letech prakticky od okamžiku, kdy se automobil stal relevantním prvkem dopravy až dodnes, kdy je jejím prvkem dominantním. K tomu přiřadil jednotlivá opatření, která státní správa zavedla, aby učinila dopravu automobily bezpečnější (nebo byla přesvědčena, že tak činí). Kromě toho také zvýraznil, zda v daných letech byla u moci vláda konzervativní, labouristická nebo případně nějaká jiná.Británie je poněkud extrémní zemí, pokud jde o vynucování čehokoli. Občas i k nám dorazí zprávy o tom, že s osmdesátiletou babičkou zacházeli jako s posledním kriminálníkem proto, že hodila obal od másla do nesprávného kontejneru na tříděný odpad, nebo že učitel přinesl do školy sáňky a nechal na nich děti jezdit, aniž by jim nasadil chrániče a helmy. Někdy to vypadá, že se britská administrativa rozhodla dokázat, že se George Orwell ve svých prognózách nemýlil. Stejné tendence se projevují i v regulaci dopravy, nicméně – silnice jsou v pořádku, dopravní značení přehledné a stacionární kamery GATSO provedené ve výrazné žluté barvě jsou označeny tabulí.

Do Británie lze také lokalizovat historicky první pokutu za vysokou rychlost. Jistý Walther Arnold z East Peckhamu byl přistižen bdělým policistou při pirátském řádění v automobilu od Karla Benze, proháněl se rychlostí 8 mph v zóně, kde byl limit 2 mph. Policista ho dohonil na kole a dal mu pokutu jeden shilling. Obecní byznys s vynucováním nesmyslných rychlostních limitů byl tak nastartován před 125 lety.Co nám tedy graf říká? Začíná sympaticky – zrušením rychlostních limitů. Ano, vidíte správně. V Británii byl stanoven jednotný rychlostní limit pro automobily, tehdy jim říkali lehké lokomotivy. Jeho zrušení v roce 1930 teoreticky mělo mít za následek nebývalý masakr, protože naši dopravní experti nám předkládají rychlostní limity jako alfu a omegu silniční bezpečnosti. Rychlost přece zabíjí! Anebo nezabíjí? Jak vidíte, nestalo se zrušením rychlostních limitů vůbec nic dramatického. Počet obětí nehod naopak klesl. Čím to? Musíme se zamyslet, k čemu jsou ty limity vůbec dobré. Například je u nás uzákoněno, že se jezdí vpravo. Kdyby to někdo třeba omylem ze zákona vyškrtl, začalo by se jezdit vlevo? Uprostřed? Ne. Stejně by museli všichni řidiči najít nějaké řešení, aby se mohli efektivně a bezpečně dopravovat. S tou rychlostí to bylo podobné. Paradoxně se museli začít chovat odpovědněji než předtím a učit se stanovovat bezpečnou rychlost sami, v každém okamžiku jejich cesty. Zvlášť tehdy, s tehdejšími auty, které nebylo vůbec snadné udržet na tehdejší silnici, protože i malá chyba rezultovala skutečně fatálními následky. Přesto nenastal žádný masakr, dokonce se dá předpokládat, že britští řidiči nejezdili o moc rychleji než předtím, a na opětovný nárůst počtu nehod si musela britská veřejnost počkat až do r. 1934, kdy byl rychlostní limit 30 mph v obci opět stanoven.

Zhruba od roku 1965 pak počet smrtelných dopravních nehod klesal a klesal přibližně se stejnou směrnicí nezávisle na vůli zákonodárců. Každý rok bylo průměrně o nějakých 120 mrtvých méně než v roce předchozím a toto číslo se celá léta moc neměnilo, jakkoli se vlády snažily nebo naopak nesnažily plánovat lidem život. Taková opatření, jako zavedení povinných přileb pro motocyklisty nebo pásů na předních a později zadních sedadlech nepochybně byla veřejnosti předkládána jako opatření, která budou mít významný a bezprostřední efekt ve zvýšení bezpečnosti, ale nikdy se tak nestalo. Řidiči si prostě svým každodenním chováním stanovovali a zlepšovali svůj bezpečnostní standard bez ohledu na restriktivní aktivity svých politických zástupců.V roce 1993 se zřejmě potenciál vyčerpal. I přes zavedení úsekových měření – average speed camera – zůstával počet obětí silničních neštěstí víceméně stejný. Další pokles se odehrál v roce 2007. Co za ním stojí, můžeme pouze spekulovat. Možná se trh dostatečně nasytil moderními auty s dobrou pasívní bezpečností. Nebo se projevilo ukončení tzv. National Safety Camera Scheme (1999-2007), což byl “bezpečnostní”, ale hlavně samofinancující program rozmisťování Gatso kamer v partnerství obcí a vlády. Rokem 2007 se také datuje začátek ústupu Gatsos z ostrovních silnic.Poznamenám ještě jednu věc, ve které se patrně budu názorově rozcházet s českými dopravními experty a “experty”, ale stojím si za tím a zkuste mi to vyvrátit. Pokud počet obětí automobilových nehod (leteckých nehod, úrazů, epidemií, otrav houbami…) v čase neklesá, potom skrytě roste. Moderní společnost si vytvořila určité mechanismy a investuje obrovské, někdy dokonce nepřiměřené prostředky do toho, aby učinila různé oblasti života méně rizikové. Nemyslím ohlupování veřejnosti, tuny papíru popsané amatérskými rozbory a hraní s čísly a fakty, která v ČR provozují Besip a Centrum dopravního výzkumu. Myslím to, že reálně existují lidé, firmy a instituce, kteří vynakládají reálné každodenní úsilí, které vede k reálným výsledkům. Díky nim mají auta stále lepší pasivní i aktivní bezpečnost, různé stabilizační a asistenční systémy jsou dostupnější stále širšímu okruhu zákazníků, lékařská péče je účinnější a silnice jsou kvalitativně lepší, a to někdy dokonce regulátorům navzdory. To se někde musí zákonitě projevit. Pokud se tedy stane, že počet smrtelných nehod neklesá, pak existuje nějaký faktor, který eliminuje toto úsilí. Ještě abych nezapomněl – počet deliktů zaznamenaných kamerami: 2000: 599, 2001: 878, 2002: 1.135, 2003: 1.670, 2004: 1.787, 2005: 1.764, 2006: 1.752, 2007: 1.369, 2008: 1.127. Zdroj http://rds.homeoffice.gov.uk/rds/pdfs10/hosb0610.pdf, tabulka 3e. Ačkoli britské policejní orgány stačily během několika let prakticky ztrojnásobit počet pokut za rychlost a tím i míru represe, smrtelných nehod neubylo. To se stalo až v roce 2007, kdy je ta mánie přešla. Co k tomu dodávat…Nerad bych to přeháněl. Jak někdo tady správně poznamenal, mrtví prd ví. Čeští dopravní experti přehazují v médiích mrtvoly sem tam vidlema, sto mrtvých tam, sto sem, jak se to momentálně hodí, jako by se nejednalo o lidi s jejich osudy, ale o figurky v jakési absurdní společenské hře, která má ve finále ukázat, že řidiči jsou naprosto zběsilí, zákony jsou málo tvrdé a policisté málo podezřívaví. Poslední dobou se situace vyostřila tím, že mrtvých není dost na to, aby se pomocí nich dala přesvědčovat veřejnost k dalším drakonickým opatřením, takže jsou předkládány spektakulární případy „silničních pirátů“. Nemá cenu se k této hře přidávat, protože je to do jisté míry amorální a neuctivé. Možná by si mohl někdo udělat čas a mohl sestavit stejný graf pro naše poměry, patrně bychom zase viděli, že nejsilnějším motivačním faktorem týkajícím se bezpečnosti není státní dohled nebo stupidní mediální kampaně, ale každodenní zájem každého řidiče – pokud se nejmenuje Olga Hepnarová – dovézt své auto, svou posádku a svou maličkost do cíle v pořádku.

D-FENS

9.2.2011 7:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist