Čtenářský test: Honda Accord 2,4 Type S

RADOSTI
Prostorný interiér (šířka); točivý atmosférický motor; atraktivní design; dobré dílenské zpracování; krátké a přesné řazení; jízdní vlastnosti; výborné přední sedačky; kvalitní audio Bose

STAROSTI
Na danou třídu méně místa pro kolena na zadních sedačkách; některé plasty v interiéru působí lacině; zbytečně silný posilovač řízení

Hondu Accord 2,4 Type S jsem si vybral jako nástupce mé dosluhující Octavie RS I.generace. Chtěl jsem auto, které bude mít dostatek síly, benzinový motor, manuální řazení, bude dobře vypadat a alespoň v rámci možností si člověk za volantem užije trochu zábavy. Když se pak naskytla možnost koupě nového Accorda za velmi zajímavou cenu, nebylo co řešit.

S Hondou Accord jezdím dva roky a za tu dobu jsem najel zhruba 80.000 km. Za celou dobu jsem s Hondou měl jediný problém, který byl vyřešen v rámci záruky. Jednalo se o zablokování zadní brzdové destičky, což se prý u daného modelu Accordu občas vlivem uvíznutí nečistoty stává. Jinak mohu opravdu potvrdit onu pověstnou japonskou spolehlivost.

Můj Accord byl vyroben ve verzi Type S, která se od ostatních liší jak v exteriéru (jiné přední a zadní nárazníky, plastové prahy, 2 koncovky výfuku, 18“ palcová kola), tak v interiéru (sportovní hliníkové pedály, hlavice řadicí páky, červené podsvícení přístrojů, polokožené sedačky). Výbava vozu je celkem bohatá a nic zásadního mi v ní neschází.Hodnocení vzhledu je věc čistě subjektivní, ale mně se Accord, zejména ve verzi Type S, opravdu líbí. V záplavě koncernových aut působí v Čechách vskutku osvěžujícím dojmem a mezi nudou a šedí českého vozového parku opravdu vyniká. Svěží design interiéru koresponduje s atraktivním zevnějškem. Kvalita zpracování je bezchybná, jen některé plasty působí na danou třídu lacině, ale na japonské poměry se jedná o nadprůměr.

Např. stávající Mazda 6 by mohla jen tiše závidět. O kvalitní ozvučení se stará audio systém od Bose, což je opravdu jiná muzika než příplatkové šumítko z Octavie. Za zmínku také stojí vynikající mohutné polokožené sedačky, které mají velmi dobré boční vedení a zároveň jsou pohodlné na dlouhé cesty. Ideální polohu za volantem si najdete snadno, sedačku lze nastavit příjemně nízko a volant je nastavitelný ve dvou osách v širokém rozsahu. V příčném směru je uvnitř místa opravdu dostatek (Accord je nejširší ve své třídě), podélně už je to trochu horší. Na vině jsou ony mohutné přední sedačky. Nicméně se nejedná o nic tragického a cestující průměrného vzrůstu nebudou mít s místem problém.

Interiér Hondy Accord je svým způsobem nadčasový. A přehledný.

Naladění podvozku je o něco tvrdší než u ostatních verzí Accordu, nicméně i na osmnácti palcových kolech je auto na dané podmínky rozumně komfortní. Rozhodně není podvozek prkenný, jak jsem tomu byl zvyklý u Octavie RS a neodskakuje na rozbitých okreskách. Celkově hodnotím jízdní vlastnosti Accordu Type S opravdu vysoko. Co mi trochu trápí je přeposilované řízení s malou zpětnou vazbou, což zejména u verze Type S zamrzí.Motor je poctivý atmosférický čtyřválec s proměnným časováním ventilů (i-VTEC) o objemu 2,4 litru a výkonu 200 koní při 7000 ot./min. To nejlepší ze sebe vydává po překročení 5000 otáček, kdy nabírá druhý dech a za podmanivé zvukové kulisy letí ručička otáčkoměru až k hodnotě 7500 otáček, kdy zasáhne omezovač. Ovšem ani v nízkých a středních otáčkách neodmítá spolupracovat a plynule zrychluje.

Kufr, zajímá vás kufr? V rámci kategorie stačí, ale Mondeo má větší.

Dlouhodobá průměrná spotřeba se pohybuje mezi 8 a 9 litry na 100 km při svižné jízdě. Při defensivním stylu jízdy a poslouchání rad indikátoru řazení lze dosáhnout i průměru kolem 7 litrů. Naopak i při agresivním stylu jízdy se průměrná spotřeba nepřehoupne přes 10 litrů. Celkově vzato považuji motor za opravdu povedený, jak z pohledu výkonu, tak spotřeby. Bohužel, je to ohrožený kousek, jeden s posledních svého druhu…

DOPORUČUJEME: 5 zaručených rad, jak snížit spotřebu

Takže verdikt? Není „v naftě“, takže netáhne odspoda jako parník a nežere 3 litry nafty ulité ze služební dodávky. Není „v kombíku“, takže na chalupu, kterou nemám, nepřevezu půlku krámů z akčního letáku diskontu, ve kterém nenakupuji. Nestojí na každém rohu, takže na parkovišti nemůžu hrát bojovku a půl dne ho hledat s GPS v ruce. Nekrade se, takže si při ranní cestě z bytu na ulici neužiji žádný adrenalin a nedám 2 měsíční platy za pojistku. Nemá křídlo a turbo pro každý den, takže si nepřipadám jak pilot speciálu WRC a řídím bez helmy. V servisu nenechám ranec, protože to není lidové auto. Nemá 7 míst., takže v něm nemůžu do školy vozit 6 dětí, ani na něj nemám neomezenou záruku 100 let, není jednoduše chytré…pro boha, co jsem si to vybral!

Jan V.