BMW X1 sDrive18i (2013)

Nejmenší mnichovské SUV je jedním z posledních BMW s atmosférou, má pouze pohon zadních kol a zde také manuál. Je prima připomínkou klasické školy anebo přežitkem doby?

  • Dynamika 6

  • Chování na silnici 7

  • Provozní náklady 6

  • Praktičnost 6

  • X-Factor 4

  • Celkové hodnocení 5.8

RADOSTI

Atmosférický motor ještě pořád u BMW koupíte…

STAROSTI

…tady ne však zrovna levně.

BMW v dohledné době vypustí ze své nabídky kupé i kabriolety řady 1 a 3, a pokud náhodou nelpíte na lichých číslech, v zásadě vám to moc líto být nemusí, protože je už průběžně začaly nahrazovat analogické nové modely označené dvojkoučtyřkou. Společně s těmito vozy definitivně odchází ze scény (především kvůli pokutování nadlimitních emisí CO2) také poslední atmosférické čtyřválce, tedy až na jednu jedinou výjimku, která ještě nějakou dobu zůstane pod kapotou crossoveru X1.


Jak asi tušíte, úvod měl být prostým oslím můstkem k tomuto bílému BMW X1 sDrive18i, které je právě tím inkriminovaným „posledním mohykánem“. Mezi jeho předními koly pracuje zážehový řadový čtyřválec N46B20 s objemem 1995 cm3, který se poprvé objevil před necelými deseti lety v 318i (E46). Vyráběl se v různých výkonových variantách od 129 do 170 koní (v provedení N46NB20), ve svém posledním tažení však byl podladěn na 150 koní při 6400 otáčkách za minutu a točivý moment 200 newtonmetrů dostupných při 3600 ot./min.

Stačí to na vůz o hmotnosti jeden a půl tuny? Pokud jste zvyklí na přeplňované dieselové či benzínové motory s relativním dostatkem výkonu v nízkých a středních otáčkách, zdá se být X1 poněkud línější, vyvažuje to však velmi poklidným a tichým během motoru, který vnímáte jen zpovzdálí jako tiché a kultivované i když nijak zajímavé ševelení. Lineární charakteristika pohonné jednotky se stará o plynulý nárůst síly, ke skutečnému oživení je však nutné nechat vystoupat rafičku otáčkoměru minimálně ke čtyřem tisícím.

Ani pak za motorovou přepážkou nebouchnou saze, ostatně na stovku se vůz nedostanete dříve než za něco málo pod deset sekund, nicméně X1 se změní ve svižnou, poměrně rychle upalující věc a ve zvuku agregátu se objeví jadrnější a výrazně zdravější tóny. Špička kolem šesti a půl tisíce otáček není příliš naléhavá a se slovy jako charakter bych asi zacházel velmi opatrně, každopádně pro řidiče s alergií na naftové chrochtání či povadlý vrchol dostupných otáček některých benzínových motorů s turbem je tohle příjemně sentimentální vzpomínka.

Převážně libé pocity se pojí také s reakcemi na plyn, ačkoli bruselský šiml svým trojanem dokázal nakazit i tento vůz. Samotná odezva na sešlápnutí pravého pedálu je téměř okamžitá, otáčky však padají hodně pomalu, což i zde mírně stěžuje snahu o rychlé a jemné odřazování na vyšší kvalty. Šestistupňový manuál jinak funguje po mechanické stránce jedním slovem skvěle. Řadicí páka se v přesné kulise pohybuje jako namazaná Avirilem a nezadrhává ani při bleskovém míchání ozubenými koly. Samotné převody by mohly být naskládány poněkud těsněji, hlavně tedy lépe vyplňovat mezeru mezi jedničkou dvojkou a následně dvojkou trojkou, tohle byl ale nejspíš další ústupek emisím CO2, potažmo papírové spotřeby.

Ta podle automobilky vychází na 7,7 litru, pomýšlet na podobný výsledek však může pouze řidič vyhýbající se městským aglomeracím velkým obloukem. Při pokusu o economy run konstantní rychlostí kolem 80 km/h se dostanete klidně na šest, reálně však počítejte s osmi až devíti litry na sto a poskakování od semaforu k semaforu s těžší pravou nohou vytáhne z nádrže jedenáct až dvanáct litrů. V nejnáročnějším režimu se spotřeba vyhoupne těsně pod dvacet, na to však už není X1 – přes svůj původ v kombíku minulé generace trojky E91 Touring – příliš stavěná.

Problém není samozřejmě v tom, že atmosférický dvoulitr pohání výlučně kola zadní nápravy. Diferenciál je otevřený a po vypnutí stabilizace (kterou mimochodem nikdy neumlčíte zcela, ačkoli se tak tváří) nechá spíše proklouznout vnitřní kolo, než že by se pustil crossover do divokých smyků, v zatáčkách je však nutné počítat se zvýšeným těžištěm, tím pádem relativně většími náklony a ještě méně vítanou mírnou houpavostí, což spolehlivě krotí vášně „radosti z jízdy“ už v zárodku.

Za zlé to ale X1 nemám ani v nejmenším. Tyto vlastnosti na vozech neobdivuji, pokud ale akceptovatelná plavnost přichází výměnou za jiné hmatatelné výhody, jako je třeba komfort jízdy, uznávám, že je to něco za něco. Neberte mě teď zcela za slovo, nejmenší „iXko“ se létajícímu koberci v lehkém vánku určitě nevyrovná, ale na sedmnáctkách s profilem 50 a poměrně dlouhými drahami propružení jde o BMW s nadprůměrnou kvalitou jízdy. Nebýt to runflaty, mohl být výsledek ještě o kousek lepší a tišší, stejně je ale o kus dál, než zbytek mnichovských SUV.

Co X1 sDrive18i získává svým jízdním projevem, to naopak ztrácí kabinou a to téměř po všech stránkách. Prostorově na tom špatně není a to dokonce ani v zavazadelníku, ale vzrostlejší cestující budou na zadní lavici postrádat místo prakticky ve všech směrech a stáří i konstrukce auta se projevuje také horšími než dnes běžně používanými materiály, špatně čitelným displejem rádia či základními sedačkami se zanedbatelným bočným vedením. Laciná přitom nejlevnější X1 není. BMW za ni požaduje téměř 720 tisíc a to máte ve výbavě třeba jen ocelová kola anebo manuální klimatizaci.



Verdikt

Pokud po BMW za podobné peníze skutečně toužíte, ale nechcete se vzdát prostoru ani kvality jízdy a vaše nároky na dynamiku naopak nejsou přehnaně vysoké, zkuste se svézt třeba nedávno testovaným kombíkem 316i Touring. Stojí sice zhruba o deset procent více, objektivně je to však komplexně vyspělejší, větší a v základu i lépe vybavené auto, což nemalou část vyšší pořizovací ceny stírá.

Jediné, co lze ve prospěch X1 sDrive18i v tomto případě použít, je vyvýšená pozice za volantem, argumentacím podobného typu ale dost dobře nerozumím. Pár centimetrů navíc je výhoda pouze subjektivní a osobně v tomto žádná pozitiva neshledávám, kdežto horší jízdní vlastnosti SUV, mizernější provozní efektivita i ovladatelnost anebo méně místa v interiéru či kufru oproti srovnatelně velkému běžnému vozu jsou zkrátka nezpochybnitelné fakty. A ty mou optikou nedokáže přebít ani poslední čtyřválcový atmosférický motor v BMW, jakkoli jsem je měl a pořád i mám rád.

Tím neříkám, že je BMW X1 sDrive18i špatným strojem, byli byste možná překvapeni, jak moc připomíná dobu, kdy se auta vyráběla podle skutečné poptávky lidí a nikoli na přání úředníků, jeho klasický pohon však ve stárnoucím crossoveru z výše uvedených důvodů po všech stránkách vyniknout nemůže a zase není tak levný, abych ty kompromisy mohl ignorovat.

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukcezážehový čtyřválec
Palivobenzín
Plněníatmosférické
Uloženívpředu podélně
Zdvihový objem (cm3)1995
Kompresní poměr10,5:1
Vrtání x zdvih (mm)90,0 x 84,0
Převodovkašestistupňová manuální
Poháněná kolazadní
Podvozek
Pneumatiky vpředu225/50 R17
Pneumatiky vzadu225/50 R17
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)110 kW / 150 k v 6400 ot./min.
Točivý moment (Nm)200 Nm v 3600 ot./min.
0-100 km/h (s)9,7 s
Nejvyšší rychlost (km/h)202 km/h
Spotřeba paliva (l/100 km)10,4/6,2/7,7
Objem nádrže (l)63 l
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)4477 mm
Šířka (mm)1798 mm
Výška (mm)1545 mm
Rozvor náprav (mm)2760 mm
Provozní hmotnost (kg)1505 kg
Celková hmotnost (kg)1990 kg
Zavazadlový prostor (l)420/1350
Ceny
Základní cena modeluX1 sDrive16d - 680 000 Kč
Základní cena test. verzeX1 sDrive18i - 717 500 Kč
26.11.2013 8:30| autor: Miro Mihálik

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist