Čtenářský test: Ford Focus 1,8i 16V

Hlas lidu? Test vlastního auta? Proč ne, dali jsme šanci jednomu ze čtenářů a tohle je výsledek, recenze Fordu Focus první generace.

Dlouho jsem vybíral, jaké auto si koupím pro své přibližování v rámci metropole a blízkého okolí. Chtěl jsem, aby bylo levné na provoz, mělo levné náhradní díly a zároveň abych za volantem ucítil něco víc, než jen klepání dieselu. Ale na druhou stranu jsem nechtěl vybrakovaný závoďák, do kterého si nemáte kam odložit kelímek s kafem, neslyšíte vlastního slova a rádio si můžete pustit maximálně z telefonu. Který musíte mít v kapse, protože není kam ho dát.

Ideální by byl benzinový hatch s rozumnou hmotností. Fabii jsem z principu zavrhl, Civic je drahý, stejně Clio Sport. Líbila se mi Puma, ale odrazoval mě interiér z Fiesty. Pak mi ale došlo, že za stejné peníze můžu mít mnohem modernější Focus. Když jsem pak viděl video, ve kterém se Jeremy Clarkson řítí Focusem s rozevlátou zádí, bylo rozhodnuto. Motor jsem vybral o obsahu 1.8, šestnáctistovka mi přišla slabá a na dvoulitr je vysoké ručení. ST170 nebo RS? Byly absolutně mimo můj rozpočet.

Ford Focus fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Ford Focus fotogalerie


Začal jsem pátrat po třídveřové variantě a po několika dnech jsem na druhém kraji republiky objevil model podle mých představ – vyhřívané sedačky, klimatizace, kotouče na všech kolech, čtyři airbagy. S kamarádem – mechanikem jsme vyrazili na obhlídku. Po hodinovém prolézání, při kterém jsme zjišťovali, jestli Focus není slepený z osmi kousků, jsme nakonec usmlouvali cenu 59000 Kč z původních 72000 Kč.

Focus byl na německých dokladech, takže do Prahy cestoval na vleku. Poté následovala dvouměsíční anabáze s přihlášením do provozu. Tuto část z časových důvodů přeskočím do doby, kdy jsem s autem strávil rok a půl života.

Po přihlášení a několika uštěpačných poznámkách o barvě, jako pro čtyřprocentního důchodce, jsem se tedy stal hrdým majitelem Fordu Focus první generace. Ta se vyráběla tuším od roku 1998 do roku 2004, můj kus je ročník 2001.

Čert ví, jak silná je šestnáctiventilová osmnáctistovka dnes, v době svého vzniku měla výkon 115 koní v 5500 otáčkách a točivý moment 160 Nm v 4400 otáčkách. Zrychlení na stovku jsem nikdy neměřil, ale podle tabulek to Focus zvládne za 10,3 sekundy a maximálka leží na 198 km/h.

Začal jsem se s vozem pomalu sžívat. A samozřejmě objevovat zajímavé chyby (fanoušci značky tomu říkají vlastnosti). Vyměnil jsem veškeré provozní filtry, při té příležitosti jsem vzduchový filtr nahradil filtrem K&N 57i. Po zimě se navíc odporoučel původní výfuk, z Anglie jsem objednal kompletní (kromě svodů) sportovní kus, který ještě vylepšil zvuk otevřeného sání. Nahradit jsem musel i domeček termostatu, ze kterého v náhodných chvílích unikala chladicí kapalina. Protože je tento díl plastový a vyrábí jej jen Ford, zaplatil jsem za něj nekřesťanských tři a půl tisíce korun.Na jaře o sobě daly vědět pro změnu ventily, které se začaly projevovat klasickým klapáním. Jejich seřízení stálo v autorizovaném servisu přibližně 1500Kč, což považuji za příjemnou sumu. Auto navíc dostalo sedmnáctipalcová kola O.Z. Superleggera. Jízdně má teď auto větší stabilitu, je ale více náchylné na vyjeté koleje, trochu utrpěl komfort, ale jinak jsem s jeho vlastnostmi spokojený.

To jsem i otestoval na několika menších českých okruzích, kde projevil své slabiny sériový podvozek, sériové obutí, nízký výkon a především má (ne)zkušenost. I tak je ale za volantem velká zábava, na limitu je vůz přetáčivý a díky atmosférickému motoru můžete ideálně dávkovat plyn. Snažím se ale především pilovat stopu a zkušenosti poté zúročím u svého příštího auta.

Na Focusu první generace je už dnes vidět zub času, který si vybírá daň ve více či méně nepříjemných závadách. Mezi ty méně nepříjemné bych uvedl občasné padání rychlosti tachometru, nefungující vyhřívání sedačky u řidiče a horší řazení zpátečky. Problematičtější je to s volnoběžnými otáčkami, které jsou malou variací na systém stop-start. Při dojezdu na křižovatku vám motor s vyšlápnutou spojkou bez milosti chcípne, pokud duchapřítomně nepřidáte plyn. Nastartovat si už musíte sami.

Spotřeba, pokud zareaguju na svou jízlivou poznámku o vypínání motoru, je dlouhodobě pod deseti litry. Focus nemá palubní počítač, ale podle účtenek v peněžence jezdím asi za osm litrů na sto. Nejhorší problém celého vozu je všudypřítomná rez. Objevuje se pod zrcátky, na spodní straně dveří, na pátých dveřích nebo blatnících.

Jestli je Ford Focus dobré auto? Ano, určitě. Proto jsem si ho přece koupil. Je to praktické přibližovadlo relativně levné na provoz. Za docela málo peněz si s ním užijete spoustu zábavy.

Ondra L., Praha

Líbil se vám tento „neredakční“ test? Podělte se s námi o své názory v diskuzi. Svá auta představují čtenáři i na našem novém diskusním fóru, pochlubte se také. Troufnete si sami na test vašeho auta? Ozvěte se nám do redakce e-mailem.
Autoweb.cz

14.11.2011 8:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist