Češi slaví čtyřicet let dálničního stavitelství

Provoz na D1, první dálnici v České Republice, byl slavnostně zahájen 12. července 1971. Vedla tehdy jen z Prahy do Mirošovic, Brna dosáhla o devět let později.

Nejvytíženější silniční tah v zemi, po kterém denně projede až sto tisíc aut, dnes slaví čtyřicáté narozeniny. 12. července 1971 si motoristé poprvé vyzkoušeli 21,255 kilometrů dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi. V dalších letech stavba pokračovala jak směrem k Brnu, tak v opačném směru z Moravy na západ. Oba týmy si podaly ruce až v roce 1980 u Humpolce, řidiči se svezli po hotové dálnici z Prahy do Brna poprvé 7. listopadu toho roku. Jen o den později byl navíc otevřen poslední úsek dálnice D2 z Brna do Bratislavy.

Právě D2 tak připravila svou nepatrně starší předchůdkyni o titul první dokončené dálnice u nás, dé jednička totiž není hotová dodnes. Pokud vyjdou peníze, dočká se svých posledních kilometrů v doce 2015, kdy má být zahájen provoz na chybějících 24 kilometrech z Říkovic do Lipníka nad Bečvou. Stavba této části D1 začne na jaře příštího roku, stroje se sem přesunou z úseku Hulín-Říkovice, který byl otevřen včera (11. 7. 2011). Kromě několika desítek kilometrů kolem Přerova zbývá ještě zprovoznit šest kilometrů z Bohumína na hranice s Polskem. Ty budou hotové příští rok. Dálnice D1 tak má velmi blízko k plánovaným 377 kilometrům, k dnešnímu dni měří 347 kilometrů.První projekty páteřní dálnice spojující Prahu s Podkarpatskou Rusí se objevily už v roce 1935, ale požehnání z vyšších místo dostala budoucí D1 až 4. 11. 1938. Práce šly velmi rychle a 13. ledna 1939 byl hotový oficiální projekt úseku z Prahy přes Brno a Zlín k slovenské hranici. Práce začaly jen týden poté a celých tři sta kilometrů silnice mělo být hotovo za čtyři roky. Válka bohužel stavbu nejprve zpomalila a v roce 1942 definitivně zastavila.

Ještě v roce 1945 nařídil prezident Eduard Beneš pokračování stavby, ale práce běžely jen pět let. Dálnice D1 nebyla součástí první pětiletky, a tak po roce 1950 upadla v zapomnění. Na program ji vrátila až houstnoucí doprava mezi Prahou a Brnem v šedesátých letech. Plány páteřní sítě dálnic, jejíž byla D1 součástí, byly schváleny v roce 1963 a 8. září 1967 dělníci poprvé kopli do země. Pracovalo se podle nového projektu, a přestože D1 částečně kopírovala původní trasu, minula některé již dokončené stavby. Mosty u vodní nádrže Švihov a v Chřibech tak nikdy nebyly využity. Některé nadjezdy v Praze a okolí, hotové už z předválečných let, však využití došly a slouží dodnes.

Podle komunistických plánů měla D1 stejně jako před válkou vést na Slovensko a spojit Prahu s Košicemi. V roce 1993 tento projekt ztratil na aktuálnosti a úsek z Hulína na hranice byl koncipován jako rychlostní silnice R49. Až roku 2006 ministerstvo dopravy rozhodlo, že jako D1 označí dálnici D47, která se původně měla z D1 odklánět u Tučap na Vyškovsku směrem k Ostravě. Obě komunikace se podle plánu spojí za čtyři roky u Lipníka nad Bečvou, zatím jejich spojení realizují rychlostní silnice R35 a R46 kolem Olomouce.Není bez zajímavosti, že dálnice D1 byla postavena v době před zavedením omezení rychlosti. Vyhláška 42/1971 s platností od 1. července 1971 dokonce na dálnici zrušila jakékoli rychlostní limity – do té doby směly motocykly a nákladní auta nad tři a půl tuny jezdit nejvýš osmdesát kilometrů v hodině. Limit 110 kilometrů za hodinu na dálnici (a devadesát na silnicích mimo obec) zavedly české úřady až v roce 1979 kvůli vysokým cenám ropy. Neomezený Autobahn si Češi užívali osm let.

Pokud chcete věřit Wikipedii, označení „dálnice“ bylo úřadně zavedeno 23. prosince 1938 po několika týdnech debat. Tehdy novému vynálezu silnice se čtyřmi pruhy a dělicím pásem se do té doby říkalo autostráda, autodráha (od německého Autobahn)., nebo dálková silnice.

autoweb.cz

12.7.2011 10:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist