Citroen C4 Image 1.6i

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Když se Citroën C4 poprvé objevil na silnicích, byl to docela osvěžující pohled. Nemyslím teď třídveřovou variantu, která se mi sice líbí, ale pro některé lidi může být až příliš odvážná – mluvím o klasickém pětidveřovém hatchbacku. Není nijak extravagantní, ale určitou svěží eleganci mu prostě nemůžete upřít. Zejména, když ho porovnáte s předešlými Citroëny, například Xsarou. V interiéru byl pochopitelně největším překvapením volant s pevným středem. Přestože ergonomicky k němu někteří mají výhrady, dá se na něj docela rychle zvyknout a kromě ovladačů na pevném středu, které se nehnou z místa a tudíž si je dobře zapamatujete, má jednu nepopiratelnou výhodu – airbag ve volantu se neotáčí a tudíž může mít ideální tvar.

Interiér C4 působil i v době prvního uvedení na trh trochu jako z jiného světa. Vedle ostatních tehdejších Citroënů byl neporovnatelně kvalitnější. Poskytoval důkaz, že i Citroën umí vyrobit plasty s moderními texturami a dokonce s měkčeným povrchem. I když stále nedosahoval na některé německé soupeře, byl to znatelný pokrok a navíc – v kombinaci s příjemným designem interiéru se rozdíl ještě více smazával.

Když jsem otevřel nedávnou tiskovou zprávu a přečetl si, že „nový akční model C4 Image nabízí nové moderní čalounění a originální ozdobné prvky interiéru a současně se vyrábí v nové popelavě šedé barvě“, zakroutil jsem hlavou a pomyslel si něco o nové imitaci hliníku na středové konzole a zapomněl jsem na to. Jenže když se C4 Image objevila na redakčním dvorku a já si vylosoval klíčky, zjistil jsem, že je všechno jinak. Nevím, co všechno u Citroënu s interiérem provedli, ale je fakt, že to funguje. A nejen to.

Citroën C4 fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Čím déle jsem v C4 jel, tím víc jsem si říkal, že to vlastně vůbec není tak špatné auto, jak se dnes v určitých kruzích obecně myslí. Samozřejmě, pro řidiče, který rád jezdí sportovněji, to není – ale těch je málo. Podvozek C4 je houpavý a plavný a když s ním najdete společnou řeč, dokáže být skutečně příjemný. Benzínová šestnáctistovka pod kapotou je tichá a má příjemný zvuk, na hatchback je silná tak akorát a ani příliš nežere. Trochu potíž je převodovka – jak už je u francouzských aut obvyklé, není moc přesná a má mírně gumový chod. Když se ale naučíte řadit rozvážně, nebude dělat problémy – rozhodně není tak špatná, jako mechanické peklo, montované svého času do Peugeotu 206.

Kromě toho je C4 skutečně příjemná na pohled a dobře se v ní cestuje. Výhled ven je perfektní, sedačky (při klidné jízdě) také nemají moc chyb, kolem je dostatek odkládacích prostorů, nový materiál palubní desky je skutečně povedený a může se směle měřit s mnohými německými automobilkami a dílenská kvalita je na první pohled také v pořádku.

V poslední větě si ovšem dejte důraz na slovní spojení „na první pohled“. Nějaké nepěkné spáry mezi plastovými díly sice neobjevíte ani na pohled druhý, či třetí, jenže dílenskou kvalitu můžete pohledem jen odhadnout – nic jí neprověří lépe, než pomalá jízda po kočičích hlavách a přes pár šikmých zlomů. Jakmile se kola C4 ocitnou v nestejné výšce, začne se ozývat vrzání a klepání, které jasně signalizuje, že do žulovou solidnosti má hodně daleko.

A tím bych vlastně rád skončil. Citroën C4 Image je hodně povedené auto a doporučil bych ho s naprostým klidem – kdybych jen neměl plíživé podezření, že jeho kvalita půjde s postupujícími léty razantně dolů. Jenže, to je jen moje domněnka, byť založená na dosavadních zkušenostech s francouzskými vozy, které vytrvale okupují spodní příčky žebříčků spolehlivosti. Jak to s vylepšenou C4 dopadne ve skutečnosti, to ukáže až čas.

Honza Koubek

Měření a technické údaje