Bugatti Veyron ve víru dějin
Kdybyste se přímo v Bugatti zeptali, zda považují Veyron za sportovní auto, po chvilce překvapené odmlky by vám přemýšlivější povahy třeba začali vysvětlovat, že i přes nadání pokořit všechny dosavadní supersporty v obvykle měřených disciplínách je Veyron navrch k tomu všemu výjimečný i tím, že ho jako supersport můžete považovat jen zčásti.
Na jednu stranu má tak velkorysou technickou specifikaci, že se vymyká i dnešním stále rostoucím měřítkům. Je to přeci Bugatti, pokračovatel výjimečné a nedoceněné sportovní EB110 (poslední předchozí typ), ale na druhou stranu i nositel odkazu takového auta, jako je předválečný typ Royale, povoz pro krále a sultány a dodnes nejmohutnější a nejmajestátnější auto, jaké kdy vzniklo. Jen pro představu, samotná kliková hřídel patnáctilitrového osmiválce v Royale vážila 138 kilogramů, protože Ettore Bugatti nesnesl pomyšlení, že by se za chodu byť o setinu kroutila. Celková délka byla podle zvolené karosérie kolem sedmi metrů a vyrobilo se zhruba sedm aut (na přesném čísle se nemohou historici shodnout) v různých provedeních, z nichž každé dnes stojí teoreticky mnoho milionů dolarů, kdyby byly na prodej. Maskot slona na víčku chladiče byl s hmotností 3 200 kg tedy nadmíru přiléhavý.
Když máte ve své minulosti takové auto, vrhá to na smysluplnost vzniku Veyronu poněkud jiné světlo, že? Stejně jako tehdy je dnes Bugatti s velkou rezervou nejdražším autem na světě. Za každý z padesáti vyrobených kusů ročně si bude továrna účtovat rovný milion eur. Nedávno odhalené technické podrobnosti ale dokazují, že po kostrbatém průběhu pětiletého vývoje vzniklo něco, co bourá všechny dosavadní představy o tom, co dělá rychlé auto rychlým autem. Zároveň ale Bugatti přiznává, že Veyron je jedním dílem supersport, ale druhým a stejně velkým dílem i vrcholné gran turismo, i když v přímo exaltovaném pojetí, přesně jak se na klasické Bugatti sluší. Budete-li chtít pochopit jeho podstatu a vidět jeho význam, není možné ho soudit odtrženě od historického kontextu, který je u Bugatti nutný brát v potaz při tak slavné historii. Nebo na to můžete jít cynicky a prohlásit, že tehdejší šéf VW Ferdinand Piëch chtěl po sobě s megalománií sobě vlastní zanechat nepřekonatelný pomník. I na tom by jistě bylo něco pravdy.
Pokud pomineme předčasnou a také trochu zaujatou diskuzi o tom, zda nezažijete větší zábavu například za volantem Cooperu S, kterého byste pravděpodobně pořídili za cenu dvou ráfků a pneumatik z Veyronu, úspěch v technické rovině je neoddiskutovatelný.
Jízdní výkony Veyronu porážejí na hlavu dlouholeté rekordy McLarenu F1, i když anglická značka nikdy netvrdila, že chtěla udělat auto jen pro nejvyšší rychlost.
Hlavní údaje Veyronu jsou následující:
0-100 km/h za 2,5 sekundy
0-200 km/h za 7,3 sekundy
0-300 km/h za 16,7 sekundy
0-400 km/h za 55 sekund
Nejvyšší rychlost 407 km/h
Motor W16, objem 8 litrů, čtyři turbodmychadla, 1001 koní, 1253 Nm (reálný výkon se však pohybuje kolem 1050 koní, aby měl motor rezervu na zdolání maximálky i v horkém počasí)
Spotřeba 20 – 100 litrů/100 km
Hmotnost 1950 kg
Sedmistupňová převodovka DSG a pohon všech kol
Tři polohy světlé výšky
Aerodynamická brzda v podobě zadního křídla, která se aktivuje v rychlostech nad 200 km/h
Keramické kotouče s průměrem 400 mm vpředu a 380 mm vzadu, třemy AP Racing s osmi pístky vpředu a šesti pístky vzadu
Marek Nastoupil
