BMW M135i xDrive

Přeplňovaný benzínový šestiválec s objemem třech litrů, výkonem nad třemi stovkami koní a pohonem všech kol. Jestli je tohle auto rychlé? Je. Neskutečně.
  • Dynamika 10

  • Chování na silnici 10

  • Provozní náklady 6

  • Praktičnost 6

  • X-Factor 6

  • Celkové hodnocení 7.6

RADOSTI
Neutuchající přilnavost a permanentní schopnost extrémně dynamické jízdy

STAROSTI
Neutuchající přilnavost a permanentní schopnost extrémně dynamické jízdy

Hned na začátek jedna poznámka. To, že v „radostech“ i „starostech“ píšu to samé není překlep nebo chyba, je to záměr, a co tím myslím vysvětlím později. Nejprve krátké seznámení s autem. BMW M135i xDrive je, jak už z logiky názvu vyplývá, model postavený u BMW v rámci řady jedna, s přeplňovaným benzínovým šestiválcem, pohonem všech kol a infuzí charakteru divize M. Co to znamená?

Tak začneme motorem. Benzínový řadový šestiválec je přeplňovaný turbodmychadlem, má výkon 320 koní a točivý moment 450 Nm. Oslnivé parametry, a oslnivé je také rozpětí otáček, ve kterých jsou k dispozici nejvyšší hodnoty točivého momentu. Maximum výkonu je k mání od 5800 do 6000 otáček a krouťák ve špičce je od 1300 do 4500 otáček. V podstatě máte pod pravou nohou stále motor ve své nejlepší kondici a může za to (také) další část hnací soustavy, osmistupňová převodovka.


Ta je absolutně skvěle a perfektně poskládaná, stačí přepnout do sportovního režimu, šlápnout na plyn a auto táhne, táhne a táhne. Nikde ani náznak prodlevy, jen neustálý a neutuchající přísun hnací síly. Což sebou ale nese určitá negativa. Od prvního seznámení plynového pedálu s podlahou jede auto během několika sekund rychlostí, v závislosti na typu komunikace, až nepatřičnou. Tím myslím, že pokud vyjedete například z čerpací stanice a jste na dálnici, 130 km/h máte na tachometru dřív než řeknete třikrát za sebou BMW M135i xDrive. Stovku totiž zvládne BMW M135i xDrive za 4,7 sekundy a zastaví se až na 250 km/h, přičemž se na cestě k této metě nezadýchá. Vyrazíte-li na okresku, máte tam těch samých (a zde už nepatřičných) 130 km/h stejně rychle a to samé platí klidně pro město. Je třeba neustále se hlídat, protože překročit rychlostní limity je velmi snadné. Varováním nemohou být ani zatáčky v tom smyslu, že by auto ve chvíli, kdy se silnice začne zakřivovat, se začalo nějak zásadně blížit ke svým limitům. Ani náhodou…

Vlastně můžete jet jakkoli rychle. Kdykoli. Kdekoli. Pokud se podívám na průjezd zatáčkou podrobněji tak, jak jsem to vnímal během testu. Přijel jsem před zatáčku a prostě jsem ji projel. Jakoby nic. Pneumatiky se držely asfaltu jak vteřinové lepidlo a jely po stopě, kterou jsem nadefinoval volantem. V tom jsem, abych upřesnil, necítil téměř žádné informace a pokud jsem vnímal, co se s autem děje, tak spíše přes zadek v sedačce než skrze konečky prstů. Takže ve volantu nic, ale pokud jsem jel opravdu rychle, tak na vrcholu zatáčky se auto lehce prohnulo. Chápu, že tohle není právě odborný termín, ale chci tím říct, že pneumatiky nepolevily na gripu ani o milimetr, ale minimální pohyb do boku jsem evidoval. A nezvykl jsem si na něj. Lekal mne, občas jsem měl automatické nutkání dávat kontra, jenže nebylo proti čemu, kola se nepohnula ve své linii, byla vážně neoblomná ve své schopnosti držet stopu a pohyb se odehrával od zavěšené dále ke karoserii.

Na pátých dveřích je sice symbol divize M, ale klasické „emko“ to není

Přesunu se k „řidičskému“ pohledu na průjezd zatáčkou. Já mám zažité, že jedu s motorem v ideálním spektru otáček, před zatáčkou brzdím, podřazuji na optimální rychlostní stupeň, mnohdy jen podle citu, sluchu. Na výjezdu ze zatáčky akceleruji, řadím výš. Ne tak s BMW M135i xDrive. Když jsem mluvil o tom, že motor a převodovka jsou stále v „akčním“ režimu, a tím stále myslím skutečně STÁLE, tak jen velmi těžko odhaduji situaci, kdy řadit. Asi je lepší spolehnout se na plnou automatiku. Čímž se pomalu dostávám k odpovědi na otázku, kterou jsem zatím nepoložil nahlas, ale v hlavě ji mám od samého začátku testu, zejména pokud se v té samé myšlence objevují hned vedle kompaktního bavoráku také Mitsubishi Lancer EvoSubaru WRX STI jako právoplatní členové kategorie ostrých čtyřkolek s přeplňovanými benzínovými motory. Je BMW M135i xDrive stejně zábavné jako japonští rivalové? Ne, není. A teď se mohu opět vrátit k „radostem“ a „starostem.“ Je-li pozitivní, že auto s kosmickým výkonem překypuje přilnavostí, tak je méně pozitivní, pokud právě díky této přilnavosti (a dynamice) postrádá podle mého názoru zábavnost, kterou – já osobně – od auta tohoto typu čekám.

BMW řada 1 velká fotogalerie

BMW řada 1 fotogalerie

Jen několikrát jsem zkusil auto utrhnout do smyku a přiznávám, že na suchém asfaltu a v úzkých zatáčkách s jen s velmi nedokonalými výsledky, a v rychlostech, ve kterých obvykle držím volante pevně oběma rukama a to poslední, na co myslím, je jízda dveřmi napřed. Tam, kde vedete Lancer Evo hravě s volantem mezi dvěma prsty a to klouže plynule bokem se BMW M135i xDrive drží stopy zarytě jako lovecký pes a neuhne ani o píď. Abych byl upřímný, tak Audi RS3 na tom nebylo jinak, když zavzpomínám na loňský test, a tady musím BMW pochválit, ve srovnání s Audi je méně nedotáčivé, mluvil bych o neutrální, vyvážené a nezáludné jízdě. Na svezení s Mercedesem A45 AMG si ještě týden počkám, takže tady ke srovnání (zatím) nemám právo.

Každopádně když už mluvím o srovnání, a o STIčku a Evolutionu, tak musím říct, kolik BMW M135i xDrive stojí, totiž 1 210 000 Kč. Lancer Evo X najdete v ceníku za 1 372 000 Kč ve verzi s automatickou převodovkou a WRX STI ve vybavenější verzi TOP, ovšem s manuálem, přijde na 1 179 000 Kč. Subaru je tedy levnější, Mitsubishi o dost dražší, a i když jsou obě auta zábavnější, na první pohled je to BMW, u kterého máte pocit, že za své peníze dostanete více muziky. Ano, jistě, STI je na trhu v této generaci od roku 2008 a Mitsubishi je na tom plus mínus stejně, a tak by bylo nezdvořilé srovnávat archaické prvky jejich asijských kabin s moderním BMW, ale na trhu je máme teď všechny najednou, takže proč ne. A čísla mluví jasnou řečí.

Audi RS3 Sportback

První jízda | vydáno 12. 6. 2012

BMW M135i xDrive vypadá velmi dobře. Atraktivní prvky tu jsou, třeba „emkově“ tvarovaný nárazník, ovšem žádná nabubřelá křídla a tak podobně, a uvnitř je to ještě lepší. Vše, co čekáte od bavorské prémiové značky, materiály, zpracování, nutně honosná výbava, plus třeba takový displej s monitoringem aktuálního využití výkonu motoru, tedy aktuální hodnota využívaných koní a newtonmetrů… Asi celkem k ničemu abych byl upřímný, nevím, k čemu je tohle dobré (když už, tak se raději podívám na tlak turba, teplotu oleje), ale ano, je to velmi efektní.

Sedačky dobře vedou, abych se věnoval něčemu důležitějšímu než je prvoplánové show, o volantu už jsem mluvil. Po pravé ruce je umístěn přepínač jízdních režimů, od toho ekonomického až po sportovní s vypnutým ESP. Hrál jsem si chvíli s nastavováním a přiznávám, že nechat motor ve sportovním režimu a užívat si jeho plnou sílu je velice nakažlivé. A bez ESP jsem se také hravě obešel, vzhledem k už tolikrát zmiňovanému gripu. Chtěl bych teď mluvit o zvuku, Ten je zajímavý, řekl bych přírodní. Skutečný, reálný, nezkreslený, nevyumělkovaný. Lepší slova, a tím myslím, že jsem slyšel praskání a skučení výfuku, pěkně odzadu a nevnímal jsem zvuk pouštěný do kabiny přes reproduktory, jak je tomu stále častěji zvykem u některých aut. Pokud zde provedlo BMW nějaké akustické kouzlení, což si nemyslím, tak byl provedeno pečlivě a vkusně.

Nejezdil jsem s autem nijak výrazně po dálnici, ale pár kilometrů jsem si dal a ano, s tímhle BMW se dá klidně jet pár set kilometrů do hor, na nějaký zajímavý závodní okruh, a přitom netrpět. S Mitsubishi, abych se vrátil ke svému referenčnímu bodu, bych jel podobně, i když méně plynule a hladce, ale rozdně s vyšší spotřebou – držet se pod deseti litry nebyl s klidnou jízdou problém. A Subaru sice umí pracovat se spotřebou, ale na nerovnostech je tvrdší a méně kultivované. O jízdě na dálnici BMW M135i xDrive není, naftový šestiválec by zde odvedl lepší práci a s menším apetitem. A ne o tolik horší dynamikou. Ale když už to musí být, tak dálniční přesun není problém.

Přežil jsem i město. Tedy, přežil není to správné slovo, jezdit po metropoli nebylo nijak nepříjemné, retardéry nebyly o nic horší než s jiným sportovně laděným autem, ale jezdit s tímhle ostrým strojem padesátkou bylo ve výsledku jako zabíjet vánočního kapra s kamenickou palicí. Sebekontrola rovna masochistickému trýznění. Na cesty po městě s klidem postačí mnichovská jednička s menším, čtyřválcovým motorem. Menší je pak i riziko pokuty za nepřiměřenou rychlost.

Kabina se pyšní zajímavými detaily, včetně ukazatele aktuálního výkonu

Dal jsem si pár jízd na „své“ oblíbené okresce a došel jsem k jednoznačnému závěru. Nejprve jsem si vzpomněl na Volkswagen Golf R, u kterého jsem měl podobný pocit. Ten, že je auto stále o krok přede mnou, že mne svým výkonem nutí jet rychleji a rychleji. Podvědomě jsem se snažil dosáhnout nějakého limitního bodu, u kterého bych mohl řadit, najíždět do zatáček a tak dále, ale ten jsem prostě a jednoduše neobjevil. Vždy když jsem si říkal, že teď už se blížím ke špičce, převodovka odřadila a já jsem mohl šlapat na plyn zase, znovu m opět. A dál zvyšovat tempo.

Subaru WRX STI (2012)

První jízda | vydáno 28. 1. 2013

S mírnou hanbou přiznávám, že řadit manuálně nebylo tak efektivní, jako když jsem nechal vše na automatice. Uměl jsem si na moment představit, jaké by to asi bylo s manuálem, jenže ihned jsem si uvědomil, jak by neustálé přenášení tak monstrózního výkonu podepsalo na spojce a převodovce. Na jedné straně silný oturbený třílitrový šestiválec, na druhé straně všechny čtyři poháněná kola přilepená k silnici. A mezi tím spojka a ozubená kola převodovky trpící při každém rozjezdu nebo ostrém podřazení. Ne, manuální převodovka by byla slepou uličkou…

Verdikt
A ono by bylo špatné něco na autě měnit vzhledem k tomu, jak je postavené a jak funguje, neboť funguje velice dobře. BMW M135i xDrive je neskutečně rychlé, a to za všech okolností. Není ale zábavné v tom smyslu, jak zábavu definují japonské čtyřkolky, ale o tom asi BMW M135i xDrive být nemá. Za svou cenu nabízí vyšší dynamiku než Subaru a Mitsubishi, ale ne větší zábavu. Právě u japonských aut bych hledal alternativu, pokud bych měl mí v garáži auto se zážehovým turbomotorem a pohonem všech kol, a to i za cenu, že obě asijská auta vypadají vedle bavoráku vážně škaredě. Měl-li bych se držet značky a modelové řady, i přes absenci pohonu všech kol (a také samosvorného diferenciálu) bych raději než verzí xDrive s hravějším BMW M135i s pohonem zadních kol.

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukceřadový šestiválec
Palivobenzín
Plněnípřeplňování turbodmychadlem
Zdvihový objem (cm3)2979
Převodovkaosmistupňová automatická
Poháněná kolavšechna čtyři
Podvozek
Pneumatiky vpředu225/40 R18
Pneumatiky vzadu245/35 R18
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)320 v 5800 - 6000
Točivý moment (Nm)450 v 1300 - 4500
0-100 km/h (s)4,7
Nejvyšší rychlost (km/h)250
Spotřeba paliva (l/100 km)7,8
Objem nádrže (l)52
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)4324
Šířka (mm) 1765
Výška (mm)1421
Rozvor náprav (mm)2690
Provozní hmotnost (kg)1595
Ceny
Základní cena modelu580 000 Kč
Základní cena test. verze1 210 000 Kč
9.9.2013 8:42| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist