Červa: Jak vidím design BMW

Pro napsání tohoto článku o designu BMW jsem měl hned tři důvody. Prvním bylo, že jsem si mohl prohlédnout a vyzkoušet v normálním provozu novou 5 a nebyl jsem ovlivněn pozlátky a nablýskaností autosalonu.

Pro napsání tohoto článku o designu BMW jsem měl hned tři důvody. Prvním bylo, že jsem si mohl prohlédnout a vyzkoušet v normálním provozu novou řadu 5 a nebyl jsem ovlivněn pozlátky a nablýskaností autosalonu. Druhým, že po minulém článku o Mercedesu to považuji za povinnost, protože BMW patří mezi mé oblíbené prémiové značky. A konečně tím hlavním, třetím, že BMW nejen dle mého názoru přineslo v minulé dekádě hodně čerstvého a svěžího vzduchu v přístupu k designu, a to hlavně u konzervativních značek.

O designu BMW jsem také svedl a ještě určitě svedu mnoho zajímavých debat, jak s profesionálními designéry, tak i nadšenci či majiteli automobilů této prestižní značky. V poslední době díky mému působení v Miláně, jsem také přišel do bližšího kontaktu s designéry od Alfy Romeo, pro které je typické, že na BMW dodnes trochu žárlí a hlavně v minulosti brali BMW jako hlavního konkurenčního rivala. Jenže, kde je dnes BMW, a kde Alfa… Přeju Alfě, aby se vrátila na ta místa trhu, která jí náležela. Ještě se ale musím přiznat, že nejsem skalní příznivec ani jedné zmiňované značky. Nechť dámy prominou to srovnání, ale pro mě je to stejné jako se rozhodovat, zda je lepší bruneta či blondýna. Prostě záleží na modelu.​

Dovolte mi připomenout něco málo podstatného z historie, ač je nám fanouškům všeobecně známa. Jen díky pohledu do historie lze pochopit celkové směrování BMW. Automobilka BMW (Bayerische Motoren Werke AG) byla založena roku 1916 jakožto firma specializovaná na letecké motory. Odtud se dle legendy vzalo logo automobilky, roztočené vrtule. Původně ovšem nikoli modré ale červené. Roku 1917 BMW začíná produkovat motocykly a od roku 1928, kdy firma zakoupila továrnu v Eisenachu, začíná produkce automobilů. První automobil BMW byl model DIXI, stavěný na základě licence vozu Austin Seven. Významným modelem byl model BMW 328, který pomohl založit tradici lehkých sportovních roadsterů. V této době BMW získává charakteristické ledvinky na chladiči. V průběhu let se ovšem z výrazně vertikální polohy přeměnily na horizontální.(Pravdou asi je, že původní vertikální ledvinky byly více charakteristické, protože americký Pontiac, dokud existoval, používal tvar podobný dnešním horizontálním ledvinkám.) Po válce se firma soustředila na výrobu luxusních limuzín např. 502, což ji málem přivedlo na pokraj krachu. Firmu pomohl zachránit licenční model Isetta. Jednoprostorová Isetta s jedinými dveřmi umístěnými netradičně v přídi vozu je pro mě jedno z nejzajímavějších, ale i nejzvláštnějších aut na světě. I v porovnání s dneškem se jednalo o hodně revoluční model. Nejen otevírání dveří by ji dnes s nejvyšší pravděpodobností nepustilo do silničního provozu, ale i bezpečnostní a legislativní pravidla a regule. Následoval model BMW 1500 od italského studia Giovani Michelotti. Tento model výrazně ovlivnil další směřování značky BMW. Automobil charakterizuje negativně podseknutá příď, a hlavně tzv. Hofmeisterova křivka, kterou nalezneme u C-sloupku. Oba tyto prvky bude BMW používat po následující desetiletí.

Po příchodu Clause Lutheho od Audi (Luthe je jedním z autorů NSU Ro 80 s wankelovým motorem a v té době velmi netypickým zevnějškem) nastává pro BMW další evoluční skok. Právě Luthe prosadil orientování interiéru a středové konzole směrem k řidiči. Toto natočení pocitově dělalo BMW tím pravým sportovním vozem. Z hlediska ergonomie jednoduché a geniální. Jeho druhá generace řady 5 je dodnes jednou z ikon BMW. Za jeho působení u BMW vznikla i řada 8 s předními vyklápěcími světlomety, kterou se BMW chtělo vydat do boje i s italskými výrobci sportovních aut.

Po příchodu dnes pravděpodobně nejznámějšího a nejkontroverznějšího automobilového designéra současnosti Američana Chrise Bangla od Fiatu k BMW nastala opravdová revoluce nejen u BMW. Bangle ovlivnil celkový svět automobilového designu a na tomto poli se stal jedním z největších vizionářů a hybatelů, ale hlavně designovou superstar podobně jako je Francouz Philippe Starck v designu nejen spotřebního průmyslu. Jeho první roky působení u BMW rozhodně nebyly procházkou růžovým sadem. Představení nové generace řady 7 způsobilo u tradičních zákazníků automobilky úplné zděšení. Podobný, ale již už menší údiv mělo i představení nové 5 na brněnském autosalónu. I když, co je to proti tomu, co udělal Renault s dnešní Lagunou! (Obzvláště, když tehdejší šéfdesignér Renaultu Patrick Le Quément tvrdil, že nová Laguna bude krásné auto…). Řada 7 se dočkala už po cca dvou letech faceliftu, což bylo hlavně důsledkem vlažnějšího nakupování zákazníků.BMW řady 7 mělo kontroverzní design, který podtrhoval zvýšený kufr. V oblasti ergonomie interiéru přibyla jedna kaplička uprostřed navíc a hlavně nový ovládací prvek BMW nazývaný i-drive, který byl ještě ne úplně dotažený. I přesto inspiroval další automobilky k použití obdobného systému. Facelift hlavně upravil zákazníky odmítané řešení zadních světel a celá zadní partie byla mírně přepracována. Mně osobně v té době více vadila, a platí to dodnes, málo dynamická příď. Zvláště přední světlomety se směrovým světlem působily poněkud podivně. Dle mého názoru tato 7 ztratila pro BMW typický sportovní vzhled a agresivitu, která mě na BMW vždy tolik přitahovala.

A právě v tuto dobu bylo BMW pod obrovskou palbou kritiky zvláště od německých novinářů, kteří na šéfdesignérovi BMW nenechali nit suchou. Je vskutku hodno obdivu, že představenstvo BMW odolalo tlaku o odvolání Chrise Bangla. Buď za ním v představenstvu skutečně stáli a byli o směřování BMW pod jeho designérským směrem předsvědčeni, nebo už nebylo tak snadné cestu jím nastolenou opustit. Osobně si ale myslím, že lidé představenstva (alespoň většina nebo vlivní členové) za Banglem stáli. Za design automobilu sice nese šéfdesignér hlavní odpovědnost, ale jsou to právě členové představenstva, kteří projekt schválí anebo pošlou v lepším případě do depozitáře… Na druhou stranu, právě v této době začal pro bavorskou automobilku výrazný ekonomický růst a BMW začalo získávat i na tolik důležitém automobilovém trhu, jakým jsou Spojené státy, slušný tržní podíl.

Tlak na Chrise Bangla musel být obrovský, protože BMW má velmi silné zázemí skalních fanoušků. Dokonce vznikly i slušně navštěvované stránky o odvolání Bangla! Až tak moc Bangle polarizoval automobilový svět kolem BMW! Pravdou ovšem je, že za éry Chrise Bangla se BMW úspěšně velmi rozrostlo a to směrem do různých modelových řad. Uměl si někdo z potenciálních zákazníků v 80. letech představit pseudoterénní BMW? A to dokonce hned v několika řadách? BMW dokázalo, že jejich tradiční prvky lze úspěšně aplikovat i na SUV…V roce 2008 BMW představilo koncepční studii Gina, která ukázala spoustu nových a velice zajímavých detailů, ale celkově jsem se nemohl zbavit dojmu, že jsem už většinu tvarových hrátek u BMW viděl. Vše ale dal Chris Bangle na pravou míru, kdy objasnil, že právě z Giny brali jako inspiraci pro spoustu řešení při práci s plochami a hlavně, že vznikla již před 7 lety! Náhle jakoby dávala některá neobvyklá řešení smysl. Právě díky Gině spoustě lidem mohlo dojít, proč BMW pracuje s plochami na autech právě tak, jak to dělají.Gina pro mě představuje opravdový koncept a studnici nových nápadů. Tým designérů pod vedením Bangla si na Gině navíc nehrál jen s proporcemi a plochami, ale i s technologií a materiály. Díky využití „drátové“ struktury potažené speciální textilií, šlo měnit jednotlivé napnutí křivek a tím tedy i ploch. Řidič si tedy mohl měnit tvary vozu dle svého vlastního citu. Škoda, že tento nápad zatím nejde dotáhnout do reality. Právě takové projekty mají smysl a přenáší „pouhé“ tvarové cvičení někam dál, možná až k uměleckému dílu. Pro mě určitě.

S posledními představenými modely od BMW po odchodu Chrise Bangla dochází pod vlivem Adriana van Hooydonka k uklidnění práce s plochami, už žádné divoké plameny či zvraty mezi konkávním a konvexním napjetím na plochách. Naopak je kladen důraz na celkové proporce a uklidnění viz. noví nástupci řad 5 a 6. U současné řady 5 mi trochu přijde, ač je vizuelně na velmi vysoké úrovni, jakoby jí oproti minulé generaci něco trochu scházelo. Možná právě trochu oné nezvyklosti. Co možná trochu postrádají zmíněné modely, to rozhodně nejde upřít kupé BMW Vision EfficientDynamics. Oznámení, že velmi netradiční až extravagantní kupé BMW Vision EfficientDynamics půjde do výroby, je více než zajímavé. Jsem zvědav v jaké míře se vzdálí od představeného konceptu. Možná budeme, tak jak je to u BMW zvykem, všichni překvapeni…

BMW v těchto dnech oznámilo založení divize zabývající se elektroautomobily. Pokud zůstane věrno nastoupeným směrům designu, předpokládám, že nás čeká hodně zajímavá budoucnost.

Michal Červa

P.S. O motorkách BMW snad příště, přeci jen musím respektovat, že mám blog na AUTOwebu…

Na závěr ještě nejkrásnější modely BMW dle mého výběru:
BMW 328, asi nejelegantnější BMW všech dob BMW 507 od Albrechta Graf Goertze, BMW Turbo, BMW M3 (E30), BMW řady 5 (E 39 a E 60, BMW řady 6 (F13) a úžasný koncept BMW GINA

7.3.2011 6:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist